Poslanci přehlasovali Senát. Odmítli zpřísnit firmám podmínky pro získání dotací

Sněmovna na své první letošní řádné schůzi odmítla zpřísnit firmám podmínky pro zisk dotací a stvrdila zákon o prověřování zahraničních investic. Ten má lépe chránit klíčové firmy před rizikovými investory. Rozhodla také o vyšším daňovém zvýhodnění dárců a o tom, že vyhlášky obcí a krajů budou od příštího roku v jedné sbírce. Do příští schůze naopak odložila rozhodnutí o senátním vetu novely o sankcích pro podnikatele a společnosti za nedodržování protikoronavirových restrikcí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Senát u sněmovny v úterý narazil s návrhem, podle kterého by firmy s nesrovnalostmi v evidenci skutečných majitelů nesměly až do jejich odstranění dostávat dotace. Dolní komora zpřísnění podmínek ve vládním návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů zamítla. Horní komora navíc chtěla, aby zadavatelé výběrových řízení ověřovali při nejasnostech údaje o skutečných majitelích uchazečů. Předlohu v původní sněmovní verzi teď tak dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Ministerstva spravedlnosti, financí a pro místní rozvoj se podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) postavila k senátním úpravám neutrálně. Před poslanci ale Benešová podpořila sněmovní verzi. Je podle ministryně „právně čistší“ a nezachází nad rámec požadavků evropských směrnic.

Senátní verzi podporovala protikorupční iniciativa Rekonstrukce státu, podle níž zákon mohl být pojistkou proti tomu, aby veřejné peníze mohly mířit k firmám s anonymními vlastníky. Sněmovní verzi zákona budou moci firmy snadno obcházet, protože nezavádí dostatečnou kontrolu údajů v evidenci, uvedla iniciativa.

Zákon vzbudil pozornost zejména kvůli ustanovení, které mohlo podle části opozice pomoci premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu o střet zájmů. Pasáž se týkala svěřenských fondů. Sněmovna toto ustanovení z vládního návrhu zákona už dříve vyškrtla.

Babiš by byl podle některých výkladů vládního ustanovení považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka holdingu. Pomoci mu to mohlo podle kritiků v situaci, kdy se podezřením z jeho střetu zájmů zabývají orgány EU.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.

Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.

Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným.

Lepší ochrana klíčových českých firem

Sněmovna stvrdila zákon o prověřování zahraničních investic, který má státu pomoci lépe chránit klíčové české firmy před nežádoucím převzetím ze strany rizikových zahraničních investorů.

Poslanci v úterý přitom odmítli pozměňovací návrh Senátu, který mimo jiné navrhoval, aby se prověřování vztahovalo i na dodávky jaderných zařízení od firem ze zemí mimo NATO a EU. Návrh souvisel s výstavbou nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. Schválený zákon ve sněmovní verzi nyní dostane k podpisu prezident.

Úpravy v Senátu předložil loni v prosinci pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Zahraniční investor ze zemí mimo EU a NATO by podle něj měl předložit a doložit informace o svých skutečných majitelích. Musel by požádat o prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Prověření by se vztahovalo i na české firmy, které by koupili zahraniční investoři ze třetích zemí v uplynulých pěti letech, i na subdodavatele.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) senátní návrh odmítl. Podle něj by poškodil zájemce o zahraniční investice, kteří by nemohli splnit požadovanou povinnost.

Zákon o prověřování zahraničních investic vychází z nařízení Evropského parlamentu a přijímají jej i jiné země EU. Zákon má dát státu nástroje v obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost nebo vnitřní pořádek země.

Zahraniční investoři podle vlády můžou představovat i jiná než ekonomická rizika. Týká se to investic do odvětví, která jsou z hlediska bezpečnosti strategická, a umožní třetím subjektům získat kontrolu nebo aspoň dostatečný vliv na klíčové prvky těchto odvětví, případně přístup ke klíčovým a citlivým informacím.

Zákon má umožnit kontrolovat přímé zahraniční investice reálně prováděné subjekty ze zemí mimo Evropskou unii. V případě, že bude prověřovaná investice vyhodnocena jako riziková, bude stát moci její podobu ovlivnit nastavením podmínek, za kterých může být učiněna, popřípadě tuto investici zakázat nebo zpětně zrušit. Úřadem, který bude mít prověřování na starosti, bude ministerstvo průmyslu.

Investice do nejcitlivějších odvětví, jako je zbrojní průmysl, kritická infrastruktura nebo vývoj a výroba nejcitlivějšího zboží dvojího užití, budou muset investoři předem nahlásit a získat povolení. Všechny ostatní investice mohou být uskutečněny bez povolení, stát je však rovněž bude moci prověřit, a to až pět let zpětně. 

Poslanci se také zabývali očkovací strategií vlády, jak prosazovala například opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Ministr zdravotnictví Jan Blatný ve sněmovní debatě uvedl, že v Česku bylo k úterním 11:00 podáno 129 829 vakcín proti koronaviru. Naočkováno je tak podle něho 1,3 procenta populace, což je průměr v Evropě, přiblížil. Opozice vládní přípravy na očkování kritizovala. Projednávání strategie bylo následně po třech hodinách přerušeno.

