Poslanecká sněmovna má za sebou první rok aktuálního volebního období. Přesně 20. listopadu se poslanci vloni sešli na ustavující schůzi dolní parlamentní komory. Od té doby začali projednávat 198 zákonů, z nichž přibližně každý šestý už byl schválen. Oproti minulosti jsou poslanci v předkládání návrhů zákonů mimořádně aktivní.
První rok sněmovny: na hlasování chodí nejvíce Piráti, sedm poslanců ANO dosud nepromluvilo
V Poslanecké sněmovně zasedá 200 poslanců. Během prvního roku od ustavující schůze dolní komory se však v poslaneckých lavicích vystřídalo už 207 lidí. Důvodem jsou některé odchody a následné výměny za náhradníky. Poslaneckého mandátu se takto vzdali například Jiří Hlavatý (nestr. za ANO) nebo Martin Půta (STAN).
Pro všech těchto 207 zákonodárců nabízí elektronický systém Poslanecké sněmovny podrobné statistiky jejich práce za celý rok. Každý občan se tak může podívat na všechny výsledky práce kteréhokoliv poslance. Web ČT24 nabízí souhrnný přehled.
Piráti sebrali prvenství komunistům
Při práci poslanců je asi pod největším drobnohledem jejich účast na hlasováních. Je totiž pravdou, že od té se odvíjejí další aktivity jako schvalování zákonů či podoba diskusí během schůzí. Průměrně se poslanci za poslední rok zúčastnili čtyř z pěti hlasování.
V práci poslanců existují velké rozdíly, ukazuje analýza (zdroj: ČT24)
Existují ale poměrně velké rozdíly v účasti napříč stranami. Nejaktivnější jsou v tomto ohledu pirátští poslanci, kteří průměrně chybí jen na jednom z deseti hlasování. Na prvním místě tak vystřídali komunisty, kteří se největší docházkou často mohli pyšnit v minulosti.
Vysokou účast při hlasováních mají dále poslanci ANO, SPD a STAN. Naopak nejnižší hlasovací účast mají zákonodárci TOP 09 a ČSSD. Jejich poslanci nebyli přihlášeni do elektronického hlasovacího systému přibližně ve třetině případů.
Rozdíl v účasti poslanců během hlasování není viditelný jenom napříč stranami. Už tradičně mají zvýšenou absenci při hlasováních zejména poslanci, kteří jsou zároveň i členy vlády. Účast ministrů-poslanců je aktuálně nižší o 21 procentních bodů oproti jejich kolegům zákonodárcům, kteří v kabinetu nejsou.
Vládních návrhů méně než poslaneckých
- poslanci ve vládě: 62 %
- poslanci mimo vládu: 83 %
Jednou z nejdůležitějších činností poslanců je projednávání nových zákonů, které podle ústavy může v Česku navrhnout buď vláda, jednotliví poslanci, skupina poslanců, Senát nebo kraje. A právě v případě navrhování nových zákonů současná sněmovna narušuje jednu tradiční jistotu. Běžně totiž nejvíce nových předpisů navrhuje vláda, aktuálně to ale jsou skupiny poslanců.
Příčinou je menšinová podoba vládnutí prvního a druhého kabinetu Andreje Babiše. Ta totiž vytváří mnohem větší politický prostor pro samotné poslance, kteří se snaží právě i zákonodárnou činností upozorňovat na vlastní aktivitu. Dalším specifikem současné sněmovny je nebývale vysoký počet poslaneckých klubů, kterých je hned devět. Jednotlivé strany tak musí být o to aktivnější, aby na svoji práci dokázaly upoutat pozornost.
Zákony, interpelace a promluvy
Nepřekvapí, že poslanecké návrhy zákonů pocházejí zejména z dílny opozičních stran. Vládní poslanci totiž předkládají návrhy na nové předpisy většinou právě skrze vládní návrhy zákonů.
Každý čtvrtý podpis pod poslaneckými návrhy tak pochází od zákonodárců ODS. V pořadí následují z opozičních lavic poslanci Pirátů a SPD. Všechny tři kluby těží z relativně vysokého počtu svých zákonodárců. Naopak méně členů mají a díky tomu i menší množství zákonů předkládají poslanci klubů TOP 09, STAN, KDU-ČSL a KSČM.
Napsat interpelaci? Raději říct
Dalším důležitým úkolem poslanců je kontrola práce vlády. Děje se tak například pomocí interpelací, tedy otázek na jednotlivé členy kabinetu. Interpelovat je možné písemně nebo ústně. V drtivé většině případů je využívána druhá varianta, protože dotazy zazní přímo ve videozáznamu ze sněmovny. Poslanci tak skrze interpelaci získávají cenný mediální prostor.
Na druhou stranu platí, že z písemných interpelací jsou veřejně evidovány pouze ty, s nimiž poslanci vyslovili nespokojenost a nechali je zařadit k ústnímu projednání na plénu sněmovny.
- ústní interpelace: 400
- písemné interpelace: 21
Interpelace jsou přirozeně doménou zejména opozičních stran. To potvrzují i souhrnná čísla z prvního roku aktuální dolní komory. Poslanci TOP 09 a STAN kontrolovali tímto způsobem vládu vůbec nejčastěji – každý jejich zákonodárce podal od ustavující schůze průměrně 10, respektive 11 interpelací.
Otázky na své vlastní ministry ale podávají i koaliční poslanci. Přirozeně nejde o kritické ani záludné dotazy, ale o často předem dohodnuté formy „nahrávky“ k otevření určitého tématu.
Překvapivé proto je, že tento způsob sebeprezentace poslanci a ministři ANO v podstatě vůbec nevyužívali – za celý uplynulý rok totiž podal celý poslanecký klub hnutí ANO dohromady jen pět interpelací. To je vůbec nejméně ze všech klubů, ačkoliv zrovna tento je suverénně nejpočetnější – má 78 poslanců. Například v minulém volebním období, kdy bylo ANO rovněž součástí vlády, podal průměrně jednu interpelaci ročně každý poslanec tohoto hnutí.
Pultík, oblíbené místo opozičních poslanců
Jedním z dalších úkolů sněmovny je plnění „artikulační funkce“. Poslanci mají v popisu práce zastupovat a tedy i hovořit za občany během plenárních schůzí. Cílem je, aby veřejně zazněly jejich problémy a návrhy možného řešení.
Také tato aktivita je oblíbenou činností zejména opozičních poslanců. Největší průměrný počet řečnických vystoupení na jednoho zákonodárce měly za uplynulý rok kluby TOP 09 a ODS – jejich poslanci průměrně vystoupili v 70, respektive 64 případech.
Naopak nejméně se u řečnického pultu objevovali poslanci vládního hnutí ANO. Jeho zákonodárci vystoupili během posledního roku průměrně 22krát. Jejich průměr snižuje i sedm poslanců, kteří od ustavující schůze sněmovny nepromluvili na plenární schůzi ani jednou – všichni totiž byli právě z hnutí ANO.