Reportéři ČT: Jak „Berlíňan“ John Fitzgerald Kennedy navštívil Prahu

12 minut
Reportéři ČT: Kennedy v Praze
Zdroj: ČT24

V pátek 29. května to bylo 103 let, co se narodil americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Po svém zvolení v roce 1961 vzbudil velké naděje po celém světě. V srpnu 1939 ještě jako student Harvardu navštívil Prahu okupovanou nacisty. Z jeho pobytu se zachovalo jen velmi málo svědectví, přesto ale sehrál důležitou roli v utváření Kennedyho politického názoru. O pobytu JFK v Praze natáčel pro pořad Reportéři ČT David Vondráček.

O pobytu Kennedyho v Praze nevyšla žádná vědecká studie nebo odborný článek. Nevědí o něm ani současní pracovníci amerického velvyslanectví v Praze. „Velvyslanectví USA bohužel nemá žádné oficiální záznamy o amerických hostech v Praze v roce 1939. Nemůžeme tedy o této věci poskytnout žádné podrobnosti,“ uvedl mluvčí amerického velvyslanectví v Praze Ed Findlay.

To, že Kennedy v Praze opravdu nějakou dobu pobýval, však potvrzují historici. „Víme to z jeho korespondence, která byla zpracována v řadě biografií. Možná nejzajímavější zprávy o Kennedyho přítomnosti v Praze máme z memoárů George Kennana, což byl velmi významný americký diplomat,“ uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Vít Smetana.

V roce 1939 byl George Kennan konzulem Spojených států v protektorátu a o mladého Kennedyho se v Praze staral.   

Díky svému otci dostal povolení od nacistů

Student Kennedy navštívil na konci 30. let řadu zemí –⁠ Indii, Sovětský svaz, ve střední Evropě pak Berlín a Vídeň, kde na vlastní oči viděl příjezd nacistů a také antisemitské vášně. Byl všude, kde se něco dělo.

V srpnu 1939 dostal od nacistů povolení pro cestu do okupované Prahy. Historici se domnívají, že se mu dveře u nacistů otevřely díky pozici otce, Josepha Kennedyho staršího, který byl na konci třicátých let velvyslancem v Londýně a příznivcem appeasementu, tedy víry v mírové dohody s Němci.

Kennedy chtěl navštívit Prahu, aby se dozvěděl něco zajímavého, co by mohl využít v rámci své diplomové práce. Ta se věnovala právě britské politice v době appeasementu. Kennan musel zajistit Kennedyho hladký přechod přes hranice protektorátu. „Kennedy strávil v Praze pouhých několik dnů. Byl člověkem v té době mladým, který vyhledával dobrodružství, zábavu a zajímavé zážitky,“ doplnil Smetana. 

Svědek prvních protižidovských akcí v protektorátu

Dvaadvacetiletého Kennedyho však nezajímala jenom zábava. Od Kennana už věděl, že němečtí okupanti zatýkali české vlastence, a nemohl si nepovšimnout stále se rozšiřující diskriminace Židů, která začala už za druhé republiky.

„Návštěva Johna Fitzgeralda Kennedyho v Praze určitě měla velký význam v tom, že viděl Prahu už okupovanou, Prahu pod nadvládou Němců,“ říká politolog z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Kennedy podle něj mohl vidět už první akce proti Židům v protektorátu.  

Proč Anglie spala

Budoucí americký prezident své zkušenosti z Prahy, Vídně i Berlína zužitkoval ve své diplomové práci Why England Slept (Proč Anglie spala), která vyšla i knižně. „Byla pro mnohé intelektuálně nepříjemná, protože považuje jaksi za nevyhnutelný konflikt mezi demokraciemi a diktátorskými režimy,“ doplnil Pondělíček.

obrázek
Zdroj: ČT24

Prezidentem USA se Kennedy stal v roce 1961. Podle Pondělíčka byla velká část jeho popularity v tom, že byl mladý. „Už jenom vizuálně to působilo jako rozchod s těmi starými pořádky,“ říká. Vyznamenal se například při řešení karibské krize, kdy byl svět na pokraji jaderné války. V jeho politickém stylu vidí životopisci filozofii jeho dobrodince z Prahy George Kennana.

