Dubnový volební model agentury Kantar CZ ukazuje, že podpora hnutí ANO se po nárůstu v březnu, kdy se v Česku vyskytlo onemocnění covid-19, stále drží na 34 procentech. V dubnu si polepšili i druzí Piráti. Hranici pěti procent by v dubnu překonalo osm stran a hnutí. Výzkum zpracovala agentura pro Českou televizi.
Podpora hnutí ANO v dubnu podle modelu klesla o půl procentního bodu, to je ale v rámci statistické chyby. Ve srovnání s březnem je tedy výsledek 34 procent srovnatelný.
Už minulé měření, v němž podpora hnutí ANO stoupla o 3,5 procentního bodu, bylo významně ovlivněno situací ohledně onemocnění covid-19 a jeho výskytem v České republice. Vláda, kterou tvoří ANO spolu s ČSSD, v průběhu března podnikla kroky a opatření, které se týkaly široké veřejnosti, a většina opatření zůstávala v platnosti alespoň po část doby, kdy se sbírala data pro aktuální průzkum.
„Zdá se, že kroky vlády po dobu krize měly a vlastně stále ještě mají vliv na politické nálady ve společnosti. Jak víme i z jiných výzkumů, občané hodnotí aktivitu vlády během probíhající krize velmi solidně. To se zřejmě odráží i v tom, že vládní lídr si dokázal udržet vysoké preference i druhý měsíc v řadě,“ zhodnotili autoři výzkumu.
Preference hnutí ANO se za poslední rok významněji propadly pouze v červnu loňského roku, a to v souvislosti s protesty proti premiérovi a šéfovi hnutí Andreji Babišovi. Hned následné měření ale ukázalo na návrat k průměrné hladině zisku kolem 30 procent.
Piráti si o 2,5 procentního bodu polepšili, o stejné číslo klesla podpora ODS
Druhé místo zaujali v dubnovém modelu agentury Kantar CZ opoziční Piráti. V průzkumu oslovili 16 procent voličů, za poslední měsíc si tak o 2,5 procentního bodu polepšili. Jde o největší dubnový nárůst ze sledovaných stran.
„Od voleb 2017 podpora této strany narůstala, a to až do konce roku 2018, kdy kulminovala na 19 procentech. V loňském roce podpora mírně poklesla a ustálila se na průměrné hladině zisku 17 procent. Významný propad z tohoto průměru jsme pak zaznamenali v listopadu loňského roku a v březnu letošního roku. Aktuální hodnotou 16 procent se tak Piráti po předchozím propadu opět přibližují ke svému průměru,“ upozornili autoři výzkumu.
Naopak třetí ODS se v dubnovém měření propadla o 2,5 procentního bodu na 11,5 procenta. „V loňském roce dosahovala ODS průměrného zisku 13 procent, aktuální zisk je z tohoto pohledu podprůměrný,“ konstatovali tvůrci modelu.
Ačkoliv si Piráti polepšili o stejné procentní body, které ODS ztratila, neukazují data podle výzkumníků přímý přeliv voličů mezi těmito dvěma stranami. „Jde spíše o dlouhodobé váhání mezi voliči opozičních stran,“ tvrdí.
Čtvrté místo ve volebním modelu přisoudili voliči hnutí SPD, které má podporu sedmi procent. „Zisk SPD prodělával v loňském roce poměrně dynamický vývoj. Z celkového pohledu od voleb až do konce roku 2019 je patrný spíše klesající trend. První měření letošního roku ale naznačují zastavení a stabilizaci na hladině kolem sedmi procent,“ potvrdili autoři průzkumu.
Tři strany s 5,5 procenta
Zisky dalších stran spíše oscilují kolem své průměrné hodnoty a pohybují se kolem hranice pěti procent. Nejlépe si vede TOP 09 s 6,5 procenta zisku, která si v modelu polepšila oproti březnu o procentní bod.
Dále následují ČSSD, STAN a KSČM shodně s 5,5 procenta. Jako jediná ze současných parlamentních stran by se do sněmovny podle dubnového modelu nedostala KDU-ČSL se čtyřmi procenty.
„Nutno poznamenat, že statistická chyba se pohybuje na úrovni jednoho procentního bodu a nelze tedy s jistotou říci, zda by se za současné situace KDU-ČSL do sněmovny dostala, či nikoliv. Totéž platí pro trojici stran se ziskem těsně nad pětiprocentní hranicí,“ dodávají autoři modelu.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 14. 4. až 30. 4. 2020 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 906 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 až 3,1 procentního bodu.
