Vládní koalice uvažuje o zavedení nové digitální daně. Tu by podle plánu ministerstva financí mohly nově platit velké internetové korporace poskytující digitální služby – tedy Google, Apple, Facebook nebo Amazon. Vláda se chce inspirovat v Rakousku, které oznámilo zavedení nové daně koncem loňského roku. Firmy tam mají platit tři procenta příjmů z částky, kterou utrží z internetové reklamy.
Schillerová uvažuje o zdanění internetových gigantů. Do rozpočtu by přitekla miliarda navíc
5 minut
Česko zvažuje zdanit společnosti jako Google či Facebook
„Všímám si toho, co se děje v rámci Evropy, všímám si debat, které se týkají digitální daně, všímám si toho, že sousední Rakousko přijalo digitální daň,“ říká ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).
Díky digitální dani by chtěla do státního rozpočtu získat necelou miliardu ročně. Spolu s vyššími daněmi z tabáku, tvrdého alkoholu a hazardu má digitální daň pomoci vládě vyspravit napjatý návrh rozpočtu na rok 2020.
„Je to daň nad rámec daní z příjmů, ale samozřejmě se musí posoudit všechny okolnosti, jestli by na to dopadaly smlouvy o zamezení dvojího zdanění,“ upozorňuje ministryně.
Digitální daň vítají i Piráti
„V reklamě na internetu, na sociálních sítích, se točí obrovské peníze, a je potřebné nastavit pravidla. Z tohoto pohledu je ta rakouská cesta správná a já si myslím, že bychom se měli přidat,“ míní místopředseda ČSSD a místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Roman Onderka.
Ve sněmovně by mohl návrh ministryně financí na zavedení digitální daně získat podporu většiny poslanců. Kromě ANO a ČSSD souhlasí s novou daní i některé opoziční strany. Zastánci nové daně tvrdí, že velké globální internetové společnosti platí v zemích, kde působí, podstatně nižší odvody než jejich místní konkurence.
„Jsem rád, že si ministerstvo konečně všimlo, že firmy jako Google nebo Facebook neplatí vůbec žádné daně a že je to problém. Že Google tady zaplatí osm milionů a Seznam miliardu, je asi problém,“ upozorňuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška má zisk zůstávat tam, kde vzniká. „Ty peníze patří do České republiky,“ uvedl.
„Předpokládáme, že to bude směřováno do sektorových daní, případně zdanění hazardu a samozřejmě na diferenciaci daní, kterou ale, jak víme, s hnutím ANO bude velmi složité projednávat,“ říká předseda strany KSČM Vojtěch Filip s tím, že sektorovou daň bude na místě přijmout.
Pravice je proti, další daně nechce
Proti návrhu jsou naopak pravicové strany, nové daně nechtějí zavádět z principu. „Vidím to jako jakýsi typ sektorové daně a já jsem velmi opatrný k novým daním obecně,“ říká místopředseda poslaneckého kubu ODS Jan Skopeček. „Jsem zásadním odpůrcem, ale připouštím o tom diskusi,“ konstatuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Rakouské plány zastavil odpor části členských států EU
Jsem přesvědčen, že nás v Evropě budou následovat další země, a to jednoho dne povede k vyššímu tlaku na dosažení celoevropského řešení.
Rakousko chtělo digitální daň prosadit na celoevropské úrovni, když předsedalo Unii. Neuspělo. Proti návrhu Evropské komise z března loňského roku, který operoval se stejnou daňovou sazbou jako nyní Rakousko, se postavily některé země, jež těží z nízkých daní – především Irsko, Finsko a Švédsko. Výhrady k dosavadním návrhům měla i Česká republika. Odpůrci návrhu poukazovali na to, že by měla platit globální, nikoliv jen evropská pravidla.
Plány na digitální zdanění v EU váznou, protože návrh musí schválit všechny země bloku. Poslední francouzsko-německý návrh spadl ze stolu v prosinci na jednání ministrů financí EU. Rakousko se proto vydalo vlastní cestou.
„Je zde daňová nespravedlnost,“ obvinil rakouský premiér Sebastian Kurz internetové giganty, že odvádějí do rozpočtů některých unijních zemí úmyslně málo a své zisky posílají tam, kde podléhají nízkému zdanění. Zdůraznil, že on-line firmy platí na daních výrazně méně než tradiční společnosti, a dodal, že navrhovaná daň se v praxi nedotkne žádných rakouských firem.
Digitální daň
Rakousko uplatní tříprocentní daň na společnosti s globálním ročním obratem převyšujícím 750 milionů eur (19,3 miliardy korun) a prodejů v Rakousku nad 10 milionů eur (256 milionů korun).
Tamní ministerstvo financí ale nehodlá daň implementovat dříve než po březnovém jednání skupiny ministrů financí zemí EU, známé pod zkratkou Ecofin. V platnost by mělo nařízení vstoupit v případě, že ministři nedojdou ke shodě v zavedení digitální daně v rámci celé Unie. Podle Kurze může rakouský návrh přinést do rozpočtu kolem 200 milionů eur ročně (5,1 miliardy korun).
Spotřební daň z tabáku
Český rozpočet má vylepšit daň z tabáku a hazardu
Víc peněz než z digitální daně však očekává české ministerstvo financí ze spotřebních daní na tabák. Podle informací ČT uvažuje resort pro rok 2020 zvednout taxu o čtyři až pět korun za krabičku cigaret. Do rozpočtu by to mohlo přinést zhruba čtyři miliardy ročně.
A chystá se i vyšší daň z hazardu. Ministryně Schillerová se chce vrátit ke staršímu návrhu svého předchůdce ve funkci, Andreje Babiše. Ten počítal s půlmiliardovým plusem pro veřejné finance. Daň ale může vzrůst i výrazněji.
Vyšší zdanění hazardních her požadují po vládě i komunisti; jednat chtějí i o vyšších daních pro bohaté a firmy. V příštím roce má být podle vládních plánů vyšší daň i na tvrdý alkohol. Konkrétní návrh zatím na stole není; tato spotřební daň naposledy rostla v roce 2010.
