Kárný senát Nejvyššího správního soudu snížil ústeckému soudci René Příhodovi plat o patnáct procent na pět měsíců. Potrestal jej tak za to, že v písemném vyhotovení zcela změnil ústně vyhlášený rozsudek. Kárnou žalobu senát začal poprvé řešit už v roce 2010.
Soudce napsal jiný rozsudek, než vyhlásil. Kárný senát ho potrestal snížením platu
Soudce Příhoda vinu opakovaně odmítal, kárný senát ale uvěřil výpovědím svědků a odkázal na množství provedených důkazů. „Jde o vysoce závažné jednání, společensky škodlivé,“ uvedl místopředseda krajského soudu Tomáš Zadražil s poukazem na to, že neoprávněná manipulace s protokolem byla prokázaná.
U senátu vypovídala i tehdejší místopředsedkyně ústeckého soudu Iveta Hendrychová. „Dělala se komplexní kontrola všech incidenčních sporů, které Příhoda rozhodoval a našlo se až pět dalších věcí, ve kterých byl rozdíl mezi vyhotovením protokolu ve spisu a založením v počítači,“ řekla Hendrychová.
Podle předsedkyně senátu Marie Žiškové je manipulace s protokolem závažným pochybením. Příhoda ohrozil důvěru v nestranné rozhodování soudů. Uložený postih je ale relativně mírný kvůli tomu, že od skutku uplynulo téměř deset let a navíc Příhoda dlouho nemohl vůbec soudit.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu
Soudce už byl potrestán dříve
Už v roce 2010 potrestal kárný senát předsedu Krajského soudu v Ústí nad Labem René Příhodu nejpřísnější srážkou ze mzdy, kterou lze v kárném řízení uložit. Za manipulaci s protokoly ve sporu dvou správců konkurzních podstat kvůli nemovitosti měl pobírat rok o třicet procent nižší plat. Příhoda ale dosáhl obnovy řízení, poté se začala případem zabývat policie a následně trestní soud.
Okresní soud v Mělníku v roce 2015 uznal Příhodu vinným a uložil mu tři roky vězení s podmínkou na pět let. Krajský soud v Praze zase rozsudek zrušil s tím, že se neprokázalo soudcovo jednání v úmyslu způsobit škodu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch.
„Cítím se absolutně nevinen, skutek se nestal. Jestli se skutek stal, nenesu za něj odpovědnost, může za něj správa soudu,“ řekl před senátem Příhoda a opět zdůraznil, že proti němu svědkové pletichařili a že klíčová výpověď je lživá.
O rok později se senát Nejvyššího správního soudu zabýval stejným prohřeškem i v případě ostravské soudkyně Jarmily Šindlerové. Snížil jí také plat za to, že dvakrát dodatečně změnila obsah protokolu o jednání v části, jež se týkala nákladů řízení.
Pokárané soudkyně
Aktuálně čelí kárné žalobě dvě soudkyně figurující ve známých kauzách. Ta první hrozí soudkyni Městského soudu v Praze Sylvě Mašínové, kterou policie prověřovala kvůli jejímu možnému ovlivnění bývalým fotbalovým bossem Miroslavem Peltou.
Za měsíc míří před kárný senát i Helena Králová, pražská soudkyně z kauzy Jany Nečasové. Žalobu na ni podal ministr spravedlnosti i šéf pražského městského soudu, a to kvůli rozhodování v kauze takzvaných trafik. Soudkyně několikrát změnila své vyjádření k použitelnosti odposlechů. V prosinci ji ministr spravedlnosti postavil mimo službu.
Pelikán podal kárnou žalobu na Královou kvůli pěti různým případům, které řešila. Kromě kauzy Jany Nečasové a manažerů Čepra jde také třeba o případ někdejšího šéfa Správy železniční dopravní cesty. Návrh na zahájení kárného řízení Králové vyčítá, že kvůli opakovanému nerespektování pokynů nadřízeného soudu se projednání kauz neúměrně protahovalo.
Dozor soudů sleduje i průtahy v řízení
Před kárný senát mohou soudce přivést právě i průtahy v řízení nebo nečinnost. To byl i případ pražské soudkyně Jany Veselé, u níž v roce 2015 kontrola odhalila pochybení u více než stovky případů. Většina prodlení se pohybovala v rozmezí od tří do šesti měsíců, které byly v relativně krátké době odhaleny kvůli pravidelnému kontrolnímu mechanismu obvodního soudu.
Pořádně načas si zase dává chebský soudce Jiří Kutílek při vyhotovení rozsudků. Jeho rozhodnutí často odcházejí ze soudu s několikaměsíčním zpožděním, ze zákona přitom nesmí lhůta překročit dvacet pracovních dní od vyhlášení rozhodnutí. Před kárný senát jej nadřízení posílají kvůli průtahům v šestadvaceti trestních věcech.
Soudcům hrozí snížení platu až odvolání
Soudci jsou nejčastěji potrestáni právě snížením platu nebo uložením pokuty. „K odvolání soudce dospěje kárný senát v případě, že závažnost nebo opakovanost jednání, za které je postihován, už nedávají záruku, že by soudce ještě mohl někdy řádně vykonávat funkci,“ řekla předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová.
Ministerstvo spravedlnosti chce upravit pravidla kárného řízení, zavést příkladné skutkové podstaty a pro ně stanovit orientační sazby. „Dnes je tam jediná sazba od nuly až po zbavení výkonu funkce pro jakýkoliv kárný delikt,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) s tím, že ke zvážení je také opětovné zavedení dvouinstančního rozhodování.