Hnutí ANO o prázdninách posílilo, TOP 09 i KSČM by skončily pod pěti procenty

V srpnovém volebním modelu hnutí ANO obrátilo předprázdninový klesající trend a dosáhlo na 30 procent. Na druhém místě zůstávají Piráti následovaní ODS. Pod pětiprocentní hranici pak zamířili komunisté. Srpnové měření probíhalo souběžně s vrcholící kauzou ohledně jmenování nového ministra kultury. Výzkum zpracovala agentura Kantar CZ pro Českou televizi.

Volby by vyhrálo hnutí ANO, které od června posílilo o 4,5 procentního bodu a aktuálně dosahuje 30 procent. Srpnové měření tak ukazuje na zastavení klesající podpory z předprázdninových výzkumů, kdy se ANO dostalo až na nejhorší výsledek od roku 2016. Dlouhodobě nicméně hnutí zaujímá první místo ve volebním modelu.

Druhé místo drží nadále Piráti, kteří v srpnovém modelu mírně oslabili na 17 procent. Piráti jsou nicméně stranou, která od sněmovních voleb v roce 2017 nejvíc posílila, nyní jsou šest procentních bodů nad svým tehdejším výsledkem. Rostli ale hlavně v průběhu loňského roku, v letošním roce jejich podpora spíš osciluje právě okolo 17 procent.

Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Zdroj: Kantar CZ pro ČT

Třetí ODS si nyní podle výzkumu mírně polepšila na 14,5 procenta. V součtu se tak v srpnu snížil náskok Pirátů před občanskými demokraty. Následuje SPD s osmi procenty, ČSSD se šesti procenty a lidovci i STAN mají po pěti procentech. Pod touto hranicí, která rozhoduje o tom, kdo se dostane do Poslanecké sněmovny, se tentokrát ocitli komunisté, kteří v měření klesli už minule. Do dolní komory by se ale podle modelu nedostala ani TOP 09.

Podíly příznivců u menších stran a hnutí jsou podle agentury Kantar CZ v posledních měsících spíše stabilní a případné výkyvy se pohybují na hranici statistické chyby. Ta se v posledním měření pohybuje od plus minus 0,9 procentního bodu u stran s nízkým ziskem do plus minus 3,1 procentního bodu u stran s vysokým ziskem.

Výměna ministra kultury

Srpnové měření probíhalo souběžně s vrcholící kauzou ohledně jmenování nového ministra kultury, které se řešilo od května, kdy předchozí šéf resortu Antonín Staněk (ČSSD) nejprve podal demisi a pak jeho odvolání navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). V obou případech to prezident Miloš Zeman nejprve odmítl, nakonec vyhověl návrhu předsedy vlády a Staněk skončil na konci července. Dál ale prezident otálel se jmenováním Michala Šmardy (ČSSD) do čela kultury, i když na něm sociální demokracie trvala.

Situace tak byla v srpnu výrazným politickým tématem. Nakonec se Šmarda vzdal nominace a sociální demokracie jako nového kandidáta vybrala Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Toho už Zeman jmenoval, a to v posledním srpnovém týdnu.

Tyto události se mohly podepsat i na tom, že podíl spokojených s politickou situací klesl na 27 procent. Začátkem roku přitom dosahoval až 35 procent.

  • Aktuální průzkum pro ČT provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 10. 8. až 30. 8. 2019 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 847 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 0,9 až 3,1 procentního bodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 9 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...