Dárci se zřejmě dočkají vyššího daňového zvýhodnění 

Dárci z řad jednotlivců i firem, kteří posílají peníze na dobročinné účely, se zřejmě dočkají za loňský i letošní rok vyššího daňového zvýhodnění. Budou si totiž moci vzhledem k poskytnutým darům snížit základ daně z příjmů až o třicet procent, jak počítá novela zákona, kterou sněmovna stvrdila i s opravou ze Senátu. Novelu ve sněmovně předložili poslanci ODS a připojili se k nim i jejich kolegové z klubů STAN, KDU-ČSL a TOP 09.

Senát vrátil předlohu poslancům s pozměňovacím návrhem. Důvodem bylo to, že navržená změna byla do zákona chybně zařazena. Poslanci v úterý na senátní návrh přistoupili.

Dosud si fyzická osoba mohla při daru alespoň tisíc korun nebo vyšším než dvě procenta daňového základu snížit základ daně o patnáct procent. Firmy si mohou snížit daňový základ o desetinu v případě minimálně dvoutisícového daru.

Zvýhodnění má platit pro loňský a letošní rok. Má podnítit dárce, aby i v obtížné ekonomické situaci způsobené pandemií koronaviru dávali nadále peníze neziskovému sektoru.

Vyhlášky obcí a krajů budou od příštího roku v jedné sbírce

Sněmovna rozhodla také o tom, že vyhlášky obcí a krajů budou od příštího roku v jedné sbírce, a přehlasovala tak veto Senátu. Návrh počítá s tím, že účinnost vyhlášek bude zveřejněním v této sbírce podmíněna, což Senát označil za protiústavní. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Návrh předpokládá vytvoření Sbírky právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. Krajské a obecní úřady by v této sbírce měly nové právní předpisy vyhlašovat. Měly by mít také povinnost tam postupně zanést dokumenty platné již před zavedením informačního systému. Kritici návrhu poukazovali na to, že návrh zvýší administrativní zátěž zejména malých obcí.

Zveřejnění nových místních nebo regionálních předpisů ve sbírce má být podmínkou jejich účinnosti. V současné době musí být norma zveřejněna na úřední desce obecního úřadu či ve Věstníku právních předpisů kraje. Obce a kraje ale podle ministerstva vnitra často nedodržují povinnost publikovat vyhlášky a nařízení i na svých webech. Třetina obcí prý navíc neplní povinnost informovat o vyhláškách ministerstvo vnitra.

Kromě vyhlášek a nařízení obcí a krajů má sbírka obsahovat například usnesení o krajských referendech, seznam chráněných území, počty členů zastupitelstev či rozhodnutí Ústavního soudu týkající se právních předpisů samospráv. Také některá ministerstva či správní úřady by zde měly zveřejňovat normy, které nemají celostátní působnost a nedostanou se do Sbírky zákonů. Lidé by v ní měli mít možnost nalézt například i nařízení hygienické stanice, veterinární správy či agentury ochrany přírody.

O postizích firem za nedodržování restrikcí se rozhodne příště 

Do příští schůze odložila pak sněmovna rozhodnutí o senátním vetu vládní novely, která by zavedla až třímilionovou sankci pro podnikatele a firmy za porušování protikoronavirových restrikcí. Odročení prosadil předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka vzhledem k tomu, že koalice neměla dost hlasů pro přehlasování veta horní komory.

Chvojka poukázal na to, že pětice provládních poslanců je v karanténě. K přehlasování senátního veta jsou nutné hlasy nejméně 101 poslanců, tedy nadpoloviční většiny všech. Příští schůze sněmovny by měla začít 2. března.

Senátoři namítali, že je horní hranice pokuty neúměrně vysoká a vedla by k likvidaci firem a živnostníků, kteří se potýkají s dopady omezení. Vláda ale poukazuje na to, že zákonný podklad pro ukládání pokut podnikatelům a firmám za porušování restrikcí vydaných na základě krizového zákona dosud chybí.

Senátoři poukazovali na to, že vládní opatření proti koronaviru byla přijímána prakticky každodenně a s mnoha výjimkami, a byla tím nepřehledná. Uváděli také, že živnostníci musí strpět omezení svého podnikání podle krizového opatření vlády, ale novela jim nezaručuje žádné odškodnění nebo náhrady. Podle tvůrců novely ale jde o narovnání stavu, kdy nyní lze vymáhat s možností až třímilionového postihu jen opatření vydaná na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. 

Ve sněmovně se skládaly i sliby, Kalousek se mandátu poslance naopak vzdal

V úvodu schůze složila slib nová poslankyně hnutí ANO Jaroslava Puntová (63). V dolní komoře tak nahradila hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO), který se vzdal poslaneckého mandátu ke konci loňského roku.

Puntová je mosteckou zastupitelkou. Po posledních sněmovních volbách byla podle příslušné kandidátní listiny čtvrtým náhradníkem. Lidé, kteří figurovali před ní, zaslali do sněmovny rezignace na tyto pozice. Schiller stanul v čele Ústeckého kraje v polovině listopadu. Nahradil Oldřicha Bubeníčka (KSČM), který vedl kraj osm let. Schiller už po volbě zastupitele ohlásil, že na funkci poslance ke konci prosince rezignuje.

Sněmovnu opustilo v tomto volebním období celkem patnáct poslanců, loni i se Schillerem tři. V úterý rezignoval na mandát také předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.