Mladá fronta na sebe podala insolvenční návrh. Vydavatelství usiluje o reorganizaci

Vydavatelství Mladá fronta, které u českobudějovického krajského soudu čelí návrhu na insolvenci, na sebe podalo insolvenční návrh. Banka firmě zablokovala účty a vydavatelství se nepodařilo dotáhnout jednání o vstupu významné slovenské investiční skupiny. Vedení společnosti chce vydavatelství reorganizovat.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení, který loni v listopadu podala pražská společnost Bazcom, považuje Mladá fronta za šikanózní. Vydavatelství se podle svého generálního ředitele Jana Maška stalo obětí obchodní války podnikatelských skupin.

Bazcom později svůj návrh vzal zpět, objevil se ale nový podaný firmou Bizpoint. S pohledávkami se v něm zatím přihlásily společnosti Bizpoint a Bohemia Silver, v součtu po Mladé frontě požadují téměř šestnáct milionů korun.

„Tento cílený tlak mířící na likvidaci společnosti vyústil v to, že úvěrující banka nám oproti zavedené praxi minulý týden zesplatnila provozní kontokorent, zablokovala bankovní účty a někteří významní klienti v důsledku podaného insolvenčního návrhu váhají se splatností našich faktur,“ uvedl Mašek.

Jediný akcionář firmy navíc podle Maška zatím nedokázal dodržet závazek, že bude financovat provozní ztrátu, i když se v posledních dvou letech snižovala a letos se měla firma poprvé dostat do mírného zisku. „Představenstvo společnosti Mladá fronta, a. s., bohužel nemá v této chvíli ze zákona jinou možnost než požádat o ochranu před věřiteli a podat insolvenční návrh. Doufáme, že situaci bude možné vyřešit reorganizací, která umožní zachování pracovních míst a provozu společnosti,“ doplnil Mašek.

Vedení vydavatelství se podle Maška snažilo situaci řešit intenzivním jednáním s akcionářem i se strategickým investorem, významnou slovenskou investiční skupinou, která byla připravena do společnosti vstoupit a kapitálově ji posílit. „Tato jednání probíhala až do včerejšího (středečního) večera, k dohodě však přes veškeré úsilí nedošlo,“ uvedl Mašek.

Vydavatelství dostalo předběžnou insolvenční správkyni

Krajský soud v Českých Budějovicích minulý týden ustanovil Mladé frontě předběžnou insolvenční správkyni, zdůvodnil to vážnými pochybnostmi o skutečném stavu vydavatelství. Správkyně Petra Hýsková má do 18. února zjistit dlužníkův majetek a podat soudu písemnou zprávu.

„Věříme, že bude zajištěna kontinuita provozu společnosti a nedojde k přerušení vydávání našich titulů. Jsme připraveni poskytnout insolvenční správkyni maximální součinnost a hledat způsoby, jak stávající situaci Mladé fronty, a. s., řešit co nejlepším způsobem,“ dodal Mašek.

Mladá fronta vlastněná podnikatelem Františkem Savovem vydává například ekonomický týdeník Euro a další časopisy, mimo jiné lifestylové magazíny Esence a Hipster. Divize Online provozuje také ekonomický web Finance.cz a dalších dvanáct specializovaných on-line titulů. Divize Knihy na trh ročně uvede kolem dvou set nových titulů.

Podnikatel Savov je v ČR obviněn v kauze rozsáhlých daňových podvodů, žije v Londýně. Loni v prosinci v rozhovoru pro internetovou televizi DVTV řekl, že do Česka by se rád vrátil, ale má obavy, že mu nebude umožněn spravedlivý proces. Česko usiluje o jeho vydání.

Savov v rozhovoru pro DVTV také uvedl, že mu bylo odcizeno dvanáct firem, a za toho, kdo mu usiluje o majetek, označil firmu Czechoslovak Group. Michal Strnad z Czechoslovak Group DVTV sdělil, že se těžko může k tvrzení Savova vyjadřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...