Stanislav Křeček bude příštích šest let ombudsmanem. Bývalého poslance ČSSD, který letos oslaví dvaaosmdesáté narozeniny, vybrali poslanci ve druhém kole volby, kde proti němu kandidoval vládní zmocněnec u Evropského soudu pro lidská práva Vít Alexander Schorm.
Před obědem schválili poslanci, že bude volba ombudsmana tajná. Rozhodlo až druhé kolo, které začalo v 18. Předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) po něm oznámil, že Stanislav Křeček získal 91 hlasů, ke zvolení bylo potřeba 88 hlasů. Víta Alexandera Schorma podpořilo 53 poslanců.
První kolo proběhlo v době oběda. I v něm získal největší podíl hlasů Stanislav Křeček, bylo jich však pouze 66 a ke zvolení by jich byl potřeboval 90. Do druhého kola s ním postoupil Schorm s 47 hlasy, a naopak nepostoupil advokát Jan Matys, jenž obdržel 20 hlasů.
Exposlance Křečka, který také šest let v minulosti působil na úřadu veřejného ochránce práv jako zástupce ombudsmanky, nominoval prezident republiky. Advokáta Matyse, který se neúspěšně o funkci ombudsmana ucházel již v roce 2010, a vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma navrhli senátoři.
Prezident Zeman už Křečkovi poblahopřál ke zvolení do úřadu a poděkoval všem, kteří Křečkovi vyslovili podporu.
„Beru to jako ocenění mé práce a beru to jako službu. Věřím, že to bude ku prospěchu obyčejných lidí, kteří se na nás obracejí,“ řekl po svém zvolení Křeček. Chce se nejprve sejít se všemi pracovníky úřadu. Hysterie kolem volby je podle něj zbytečná. „Mám něco za sebou, jsem zkušený člověk a jistě to budu dělat tak, aby byli lidé spokojeni,“ dodal.
Křeček čelil kritice, našel i zastání
Jedenaosmdesátiletý Stanislav Křeček přitom čelí i široké kritice, a to nejenom od poslanců. Spolek Milion chvilek na svém webu oznámil, že pokud by se stal veřejným ochráncem práv, uspořádá demonstraci. Křeček podle něj v době normalizace chválil socialistickou revoluci a socialistické volby a jeho zvolení popírá smysl úřadu veřejného ochránce práv. Konkrétní kroky spolek plánuje zveřejnit ve čtvrtek.
Ačkoli před volbou nebylo zřejmé, kdo koho podpoří, nakonec se vymezila poměrně jasná linie vládní koalice plus SPD pro Křečka versus zbytek opozice proti němu. Po zvolení ostře kritizovala nového ombudsmana předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Je to degradace celého úřadu. Veřejný ochránce práv je tady od toho, aby se zastával slabších, menšin, aby se zastával lidí, kteří to potřebují. Pan Křeček se naopak jasně vyjadřuje proti těmto lidem, jeho názory jsou často až rasistické,“ řekla.
Podle ní i předsedy STAN Víta Rakušana se Křeček nezastává menšin. Předseda Pirátů Ivan Bartoš výsledek označil za špatnou zprávu. Podle prvního místopředsedy a šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury a poslance a bývalého předsedy KDU-ČSL Marka Výborného se ukázalo, že ve sněmovně funguje neformální koalice ANO, ČSSD, KSČM a SPD.
Šéf lidovců Marian Jurečka se již před volbou proti Křečkovi vymezil i z jiného důvodu. „Zevnitř úřadu na něj byly reference, že svoji práci v období, kdy byl zástupce ombudsmanky, nedělal příliš aktivně, do práce nechodil, tak jak by bylo očekáváno,“ uvedl.
Kritika ale také přihrála Stanislavu Křečkovi nejméně dva hlasy. „Včera (v úterý) jsem zaznamenal nějakého chvilkaře, že budou demonstrovat, když bude zvolen pan Křeček. Takže jsme se rozhodli, že podpoříme pana Křečka,“ řekl předseda Trikolóry Václav Klaus s tím, že původně nechtěl spolu se stranickou kolegyní Zuzanou Majerovou Zahradníkovou volit nikoho a spíše usilovat o zrušení úřadu veřejného ochránce práv.
Martin Kolovratník po Křečkově zvolení řekl, že například vyhrožování demonstracemi mohlo nakonec rozhodnout. „,Vyhrožování‘, že pokud bude zvolen pan Křeček, tak budou nové demonstrace, tak u určitého množství kolegů jsem zaznamenal přesně opačnou reakci. Ti nerozhodnutí se třeba rozhodli pro volbu pana Křečka,“ míní.
