Ministerstvo dopravy dokončilo novelu silničního zákona, která mění tresty za prohřešky na silnicích. Přitvrzuje například u telefonování za volantem nebo překročení povolené rychlosti. Naopak mírnější tresty čekají řidiče za bagatelnější přestupky. Novela zákona počítá se svou účinností k prvnímu lednu roku 2022, jejím kladům i záporům se věnoval pořad 90' ČT24.
Novela přinese změny v bodovém systému, řidič nově bude moci dostat jen dva, čtyři nebo šest bodů. Ministerstvo chce také klást větší důraz na dodržování bezpečné vzdálenosti. Jde totiž o jednu z nejčastějších příčin nehod. Navrhuje se rovněž navýšení pokut. Za držení telefonu v ruce z až jednoho tisíce korun na 2500 korun, za jízdu na červenou se pokuta zvedá o polovinu na pět tisíc korun, stejně tomu je při vjezdu na železniční přejezd přes zákaz.
Naopak pokuty za parkování se mají snižovat, z až dvou tisíc korun na patnáct set. Upouští se také od možnosti policie odebrat na místě řidičský průkaz osobě, která se nepodrobila povinné lékařské prohlídce. Beze změny zůstává odebrání řidičského průkazu po dosažení dvanácti bodů. Pokud bude novela zákona schválena, počítá se svou účinností k 1. lednu 2022.
Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v pořadu 90' ČT24 vyjádřil přesvědčení, že novela bezpečnost českých silnic zlepší a že povede ke snížení počtu obětí dopravních nehod. Co se totiž týče tuzemských čísel, není se podle něj v rámci statistik Evropy čím chlubit.
Unijní průměr je 49 obětí autonehod na milion obyvatel, tuzemsko tak patří s 62 oběťmi na milion obyvatel k těm horším. Podobně je na tom například Litva nebo Lucembursko. Vůbec nejvíc úmrtí na silnicích v přepočtu na obyvatele hlásí Rumunsko, následuje Bulharsko, Lotyšsko, Chorvatsko a Polsko. Naopak nejlepší je situace ve Velké Británii anebo Dánsku. Dohromady v zemích osmadvacítky zemřelo při autonehodách v roce 2018 přes 25 tisíc lidí. Oproti roku 2010 je to o pětinu méně.
Novelu ani virus nezastaví
Havlíček uvedl, že přestože je česká politická scéna stále zaneprázdněná řešením koronavirové krize, není možné běžnou agendu úplně odsouvat.
Ostatně přestože se během celorepublikové karantény snížil objem dopravy i nehod, na statistice obětí se to tolik neprojevilo. Někteří řidiči podle expertů mohli v této době více riskovat i proto, že část dopravní policie byla převelena k jiným povinnostem, například na hranice.
Havlíček osobně za nejhorší přestupky na silnicích považuje alkohol či drogy za volantem, ujetí od nehody, vjezd na železniční přejezd a nerespektování červené na semaforu. Podporuje také přísnější trest za telefonování za jízdy.
Místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský (Piráti) se domnívá, že je novela cesta dobrým směrem.
„Z našeho pohledu je nejdůležitějším aspektem napravit to, co se nepovedlo při prvním zavedení bodového systému. Původně měl systém zachycovat hlavně recidivisty, což se nepovedlo. V tomhle jde tato novela dobrým směrem. Bohužel jsem přesvědčen, že pouhá úprava zákona stačit nebude. Nyní nás čeká méně schůdná cesta pomocí terénních prací,“ míní Polanský. Za nejdůležitější označil prevenci.
Dle něj nový systém bude jednodušší, pochválil i možnost digitalizace. Řidiči si totiž budou moci nechat poslat výši svého bodového konta pomocí SMS nebo e-mailu. Návrh ministerstva dopravy ale zároveň označil za represivní a trestající. Za lepší příklad uvedl systém, který zavedla rakouská vláda. Ta novým řidičům po několika měsících od závěrečných zkoušek dává povinnost zvládnout další testy, jízdy a pohovor s psychologem, aby jim řidičské oprávnění mohlo zůstat natrvalo.
