ČSSD chce zvýšením daní získat dalších 30 miliard, Babiš o tom v koalici jednat odmítá

4 minuty
Události: ČSSD řekla, kde chce vzít do rozpočtu 30 miliard
Zdroj: ČT24

Sociální demokraté předali ministryni financí návrhy, jak příjmy rozpočtu na příští rok posílit o 30 miliard korun. V rozhovoru pro ČT to řekl šéf ČSSD Jan Hamáček. Skoro polovinu mají tvořit peníze z bankovní daně, ke které se však koaliční ANO staví zdrženlivě. Sociální demokraté chtějí projednat i další změny, třeba v zákoníku práce.

„Balík, který od nás paní (ministryně financí) Schillerová dostala, by znamenal 30 miliard,“ tvrdí vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Hlavní část příjmů má být 14 miliard z bankovní daně. Namísto současných 19 procent by banky měly podle návrhu platit 25 procent.

Jednu miliardu by měla podle ČSSD přinést digitální daň, která by dopadla na firmy, jako je Google či Facebook. Další peníze by pak stát vybral zvýšením spotřební daně (z alkoholu, tabáku a pohonných hmot) a daně z hazardu.

Premiér ale o bankovní dani, která má být hlavním zdrojem nových příjmů, opakovaně odmítl jednat. „Nebude to předmětem koaličního jednání. Je to předmětem vyjednávání, já také vyjednávám s paní Schillerovou,“ upozorňuje Andrej Babiš (ANO). Hamáčka však takový postoj neznepokojuje. „Premiér s námi v nějakém momentě jednat bude,“ věří šéf sociální demokracie. 

Kritiku, že banky promítnou novou daň do poplatků, které pak dopadnou na zákazníky, ČSSD odmítá. Tvrdí, že ani v minulosti, třeba při zavádění odvodu z povinného ručení, ceny nevzrostly. „Nic takového se nestalo. Podle rozboru, který jsem si nechal zpracovat, platba za povinné ručení klesla za deset let o 20 procent,“ říká Hamáček.

Na projednání v koaliční radě čekají i další zákony

Sociální demokraté teď budou požadovat svolání koaliční rady v co nejbližším termínu. Kromě rozpočtu chtějí mluvit i o zákonech, které podle nich čekají už dlouho na projednání. „Já mám devět zákonů, které čekají na projednání v koaliční radě,“ hlásí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Jedním z nich jsou změny zákoníku práce. Právě úpravy v zaměstnávání má podle zprávy Evropské komise začít Česko řešit co nejdříve. Kvůli digitalizaci a robotizaci má zaniknout desetina pracovních míst.

„Horizont je asi 15 let, ale přes to všechno to neznamená, že to bude až za 15 let. Bude to v průběhu a bude záležet, jak rychle se budou zavádět nové technologie,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy je obava z rušení míst zbytečná. Kvůli stárnutí populace totiž bude na trhu každý rok o 30 tisíc zaměstnanců méně.

Jednou z cest, jak udržet nízkou nezaměstnanost, má být zkracování pracovní doby. Některé firmy už tento model testují, například přidávají zaměstnancům k volnému víkendu ještě pátek. Jinde zase zkracují pracovní dobu třeba na 35 hodin, a to za cenu dalších částečných úvazků.

Maláčová chce odměny za celoživotní vzdělávání

Ministerstvo práce také chce lidi motivovat, aby se zapojili do celoživotního vzdělávání. „V Evropě se dobře osvědčil systém vzdělávacích kont. Když se lidé dobrovolně vzdělávají v průběhu celé kariéry, tak pak mohou být odměňováni, když přijdou o práci ve smyslu pojištění v nezaměstnanosti,“ míní Maláčová.

Ani to ale nemá u hnutí ANO odezvu. „Já nejsem úplně ztotožněna s povinností celoživotního vzdělávání, ale spíš s možností. A pak s následným odměňováním těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří do toho vstoupí,“ říká poslankyně ANO Radka Maxová.

„Ti, kteří už jsou na pracovním trhu, donutí situace sama o sobě, protože když přijdou o práci, tak bude hodně na nich, aby se snažili si doplnit vzdělání,“ podotýká poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Měli bychom se i s ministerstvem školství zaobírat potřebami budoucího průmyslu,“ domnívá se zase poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
před 1 hhodinou

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 1 hhodinou

Jednací řád sněmovny se upravit nedaří. Ani přes výzvy Ústavního soudu

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.
před 2 hhodinami

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 10 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 10 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 11 hhodinami
Načítání...