Šéf Ústředního krizového štábu a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) po jednání štábu uvedl, že vláda bude řešit opatření v covidem nejvíce postižených regionech Česka – v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Ústřední krizový štáb řešil také návrat části žáků do lavic, který by měl být podmíněn jejich testováním. Do škol by se podle Hamáčka měli maturanti vrátit 1. března.
„Návrat dětí do škol je naší prioritou,“ řekl Hamáček a připomněl, že Česko je zemí, kde jsou žáci doma nejdéle. Musí to podle něj být ale podmíněné testy. Od března by se měli vrátit do lavic maturanti, šlo by o 98 tisíc žáků a 30 tisíc zaměstnanců škol. Návrat dalších ročníků bude podle Hamáčka záviset na síle epidemie covidu-19 v Česku. Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních.
„Zkusíme se inspirovat rakouským modelem,“ řekl vicepremiér ke způsobu testování žáků. Nemá podle něj cenu vymýšlet zcela nový model, jen se pokusí překlopit ten rakouský do české varianty. V sousední zemi nasadili odběr z kraje nosu, navíc lze tento test velmi jednoduše vyhodnotit na místě, uvedl. Zejména žáci starších ročníků by se podle něj mohli testovat sami. Ústřední krizový štáb předloží vládě rozpracovaný návrh testování ve školách do pondělí.
- Školáci mají na lavici obálku s testem. V ní je tyčinka pro výtěr z nosu, a to u kraje nosní dírky. Po nakapání přiloženého roztoku na tyčinku je do čtvrt hodiny výsledek. Podobné testy používají i starší žáci, na výsledek ale čekají asi půl hodiny. Rakouské ministerstvo připravilo video návody.
Největším problémem podle něj bude zajistit potřebné množství testovacích sad. „Spotřeba bude ve stovkách tisíc týdně,“ řekl Hamáček s tím, že ministerstvo zdravotnictví počítá s testováním dvakrát za týden. Česko podle Hamáčka uvažuje o možnosti připojit se k rakouským objednávkám antigenních testů LEPU.
Podle ministerstva školství by výrobce byl schopen dodat je do jednoho měsíce od objednání, což by znamenalo, že by se nástup žáků 1. března nestihl.
Původně ministerstvo zdravotnictví požadovalo jako vhodnější PCR testy. Tato varianta je podle Hamáčka stále ve hře, a to v případě, že by právě antigenních testů nebyl dostatek. PCR testy jsou navíc dražší, vyšly by podle odhadu na 80 až 180 milionů korun týdně. Antigenní testy jsou zase méně přesné.
Karlovarský a Královéhradecký kraj možná čekají specifická opatření
Nejvíce postiženy v souvislosti s epidemií jsou podle Hamáčka aktuálně Karlovarský a Královéhradecký kraj. V regionech jsou velké problémy s lůžkovou kapacitou nemocnic a pacienti odtud musí být převáženi do jiných regionů.
Zajistit převoz pacientů s koronavirem musela narychlo například přeplněná nemocnice v Náchodě. Dva pacienty odvezli v úterý do hradecké fakultní nemocnice, dalších 15 večer a ve středu nad ránem do nemocnic na jižní Moravě. Nejdelší transport s devíti lidmi mířil do Kyjova.
V Karlových Varech nyní s covidem-19 leží 98 pacientů, z toho 16 jich je na jednotce intenzivní péče. V Chebu mají 63 pacientů, z toho jich potřebuje intenzivní péči 16. Právě pro pacienty z Chebu ve středu musely přiletět dva vrtulníky. Oba přepravily pacienty do pražských nemocnic.
Kritická situace má podle Hamáčka dopad i na dostupnost péče o jiné než covidové pacienty. Vláda tak podle něj bude ve čtvrtek jednat o cílených opatřeních v těchto regionech.
Opatření podle něj byla konzultována s hejtmany krajů. O hermetické uzavření podle něj nepůjde, odpověděl Hamáček na dotaz novináře. Takové opatření na Trutnovsku nechystá ani královéhradecký hejtman Martin Červíček (ODS). Nákaza se šíří v podobné intenzitě dlouho, tak by to nyní nic neřešilo, míní.
Podle karlovarského hejtmana Petra Kulhánka (za STAN) lze na Chebsku a Sokolovsku předpokládat omezení pohybu lidí na nejnižší možnou míru. Například by do jiného okresu mohli jezdit jen za prací. Jednou z variant, která tak může nastat, jsou například hlídky policistů na silnicích, kteří by kontrolovali, za jakým účelem lidé cestují.
„Rámcově by mělo jít o intenzivní používání a vymáhání ochranných osobních pomůcek, ať už ve veřejném prostru, v MHD, budovách, obchodech, nebo zaměstnání. Je to omezení kontaktů mezi lidmi na nejnižší možnou úroveň a omezení mobility. To se ale nebude týkat dojezdu do zaměstnání, zajištění základních životních potřeb, případně návštěvy zdravotnických zařízení,“ uvedl Kulhánek.
Nejpostiženější okresy měli hygienici řešit jako v Litovli, míní Babiš
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měli hygienici šíření epidemie koronaviru na Chebsku, Sokolovsku a Trutnovsku už dávno řešit modelem, jaký použili loni v Litovli na Olomoucku. Řekl to při návštěvě srbského Bělehradu. Litovel a přilehlé obce, kde žije na 24 tisíc lidí, byla loni uzavřena od 16. do 30. března.
Babiš dodal, že konat by měla hlavní hygienička Jarmila Rážová. „Já ji vyzval, aby už konečně hygiena zásadně dělala opatření, včera opakovaně,“ zdůraznil. Vyjmenované okresy jsou podle premiéra centry nákazy s obrovským počtem nakažených. „A tady myslím, že hygiena už měla dávno konat, aby se nákaza nešířila do okolních oblastí,“ uvedl.
Důležitou otázkou je podle Hamáčka ale také prodloužení nouzového stavu v Česku. Pokud by nepokračoval, šlo by podle vicepremiéra o velkou komplikaci. Hamáček uvedl, že se bude snažit apelovat jak na koaliční partnery z ANO, tak na opoziční poslance, k hledání shody. Jednat o podpoře má podle něj cenu do poslední chvíle.
Pokud by skončil nouzový stav, ministerstvo zdravotnictví by podle Hamáčka vyhlásilo co nejvíc opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Čelilo by podle něj ale žalobám.
Ministerstvo školství předpokládá, že by podle zákona o ochraně veřejného zdraví mohly zůstat také zavřené školy. Podle něj je jako mimořádné opatření při epidemii také možné uzavření nemocnic, zařízení sociálních služeb, zotavovacích akcí, ubytovacích podniků nebo provozoven stravovacích služeb.
