Kandidát na veřejného ochránce práv Stanislav Křeček vnímá jako klíčové, aby ombudsman hájil lidská práva v konkrétních případech, nikoli v ideologických sporech. Podle dalšího z kandidátů Víta Alexandera Schorma musí v čele úřadu stát kompetentní lidé. Jan Matys by na pozici veřejného ochránce práv kladl důraz na rychlost rozhodování a především na srozumitelné vyrozumění iniciátorům podnětu.
Úřad ombudsmana zrychlit, změnit, zaměřit na návody lidem. Kandidáti mají různé představy
Nového veřejného ochránce práv budou poslanci vybírat ze tří kandidátů. Místo Heleny Válkové navrhl prezident Miloš Zeman bývalého zástupce ombudsmanky a někdejšího poslance ČSSD Stanislava Křečka. Senátoři pak nominovali vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.
„Instituce potřebuje určité změny. Má-li ombudsman hrát roli ve společnosti, nemají-li se ozývat hlasy na jeho zrušení, musí hovořit o zájmech obyčejných lidí,“ uvedl Stanislav Křeček. Doplnil, že úřad by se měl méně zabývat štrasburskými judikáty a více obyčejnými lidmi.
Vít Alexander Schorm vidí gros instituce v tom, aby vnímala potřeby lidí, uměla jim poradit a také jim dala návod, jak se vyvarovat potížím při jednání s úřady. „Toto nemůže být nikomu lhostejné, ale nemůžete neustále sledovat vývoj preferencí na Facebooku nebo na Twitteru,“ dodal v odpovědi na otázku, zda by se měl ombudsman zajímat o oblíbenost u lidí.
Podle Jana Matyse je náplň činnosti úřadu jasně dána, tam není příliš prostor pro kreativitu. „To navíc není bonus, ale jde o činnost, kterou může hodně ovlivnit. A sice v tom, že bude řešit věci, které zajímají lidi, a bude je řešit především rychlým způsobem,“ poznamenal.
Kauza Válková byla přehnaná. Prospěla úřadu
Všichni tři zhodnotili kauzu předchozí prezidentské kandidátky Heleny Válkové. Tu původně na ombudsmanku nominoval prezident Zeman. Nominaci ale odmítla poté, co vyšlo najevo, že za minulého režimu spolupracovala na odborném článku s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který se podílel na politických procesech s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským.
Podle Křečka byla kauza vůči Válkové přehnaná, protože kromě svého článku, pod kterým je podepsán i prokurátor Urválek, vykonala mnoho věcí pro současnou společnost. „Abychom kvůli jednomu článku škrtli celou její činnost v posledních dvaceti letech, považuji za nespravedlivé,“ soudí.
Matys vnímá záležitost za nešťastnou od začátku do konce. Podle jeho názoru měla být nominace Heleny Válkové ze strany Miloše Zemana důkladněji zvážena. Schorm poukázal na to, že problém Heleny Válkové prospěl instituci ombudsmana, protože se otevřela široká debata o instituci a její úloze.
Nynější veřejné ochránkyni práv Anně Šabatové končí šestileté funkční období letos v únoru. Možnou kandidaturu jednaosmdesátiletého Stanislava Křečka na ombudsmana nepovažuje Šabatová za šťastnou. Další dva kandidáty považuje za stejně vhodné adepty.