Hnutí ANO o prázdninách posílilo, TOP 09 i KSČM by skončily pod pěti procenty

V srpnovém volebním modelu hnutí ANO obrátilo předprázdninový klesající trend a dosáhlo na 30 procent. Na druhém místě zůstávají Piráti následovaní ODS. Pod pětiprocentní hranici pak zamířili komunisté. Srpnové měření probíhalo souběžně s vrcholící kauzou ohledně jmenování nového ministra kultury. Výzkum zpracovala agentura Kantar CZ pro Českou televizi.

Volby by vyhrálo hnutí ANO, které od června posílilo o 4,5 procentního bodu a aktuálně dosahuje 30 procent. Srpnové měření tak ukazuje na zastavení klesající podpory z předprázdninových výzkumů, kdy se ANO dostalo až na nejhorší výsledek od roku 2016. Dlouhodobě nicméně hnutí zaujímá první místo ve volebním modelu.

Druhé místo drží nadále Piráti, kteří v srpnovém modelu mírně oslabili na 17 procent. Piráti jsou nicméně stranou, která od sněmovních voleb v roce 2017 nejvíc posílila, nyní jsou šest procentních bodů nad svým tehdejším výsledkem. Rostli ale hlavně v průběhu loňského roku, v letošním roce jejich podpora spíš osciluje právě okolo 17 procent.

Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Zdroj: Kantar CZ pro ČT

Třetí ODS si nyní podle výzkumu mírně polepšila na 14,5 procenta. V součtu se tak v srpnu snížil náskok Pirátů před občanskými demokraty. Následuje SPD s osmi procenty, ČSSD se šesti procenty a lidovci i STAN mají po pěti procentech. Pod touto hranicí, která rozhoduje o tom, kdo se dostane do Poslanecké sněmovny, se tentokrát ocitli komunisté, kteří v měření klesli už minule. Do dolní komory by se ale podle modelu nedostala ani TOP 09.

Podíly příznivců u menších stran a hnutí jsou podle agentury Kantar CZ v posledních měsících spíše stabilní a případné výkyvy se pohybují na hranici statistické chyby. Ta se v posledním měření pohybuje od plus minus 0,9 procentního bodu u stran s nízkým ziskem do plus minus 3,1 procentního bodu u stran s vysokým ziskem.

Výměna ministra kultury

Srpnové měření probíhalo souběžně s vrcholící kauzou ohledně jmenování nového ministra kultury, které se řešilo od května, kdy předchozí šéf resortu Antonín Staněk (ČSSD) nejprve podal demisi a pak jeho odvolání navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). V obou případech to prezident Miloš Zeman nejprve odmítl, nakonec vyhověl návrhu předsedy vlády a Staněk skončil na konci července. Dál ale prezident otálel se jmenováním Michala Šmardy (ČSSD) do čela kultury, i když na něm sociální demokracie trvala.

Situace tak byla v srpnu výrazným politickým tématem. Nakonec se Šmarda vzdal nominace a sociální demokracie jako nového kandidáta vybrala Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Toho už Zeman jmenoval, a to v posledním srpnovém týdnu.

Tyto události se mohly podepsat i na tom, že podíl spokojených s politickou situací klesl na 27 procent. Začátkem roku přitom dosahoval až 35 procent.

  • Aktuální průzkum pro ČT provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 10. 8. až 30. 8. 2019 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 847 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 0,9 až 3,1 procentního bodu.