„Ich bin ein Berliner“

Do moderních světových dějin se zapsal Kennedyho projev z června 1963 v Západním Berlíně, kdy řekl: „As a free man, I take pride in the words: Ich bin ein Berliner!“ (Jako svobodný člověk s hrdostí říkám: Jsem Berlíňan!). 

Když byl John Fitzgerald Kennedy 22. listopadu 1963 v Dallasu zavražděn, americké noviny psaly o tom, že končí věk nevinnosti a že se neví, co přijde. „Amerika v šedesátých letech byla zemí, kde politické násilí nebylo vůbec výjimečné, a to je právě asi ten konec nevinnosti, na který tehdy média odkazovala,“ upřesnil Pondělíček. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podmínka a peněžité tresty. Soud schválil dohody v brněnské bytové kauze

S peněžitými tresty odešli od soudu čtyři lidé obvinění z úplatkářství v korupční kauze týkající se nakládání s obecními byty v Brně. Jednomu z odsouzených soud navíc uložil ještě podmínku. Na trestech se dohodli se žalobcem. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Michal Losa. Kauza z loňského dubna se podle médií týká městské části Brno-Řečkovice a Mokrá hora. Tři pachatelé v dohodě o vině a trestu prohlásili, že spáchali trestný čin podplácení, čtvrtý uvedl, že pomáhal při přijetí úplatku.
před 23 mminutami

Prudký déšť uvěznil lidi v podzemí Moravského krasu, slanili k nim hasiči

Skupina osmi lidí v neděli v podvečer uvázla kvůli prudkému dešti v podzemní ferratě v Ostrově u Macochy. Na místo ihned vyrazili hasiči i záchranáři. Po příjezdu bylo dle mluvčího hasičů zřejmé, že nikdo není zraněný a lidé se budou schopni za jejich asistence dostat z jeskyně sami. Vyškolený lezec tedy slanil dolů, aby se skupinou lidí navázal kontakt a ve spolupráci s dalšími členy lezeckých skupin jim pomohl dostat se na povrch. Zásah trval asi hodinu, na místě byl i policejní vrtulník. Po vyproštění se členové skupiny dostali do péče záchranářů, všichni ovšem vyvázli bez zranění.
před 2 hhodinami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
10:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu, řekl místopředseda Smeru

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu jen proto, že si to přeje český premiér Petr Fiala (ODS), uvedl v pondělí místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Smer Richard Takáč k dopisu předsedy české vlády. Ten požádal svého slovenského kolegu a šéfa Smeru Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval návrh osmnáctého balíku protiruských sankcí. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz.
před 2 hhodinami

Začátek týdne přinese bouřky a třicet stupňů, pak se ochladí

Začátek týdne přinese bouřky a teploty kolem třiceti stupňů Celsia. Na jihu Moravy dál platí výstraha kvůli vedru, teplota tam v pondělí vyšplhá na tropických 32 stupňů. V polovině týdne pak v celé zemi přijde ochlazení, které potrvá do víkendu. Týden doprovodí přeháňky.
před 4 hhodinami

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
před 6 hhodinami

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
před 16 hhodinami

Lepší péči o válečné veterány má zajistit novela

Býval členem Speciálních sil Armády ČR a má zkušenosti z mise v Mali. Dříve elitní voják Josef Burget ale musel před více než dvěma lety podstoupit operaci mozku a nastalé komplikace ho upoutaly na invalidní vozík. S některými úkony mu tak dnes musí pomáhat rodina nebo pečovatelka, výdaje na rehabilitace a cvičení jsou přitom vysoké. Brzy by však s nimi jemu i dalším šestnácti tisícům válečných veteránů měl pomoci pětadvacetitisícový měsíční příspěvek na sociální služby. Novela zákona, která ho zavádí, čeká na podpis prezidenta.
před 17 hhodinami
Načítání...