Premiér Babiš při interpelacích slíbil, že razantně vstoupí do sporu ohledně likvidace přemnožených hrabošů. Ještě tento týden si předvolá ministry zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) a životního prostředí Richarda Brabce (ANO), kteří se zatím nedokázali dohodnout na způsobu řešení.
„Jednání proběhlo strašně moc a každý ministr si stojí za svým. Je to taková přehazovaná, mně se to nelíbí. Budu muset přistoupit k razantnějšímu přesvědčení, aby to řešili,“ uvedl Babiš. „Ministři jsou tvrdohlaví, nechtějí se domluvit. Zavolám si ministry ještě tento týden,“ dodal.
K tomu, aby Babiš „klekl“ na Brabce, vyzval premiéra bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Podle něj zemědělci tratí na tom, že nemohou zasít obilí, neboť hraboši osivo zlikvidují.
Předseda vlády uvedl, že je proti plošné aplikaci jedu Stutox II proti hrabošům, neboť by to mohlo postihnout i jiné druhy zvířat. Podle něj je potřeba určit nejohroženější lokality a jed aplikovat tam. Ministerstvo životního prostředí trvá podle Babiše na tom, že je třeba „dodržet nulové riziko pro necílové organismy“.
Babiš se zeptá Zemana na obsazení Ústavního soudu
Interpelace na členy vlády byly na programu i dopoledne. Věra Kovářová (STAN) nadnesla téma obsazení Ústavního soudu. Jedno místo je prázdné deset měsíců. Prezident Miloš Zeman na pozici navrhl ústavního právníka Aleše Gerlocha. V březnu ale nezískal souhlas Senátu s jeho jmenováním.
„Na další prezidentův návrh čekáme marně. Jedná se o zbytečné oslabení Ústavního soudu, které zpomaluje chod této instituce,“ uvedla Kovářová. Protože má Babiš s prezidentem podle ní velmi dobré vztahy, mohl by téma neformálně otevřít a požádat Zemana, zda by nového kandidáta nenavrhl.
Podle Babiše by bylo dobré, aby byl soud kompletní. „Zeptám se pana prezidenta, jak o tom uvažuje,“ přiblížil premiér, který se se Zemanem setkává pravidelně zhruba v měsíčních intervalech. „Možná pan prezident přijde s nějakou nominací brzy,“ podotkl. Svůj vztah se Zemanem označil Babiš za nekonfliktní.
Problémy s doplňováním patnáctičlenného Ústavního soudu se v minulosti už objevily. Když bývalý prezident Václav Klaus s obtížemi vybíral druhou generaci soudců, klesl v roce 2004 počet členů na 11. Nemohli tak řešit návrhy na zrušení zákonů. V roce 2013 bylo soudců krátkodobě 12. Po Zemanově nástupu do funkce hlavy státu se podařilo soud rychle doplnit, třetí generaci soudu pak Zeman postupně jmenoval od května 2013 do konce roku 2015. Neuspěl s nominacemi Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Jana Sváčka.
Budoucnost dolní části Berounky
Skupina 70 poslanců z většiny klubů pak uspěla se snahou vyřadit část dolního toku Berounky ze seznamu významných vodních cest využitelných k dopravě. Změna se týká úseku od 37. říčního kilometru do přístavu v Praze-Radotíně, který je u soutoku Berounky s Vltavou.
Zatímco ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se k novele postavil neutrálně, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) ji podpořil. „Projekt (splavnění Berounky) už je dávno mrtvý,“ uvedl Brabec, podle něhož možná ještě žije „v hlavách nějakých úředníků a zpracovatelů projektových dokumentací“.
Vláda jako celek v souvislosti s novelou sedmi desítek poslanců v čele s Janou Krutákovou (STAN) upozornila na to, že samotné zařazení říčního úseku do seznamu využitelných vodních cest nezakládá povinnost vybudovat zde plavební stupně. Automatické ohrožení životního prostředí tedy podle materiálů kabinetu nepředstavuje. Pokud by se stupně v budoucnu měly stavět, záměr by se podle podkladů z hlediska vlivů na životní prostředí posuzoval.
Předkladatelé uvádějí, že důsledkem zařazení dolního toku Berounky do seznamu dopravně významných využitelných vodních cest je i povinnost příslušných úřadů prosazovat její splavnění. To by podle nich ale znamenalo i významné stavební zásahy včetně vybagrování dna. Projekt je podle nich překonaný a je i v rozporu se současnými principy vodní dopravy, péče o přírodu a krajinu a především principem udržitelného rozvoje.
Se splavněním nesouhlasí obce a pražské městské části v okolí jejího dolního toku. Úpravy řeky pro motorové lodě by podle nich zhoršily dopady povodní a charakter krajiny kolem řeky, která si dosud uchovala přirozené koryto.
Dohoda o leteckých službách s Kambodžou
Sněmovnou prošla také mezistátní dohoda mezi Českem a Kambodžou o leteckých službách. Dohoda upravuje podmínky pro leteckou dopravu mezi oběma zeměmi, například právo přeletu nebo přistání a také osvobození od cel a daní. Nový dokument nahradí nyní již nevyhovující dohodu mezi Československou socialistickou republikou a Kambodžským královstvím z roku 1964. Senát dal souhlas k ratifikaci již loni.
Pravidelnou leteckou dopravu mezi oběma zeměmi v současné době žádný letecký dopravce nezajišťuje. Vláda v důvodové zprávě uvádí, že v minulosti toto spojení provozovaly Československé aerolinie v letech 1961 až 1970.
„Přestože obrat vzájemného obchodu se v posledních letech drží na relativně nízké úrovni a Kambodža nepatří mezi významné obchodní partnery České republiky, lze toto teritorium do budoucna považovat z obchodního hlediska za zajímavé,“ uvádí vláda. Ve službách se podle ní jeví jako perspektivní především turismus, což potvrzuje i narůstající počet zahraničních návštěvníků Kambodži.