Jaroslav Foldyna (ČSSD) potom ve sněmovní debatě před volbou obvinil ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka, že posílá předsedům politických stran SMS, „ve kterých jim v podstatě vyhrožuje, že budou mít problémy, když budou volit Stanislava Křečka“. O Člověku v tísni potom řekl, že „údajně pomáhá lidem“.
Na to reagovali další poslanci, kteří jeho slova rozporovali. Jana Černochová (ODS) vyzvala Foldynu, aby se organizaci Člověk v tísni omluvil, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potom uvedla, že „nedostala žádnou takovou zprávu“ a podobně se vyjádřili i předsedové ODS, Pirátů, KSČM, KDU-ČSL a STAN.
Vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban uvedl, že Šimon Pánek s poslanci komunikuje, pokud o to stojí. „Ale žádné výhrůžné SMS nikdy neposílal,“ ujistil.
ODS volila Matyse, lidovci Schorma, ČSSD Křečka
Některé strany řekly předem, kterého z trojice kandidátů podpoří. Klub ODS v úterý oznámil, že bude hlasovat pro Jana Matyse. „Nejlépe odpovídá naší představě o úřadu ombudsmana,“ uvedl místopředseda strany Zbyněk Stanjura. Nakonec ale Matys nenalezl širší podporu.
Předseda KDU-ČSL Jurečka se ve středu před volbou vyslovil pro zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Schorma. „Vnímáme, že to je člověk, který byl blízkým spolupracovníkem Otakara Motejla, který dokázal naplňovat velmi kvalitně požadavky na to, jak tento člověk má pracovat. Jeho profesní kariéra je také hájení zájmů České republiky u Evropského soudního dvora, takže ho vnímáme jako člověka, který prokázal své kvality a má velmi dobrou reputaci u svých bývalých kolegů,“ uvedl šéf lidovců. Schormovi slíbili své hlasy také Piráti a TOP 09.
Poslanec ČSSD Jan Birke uvedl, že vedení jeho strany doporučilo poslancům podpořit Stanislava Křečka, který ostatně byl do svého nástupu do funkce zástupce ombudsmana členem sociální demokracie. „Je to dlouhodobý sociální demokrat,“ podotkl Birke v úterních Událostech, komentářích.
Křečka se rozhodli volit také poslanci SPD a dvojice poslanců Trikolóry. Předseda nejpočetnějšího parlamentního klubu ANO Jaroslav Faltýnek ale avizoval, že hlasování bude volné, byť podle Deníku N poslancům hnutí doporučil podpořit Křečka.
Práce na šest let
Úřad veřejného ochránce práv funguje v Česku od roku 2000. Ombudsmana volí poslanci z kandidátů, které nominuje Senát a prezident republiky, funkční období je šestileté.
Podle poslední výroční zprávy dostává úřad ombudsmana, respektive ombudsmanky ročně tisíce podnětů, předloni jich bylo 8152 podnětů. Jen ve zlomku případů ale veřejná ochránkyně práv skutečně zjistila pochybení, v roce 2018 šlo o 513 odhalených problémů. Ve 488 případech se podle zprávy podařilo zjednat nápravu.
Podle Anny Šabatové úřad zaznamenal v poslední době několik úspěchů. Například vymohl pro řadu lidí vyšší důchody, ukončil neoprávněné exekuce nebo zamezil odebírání dětí kvůli špatnému bydlení. Instituci na druhé straně někteří experti kritizují třeba za přílišné rozšiřování kompetencí. Bývalý ombudsman Pavel Varvařovský má výhrady k tomu, jak roste počet pracovníků úřadu.
Bezmála dvaaosmdesátiletý pražský rodák vystudoval geologickou průmyslovku a střední výtvarnou školu a absolvoval Právnickou fakultu UK. Byl soudním čekatelem, začátkem 70. let ale musel z justice odejít a živil se jako horník, dělník, geolog nebo výtvarník. Po roce 1989 se stal advokátem. Dlouhodobě se zajímá o právní postavení nájemníků a několik let byl i předsedou Sdružení nájemníků ČR.
Křeček byl v roce 1990 poslancem, do poslaneckého křesla se vrátil v letech 1998 až 2013. Zástupcem ombudsmanky byl od roku 2013 do loňska. Na ombudsmana kandidoval už v roce 2014, do funkce byla ale nakonec zvolena Anna Šabatová, a Křeček tedy pokračoval jako její zástupce. Dvakrát také neúspěšně kandidoval do Senátu.
