U příležitosti Dne válečných veteránů si v pondělí vojáci, politici i veřejnost na pražském Vítkově připomněli oběti a účastníky válek. Během oslav dostalo osm osobností vysoká ocenění ministerstva obrany. Jeden novodobý válečný veterán byl povýšen do hodnosti plukovníka.
Na Vítkově vojáci vzdali hold válečným veteránům. Osm jich dostalo vyznamenání
Osm osobností dostalo Kříž obrany státu nebo Záslužný kříž ministra obrany. Do hodnosti plukovníka byl povýšen podplukovník ve výslužbě Břetislav Mizera, který se zúčastnil v letech 1993 a 2003 dvou mírových misí.
Kříž obrany státu dostala například válečná veteránka Jarmila Halbrštátová, která se zúčastnila bojů u Sokolova, Kyjeva nebo na Dukle. Stejným vyznamenáním byla oceněna Zoe Klusáková, která se spolu s matkou a bratrem zapojila do pomoci rodinám postiženým činností gestapa. Později ukrývala československé parašutisty.
„Bohužel i v naší skupině byl zrádce. Jeho zrada stála mnoho životů,“ řekla Klusáková novinářům. Jí a mamince se podařilo uprchnout. Po vyzrazení se skrývala až do konce války na Vysočině na jižní Moravě. Její bratr byl zatčen a v březnu 1942 popraven v Mauthausenu.
Vyznamenání také dostali in memoriam legionář Jindřich Holeček, příslušník roty Nazdar a účastník bitvy u Arrasu a osobní strážce prezidenta Edvarda Beneše v londýnském exilu František Veitl, který později zemřel jako palubní střelec u 311. Československé bombardovací peruti.
Oceněn byl i bývalý velitel vzdušných sil české armády Ladislav Minařík, in memoriam „duchovní otec“ 4. brigády rychlého nasazení Karel Kuba, Ľudmila Formánková, která se stará o válečné veterány, a Euan Edworthy, který inicioval výstavbu památníku českých letců sloužících v RAF nazvaného Okřídlený lev na pražském Klárově.
Příměří po Velké válce
Na veterány se ve světě vzpomíná v den, kdy před 99 lety vstoupilo v platnost příměří, kterým skončily boje první světové války. Zatímco v cizině, především v některých anglicky mluvících zemích nebo ve Francii, má svátek široký společenský ohlas, v Česku tolik připomínán není. Oficiálně se zde slaví od listopadu 2001.
Veteránů z druhé světové války žije v České republice kolem 340. Novodobých veteránů je přes 15 tisíc. Náčelník generálního štábu Aleš Opata v pondělí na Vítkově řekl, že pro vojáky jsou tradice zásadní. Připomněl československé legionáře či bojovníky z druhé světové války. „Na tyto legendy dnes navazujeme,“ poznamenal. Vyslovil přání, aby Den válečných veteránů byl dnem, kdy lidé vzpomenou na své hrdiny a pokusí se jednat jako oni.
Náměstkyně ministra obrany Kateřina Blažková označila pondělní den za chvíli, kdy se vyjadřuje lítost nad zmařenými životy a zároveň se odsuzují ti, kteří dávají přednost válčení před diplomacií.
„Pro mě je to hluboký symbol padlých vojáků, který je nadčasový a přesahuje hranice,“ uvedl v pondělní Devadesátce ČT24 ředitel odboru pro válečné veterány Eduard Stehlík.
„Opravdu si myslím, že vzdání úcty padlým, mužům a ženám, kteří slouží své zemi a přitom přijdou o život, je to minium, které můžeme udělat, a chápu to jako hold těmto lidem,“ dodal.
V Liberci vzpomněli na vojáka, který loni padl v Afghánistánu
Českou státní vlajku z rakve vojáka Tomáše Procházky, který loni padl, držela v pondělí čestná stráž při pietním aktu v Liberci. U památníku padlých na vojenském hřbitově v Ruprechticích tím uctili nejen památku jeho, ale i dalších obětí vojenských konfliktů.
„Chtěl bych symbolicky propojit skutečné padlé z válečného konfliktu s tím, co si připomínáme. Najednou ta připomínka je reálná,“ řekl Petr Šabaka, vojenský kaplan z libereckého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany.
Vlajka pokrývala loni rakev psovoda Tomáše Procházky, když byly zpátky do Česka převáženy jeho ostatky z Afghánistánu, kde padl. „Vlajku jsem dostal od rodičů štábního praporčíka Tomáše Procházky,“ uvedl Šabaka.
Státní vlajku u památníku v Ruprechticích symbolicky držel nejen voják, ale také hasič, policista, záchranář. „I toto jsou lidé, kteří jsou ve služebním poměru. A i tito lidé mají ve svých zákonech to slovo sloužit. Sloužit lidem této vlasti,“ uvedl kaplan. V čestné stráži byli i dva studenti střední školy oboru záchranář jako symbol budoucnosti. „I je chceme učit, jak přistupovat k té profesi,“ dodal Šabaka.
Na ruprechtickém hřbitově váleční veteráni, politici a další položili také věnce a květiny. „Každé ukončení nějakého špatného dění by mělo být ctěno. A měli bychom si vážit toho, že něco špatného skončilo a začaly jiné časy,“ řekl bývalý velitel libereckých chemiků z let 1989 až 1994 Jiří Vaníček.
Armádní chemici měli v pondělí v kasárnách i slavnostní nástup, symbolicky pro dnešní den začal v 11:11. Liberecká jednotka je součástí většiny zahraničních misí české armády. První bylo nasazení v Perském zálivu v roce 1990, naposledy působili liberečtí chemici v Afghánistánu.