Hnutí ANO o prázdninách posílilo, TOP 09 i KSČM by skončily pod pěti procenty

V srpnovém volebním modelu hnutí ANO obrátilo předprázdninový klesající trend a dosáhlo na 30 procent. Na druhém místě zůstávají Piráti následovaní ODS. Pod pětiprocentní hranici pak zamířili komunisté. Srpnové měření probíhalo souběžně s vrcholící kauzou ohledně jmenování nového ministra kultury. Výzkum zpracovala agentura Kantar CZ pro Českou televizi.

Zdroj: Kantar CZ pro ČT, 10. 8. – 30. 8. 2019, tech. CATI, 847 respondentů, stat. chyba ±0, 9 až ±3, 1 p.b.

Volby by vyhrálo hnutí ANO, které od června posílilo o 4,5 procentního bodu a aktuálně dosahuje 30 procent. Srpnové měření tak ukazuje na zastavení klesající podpory z předprázdninových výzkumů, kdy se ANO dostalo až na nejhorší výsledek od roku 2016. Dlouhodobě nicméně hnutí zaujímá první místo ve volebním modelu.

Druhé místo drží nadále Piráti, kteří v srpnovém modelu mírně oslabili na 17 procent. Piráti jsou nicméně stranou, která od sněmovních voleb v roce 2017 nejvíc posílila, nyní jsou šest procentních bodů nad svým tehdejším výsledkem. Rostli ale hlavně v průběhu loňského roku, v letošním roce jejich podpora spíš osciluje právě okolo 17 procent.

Třetí ODS si nyní podle výzkumu mírně polepšila na 14,5 procenta. V součtu se tak v srpnu snížil náskok Pirátů před občanskými demokraty. Následuje SPD s osmi procenty, ČSSD se šesti procenty a lidovci i STAN mají po pěti procentech. Pod touto hranicí, která rozhoduje o tom, kdo se dostane do Poslanecké sněmovny, se tentokrát ocitli komunisté, kteří v měření klesli už minule. Do dolní komory by se ale podle modelu nedostala ani TOP 09.

Podíly příznivců u menších stran a hnutí jsou podle agentury Kantar CZ v posledních měsících spíše stabilní a případné výkyvy se pohybují na hranici statistické chyby. Ta se v posledním měření pohybuje od plus minus 0,9 procentního bodu u stran s nízkým ziskem do plus minus 3,1 procentního bodu u stran s vysokým ziskem.

Výměna ministra kultury 

Srpnové měření probíhalo souběžně s vrcholící kauzou ohledně jmenování nového ministra kultury, které se řešilo od května, kdy předchozí šéf resortu Antonín Staněk (ČSSD) nejprve podal demisi a pak jeho odvolání navrhl premiér Andrej Babiš (ANO). V obou případech to prezident Miloš Zeman nejprve odmítl, nakonec vyhověl návrhu předsedy vlády a Staněk skončil na konci července. Dál ale prezident otálel se jmenováním Michala Šmardy (ČSSD) do čela kultury, i když na něm sociální demokracie trvala.

Situace tak byla v srpnu výrazným politickým tématem. Nakonec se Šmarda vzdal nominace a sociální demokracie jako nového kandidáta vybrala Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Toho už Zeman jmenoval, a to v posledním srpnovém týdnu.

Tyto události se mohly podepsat i na tom, že podíl spokojených s politickou situací klesl na 27 procent. Začátkem roku přitom dosahoval až 35 procent.