Tuzemská novela nadále počítá s tím, že naměří-li se řidiči 0,3 promile alkoholu v krvi, hrozí mu pokuta a odebrání 6 bodů. Polanský by tuto hranici rád viděl o něco výše. „Abychom se zbavili tahanic o přirozené hladině alkoholu v těle a nepřesnosti měřicích přístrojů. Trest by ale potom mohl být těžší,“ dodal.
Havlíček je přesvědčen, že zavedením nového systému se situace zhorší pro takzvané recidivisty. Souhlasil však s Polanským v tom, že prevence je důležitá. „Jde o to, zda zmenšíme počet mrtvých. Každý život, co zachráníme, za to stojí,“ zakončil rozhovor.
Lepší výuku v autoškolách
Další podstatnou složkou, která ovlivňuje bezpečnost na vozovce, je podle vedoucího BESIPu Tomáše Neřolda bezpečnost samotných vozovek. „V tomto máme rezervy, je tam potenciál ke snížení počtu nehod. Velké množství překážek, hlavně stromů, se podílí až na 30 procentech nehod,“ upozornil.
Dle Neřolda je zřejmé, že nový bodový systém bude jen jedním krokem k celkovému zlepšení. To se dle něj neobejde také bez lepší výuky v autoškolách. „Bude potřeba viditelný policejní dohled. Zákon je jenom nástroj, musí se vymáhat. Velmi pozitivně vidím zákazy řízení za vážné přestupky.“ Dle něj by však některé zákazy mohly být přísnější.
Na druhou stranu návrh na novou maximální povolenou rychlost na dálnicích – 140 kilometrů v hodině – nepovažuje za velký problém. „Nechci to bagatelizovat, ale místa, kde řidiči umírají, jsou jinde než na dálnicích, na to jsou čísla. Za BESIP bych ale preferoval, aby to zůstalo 130 kilometrů za hodinu,“ uzavřel.
Nehod každým rokem přibývá
Mezi lety 2015 a 2019 přibylo dopravních nehod o víc než 14 a půl tisíce. K letošnímu dubnu se jich zatím stalo přes dvacet osm tisíc. Největší podíl na nich mají řidiči motorových vozidel. Mezi nejčastější příčiny dopravních nehod patří nepřiměřená rychlost, tragické následky má často i nesprávný způsob jízdy, nedání přednosti nebo nesprávné předjíždění.
Podle odborného lektora Polygonu Hradec Králové Martina Trpkoše je největším problémem českých řidičů především nepozornost, neukázněnost, někdy přehnaná sebedůvěra. „Nejvíc chybí pokora, máme pocit, že jsme nesmrtelní,“ uvedl pro 90' ČT24.
Dopravní psycholog Michal Walter je pak přesvědčen, že i ti nejhorší recidivisté se mohou napravit. „Musí se s nimi mluvit, edukovat je. V okolních státech se to opakovaně osvědčilo, včetně Slovenska. Změnu bodového systému vnímám jen jako první krok, je potřeba začít dělat kurzy, s řidiči pracovat. Když člověk vyjde ze školy, také neumí všechno. Řidiči by se měli vzdělávat celoživotně. A dalo by se to zajistit, kapacita autoškol je dobrá,“ podotkl.
Řidičák na zkoušku
Jednou z novinek připravované novely má být řidičský průkaz na zkoušku. Do dvou let od získání oprávnění o něj lidé přijdou už při ztrátě šesti bodů. Opatření cílí na mladé šoféry, následky jejich nehod jsou často vážnější než u ostatních motoristů.
Předseda Asociace autoškol České republiky Ondřej Horázný se netají tím, že s novelou v asociaci spokojeni příliš nejsou. Dle nich řidičský průkaz na zkoušku nemá smysl, skrze represe prý výchovy dosáhnout nelze. Stejně jako Polanský dával za příklad přístup v Rakousku, kde se novým řidičům věnují mnohem důkladněji.
Asociaci se dokonce podařilo přesvědčit pracovníky resortu dopravy k účasti na společném školení právě v Rakousku, kvůli pandemii koronaviru k výjezdu nakonec nedošlo. „Zájem ze strany ministerstva existuje. Existuje pracovní skupina, která se tím zabývá. Proto nás zaráží, že již čtyři roky tam sveřepě je tenhle návrh na šest bodů,“ řekl.
