Více rybníků a přehrad, navrhuje vláda. V půdě i řekách chybí voda

Nahrávám video

V české půdě chybí miliardy kubíků vody. A pršet nemá ani v příštích dnech. Nedostatek srážek ohrožuje úrodu, snižuje hladinu řek a někde vede k zákazu zalévání zahrádek. Boj se suchem je jednou z priorit vlády, aktivní by ale podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měly být i regionální samosprávy.

Až čtyři miliardy kubíků nebo deset naplněných nádrží Lipno. Tolik vody se podle odborníků z České zemědělské univerzity nedostává české krajině. Může za to dlouhodobý nedostatek srážek, nesprávné hospodaření se zemědělskou půdou i její nevhodná struktura.

„Na začátku jara je pole suché a jenom se potvrzují poslední trendy, kdy za posledních 5 let nám chybí 400 milimetrů srážek. To pole má v podstatě charakter takové polopouště, dá se říct. Musíme implantovat nové prvky typu vodních nádrží, rybníků a tak dále,“ vysvětlil přímo v terénu rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. 

Voda ale chybí i v korytech řek. Ještě před měsícem byla hladina Berounky i Vltavy po zimě nadnormální a vody bylo dost, dnes už je Vltava jen na 50 procentech obvyklého dubnového průtoku a Berounka dokonce jen na 20 procentech. Podobné je to i na dalších řekách jen s výjimkou hor, kde ještě taje sníh.

A předpověď neslibuje vylepšení, spíš naopak. Příštích šest dní prakticky nezaprší a odpolední teploty se vyšplhají vysoko – sucho se tak bude stupňovat.

Vláda chce stavět přehrady

Boj se suchem tak patří podle premiéra Babiše mezi priority jeho kabinetu. Vláda proto v tomto týdnu schválila návrhy ministerstva zemědělství a životního prostředí na zahájení prací na obnově vodních toků v povodí Rakovnického a Kolešovického potoka na Rakovnicku. V následujících letech by za první fázi přípravy staveb přehrad Senomaty, Šanov a Kryry měl stát zaplatit 554 milionů korun. Kabinet se také zabývá stavbou přehrady Vlachovice na Zlínsku.

„V rámci klimatických změn musíme mít dlouhodobou strategii na desítky let dopředu,“ upozornil premiér. Opatření k odpovědnému nakládání s vodou by měly podle Babiše přijmout také samosprávy, neměly by čekat až na iniciativu vlády.

Česká půda je navíc zranitelná vůči dopadům změny klimatu i proto, že v Česku, stejně jako na Slovensku, jsou bloky orné půdy největší v celé Evropě. To by se mělo změnit, podporují to i zemědělci.

„Měly by dál pokračovat pozemkové úpravy, aby se dala využít a zadržet vodu v krajině,“ tvrdí předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek.

Brabec: Takové sucho mělo být až čtvrt století

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) upozornil, že se ČR v současnosti dostala do situace, kterou původně předpokládali klimatologolové pro roky 2040 až 2050. „Možná jsme to viděli v nějakých filmech, ve světovém rozměru ve science fiction, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se ten trend měl změnit,“ řekl ministr.

V současnosti se podle ministra očekává, že se zkrátí jaro a podzim, srážky budou více přívalové. Právě na hospodaření se srážkovou vodou se jeho resort zaměřuje. „Na naše území padá obrovské množství vody, ale to klíčové je ji zadržet v ČR, aby tak rychle neodtekla,“ zdůraznil Brabec. 

Už teď existuje také několik dotačních titulů, ve kterých mohou města a obce, ale i třeba fyzické osoby žádat o peníze na zadržování vody. V projektu Dešťovka pak mohou lidé i samosprávy získat finance na lepší hospodaření se srážkovou vodou. Podporuje se i odbahňování nebo výstavba rybníků.

Do budoucna pak vláda nevylučuje ani možnost, že by voda mohla být chráněná ústavou.

Sucho ohrožuje úrodu

Sucho už v polovině dubna pociťují někteří zemědělci. Menší úrody se obávají třeba na Hlučínsku. „Kytky nemají vodu, nemohou růst, nemohou se rozvíjet,“ řekl zemědělec ze společnosti DRUDAR Darkovice Jiří Tvrdý.

Agrární komora upozorňuje rovněž na to, že se do polí musí dostávat další živiny. „Aby půda byla pořád zelená. Buď tam bude to, co sklízíme, nebo tam bude něco růst, co bude vlastně dávat tu organiku,“ doporučil prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek.

Změny podporuje i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). „Podporujeme pozemkové úpravy, které budou zamezovat jak vodní, tak větrné erozi,“ uvedl.

Sucho se dotýká i každodenního života lidí. „Řada místních občanů nás v poslední době žádá o připojení na obecní vodovod. Vlastní studny měli, mají, ale bohužel hladina klesla tak, že už není možné z nich odebírat vodu,“ upozornil místostarosta Drahanovic na Olomoucku Pavel Navrátil (nestr.). Obec už zakázala napouštět z vodovodu zahradní bazény a při zalévání jsou místní odkázáni jen na zásoby dešťovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vedra zastavují jaderné elektrárny. Po Francii hlásí problémy Maďaři a Rumuni

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.
před 27 mminutami

VideoSečteno: Liberecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 30. července se věnoval Libereckému kraji.
před 48 mminutami

Dorazily tropické dny, zaprší hlavně v sobotu

Česko má před sebou několik velmi horkých dnů. Ve čtvrtek a v pátek budou teploty stoupat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Meteorologové proto varují před velmi silnou zátěží teplem, která bude podle nich na jihu Moravy extrémní. O víkendu se trochu ochladí, teploty ale stále zůstanou vysoko nad tropickou třicítkou. V sobotu se na většině území vyskytnou přeháňky, vyloučené nejsou ani bouřky. Srážek ale nebude moc, a proto je ve většině Česka zvýšené riziko vzniku požárů.
09:30Aktualizovánopřed 49 mminutami

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
před 1 hhodinou

ŽivěČtvrtá letošní vlna veder přinesla teplotní rekordy už dopoledne. Podívejte se

Meteorologové očekávají ve čtvrtek a v pátek teploty, které vysoce překonají tropické třicítky. První teplotní rekordy začaly v Česku padat už před čtvrtečním polednem.
před 2 hhodinami

Zemřel známý botanik Václav Větvička. Bylo mu 88 let

V noci na čtvrtek zemřel v Hamzově léčebně v Luži-Košumberku známý botanik Václav Větvička. Informoval o tom Chrudimský deník, kterému to potvrdil ředitel léčebny Václav Volejník. Větvičkovi bylo 88 let.
před 3 hhodinami

Plaga odmítl Okamurův návrh zrušení devátých tříd

Zrušení devátých tříd základních škol, o němž mluvil předseda sněmovny a vládní SPD Tomio Okamura i premiér Andrej Babiš (ANO), není na pořadu dne. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že to vyplynulo z jeho schůzky s premiérem. Údajná úspora 50 miliard korun, kterou by zkrácení docházky podle Okamury přineslo, je nereálná, zdůraznil Plaga. Chce vést diskusi o efektivitě českého školství, kterou ale nelze podle něj řešit tupými škrty.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.