Pro dočasné zvýšení podpory v nezaměstnanosti by mohla být i opozice. ANO má ke stylu Maláčové výhrady

20 minut
Události, komentáře: Sociální politika a spory ve vládě
Zdroj: ČT24

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) by chtěla zvýšit podporu v nezaměstnanosti. Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že je to nutné, protože hrozí větší vlna propouštění. Opozice by nemusela být k návrhu zcela odmítavá. Výhrady ale má vládní ANO, jeho předseda a premiér Andrej Babiš hovořil o zklamání z Maláčové. Podle poslance ANO Aleše Juchelky má problém hlavně se způsobem, jak návhr představila – před zveřejněním jej neprojednala na koaliční radě nebo vládě. O vládních opatřeních debatovali poslanci v Událostech, komentářích.

Ministryně Maláčová uvedla, že jsou tři scénáře pro zvýšení podpory v nezaměstnanosti, nejvyšší varianta by znamenala, že by lidé bez práce dostávali měsíční příspěvek 15 tisíc korun. To je přitom více, než kolik činí minimální mzda.

Podle předsedkyně opoziční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové něco takového není přijatelné. Za určitých okolností však zvýšení podpory v nezaměstnanosti jako takové připustila. „Umím si představit, že v této mimořádné situaci na omezenou dobu, třeba do konce roku, by se podpora v nezaměstnanosti zvýšila,“ řekla.

Výhrady z ANO

Opozice je tak v tomto případě k Maláčové možná mírnější než její koaliční partneři z ANO. Těm ale vadí spíše forma než obsah. Podle poslance větší vládní strany Aleše Juchelky je problém ve způsobu, jakým ministryně novinku představila – a to nikoli poprvé.

„Jsou tam věci, které vyplývají z toho, že paní ministryně Maláčová udělá tiskovou konferenci, řekne to médiím a až poté s tím přijde na koaliční radu nebo do vlády. Například u patnáctitisícové podpory neznáme vůbec nic, žádné parametry, zda to bude na omezenou dobu,“ uvedl.

Místopředseda ČSSD Michal Šmarda je však přesvědčen, že je zvýšení podpory v nezaměstnanosti jediným rozumným řešením současné situace. „Hrozí, že krátkodobě přibude nezaměstnaných. Na to musíme reagovat. Nemůžeme krizi prohlubovat tím, že když lidé přijdou o práci, brutálně klesne spotřeba, lidé se dostanou do spirály neúspěchu, nebudou schopni vrátit se do pracovního procesu,“ uvedl.

Jsou podle něj tři možnosti, jak na krizi reagovat –  ve velkém škrtat výdaje, což považuje Šmarda za postup, který by zvolily pravicové strany, napumpovat peníze do ekonomiky a doufat, že ji to nastartuje, anebo se soustředit především na lidi, kteří v důsledku krize přijdou o práci.

Podle Markéty Pekarové Adamové by však vůbec nejlepší bylo, „abychom nenechali tyto lidi propadnout na to, aby se stali nezaměstnanými“.

Ošetřovné bylo potřeba prodloužit, shodují se politici

V příštích týdnech ale zaměstnavatelé ještě nebudou muset rozmýšlet, co se všemi svými zaměstnanci, protože část z nich ještě zůstane na ošetřovatelském volnu doma. Prodloužení ošetřovného politici vesměs podporují i přes obavy z možného zneužívání této podpory.

„Toto je opatření, které se přijímá krátkodobě. Určitě je někdo zneužije, ale jsme v situaci, kdy se staří lidé bojí, učitelé se bojí jít do školy, rodiče se bojí poslat děti do školy, protože se bojí o své rodiče,“ míní Michal Šmarda.

Obdobně argumentuje Aleš Juchelka, který se ostatně podílel na pozměňovacím návrhu, jehož schválením bylo ošetřovné prodlouženo. Připomněl, že se podpora bude vyplácet jen do konce školního roku, k rozsáhlému zneužití ošetřovného tak ani nebude příliš mnoho času.

„Je to pět týdnů, kdy chceme narovnat první stupeň základních škol a mateřské školy. Takže bych z toho strach neměl,“ poznamenal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...