Praha - TOP 09 do dvou týdnů předloží návrh změn ústavy, které by nově vymezily pravomoci prezidenta týkající se jmenování vlády. Vzorem má být německý model, kde má prezident první pokus na jmenování premiéra, další pokusy má sněmovna. Pokud by zákonodárci změny odsouhlasili, vztahovaly by se nově vymezené kompetence již na současného prezidenta Miloše Zemana.
„Bezesporu si myslím, že německý model, kdy prezident republiky má první pokus, kdy jmenuje předsedu vlády, je zvažovatelný. S tím, že druhý pokus by už příslušel navrhovat Poslanecké sněmovně,“ uvedl šéf ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09). Třetí pokus by podle něj mohl mít předseda sněmovny. I ODS je nakloněna německému modelu. „Jsme připraveni bavit se i o takové změně, která odejme prezidentovi právo vybírat premiéra a dá toto právo do rukou většiny v Poslanecké sněmovně,“ přitakává Jiří Pospíšil z ODS.
Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc je ale proti tomu, aby se prezidentovi toto právo odebíralo: „Pokud je prezident volen přímo, nepovažoval bych to za logické,“ řekl ČT24. Podle něj je namístě diskuse o změnách ústavy, ty ale musí být systémové a vztahovat se až na příštího prezidenta. „Odmítám měnit ústavu teď v tomto volebním období prezidenta jen proto, že se to některé straně nelíbí,“ sdělil. Rovněž komunisté jsou s případnými změnami ústavy opatrnější. „Nemyslím si, že je situace tak akutní, abychom museli bít na poplach a organizovat nějakou ústavní většinu pro okamžitou změnu ústavy,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš s tím, že je otázkou, zda by pro změny tohoto typu současná sněmovna získala potřebný počet hlasů.
Co na to odborníci:
Ústavní právníci Aleš Gerloch i Jan Kysela jsou k této variantě spíše skeptičtí. Podle Gerlocha by v případě německého modelu došlo k posílení pravomocí dolní komory. „Domnívám se, že má být určitá dělba moci, a to mezi sněmovnou, prezidentem a vládou… Je otázka, zda není tento model vyváženější, navíc za situace, kdy máme zkušenost z roku 2006, kdy sněmovna nebyla schopna několik týdnů vůbec zvolit předsedu sněmovny,“ řekl ČT24 Gerloch. Rovněž Kysela poukazuje na to, že německý model je založen na předpoladu, že je prezident slabý, protože je nepřímo volený.
Více o tématu: Přímo zvolenému prezidentovi může za porušení ústavy hrozit žaloba
Ze sněmovny se už delší dobu ozývá, že je potřeba změnit pravomoci prezidenta. Zákonodárcům nejvíce vadí, že Zeman jmenoval Rusnokovu vládu bez politické podpory. Ve sněmovně se proto dnes konal seminář, kde politici i odborníci o případných změnách diskutovali. Změny by se mohly týkat i možného zavedení termínů mezi prvním a druhým pokusem o sestavení vlády. Pokud totiž kabinet nezíská od sněmovny důvěru, není jasné, dokdy povládne v demisi a kdy ji nahradí vláda nová. Šéf poslanců ČSSD Tejc v této souvislosti zmínil i další možnost: například ten, komu se nepodaří vládu napoprvé sestavit, respektive jeho kabinet nezíská důvěru, by už napodruhé tuto možnost neměl dostat.
Méně prezidentských pravomocí prosazuje i sám Zeman - ale v úplně jiné oblasti. Přímo na Pražském hradě se po inauguračním projevu vzdal udělování milostí i amnestie. Před dvěma měsíci oznámil, že už nechce jmenovat profesory. Rozhodl se tak kvůli tomu, že nesouhlasil s udělením titulu literárnímu historikovi Martinu C. Putnovi. Místo hlavy státu má profesuru udělovat ministerstvo školství.
Ústava vs. zvyklosti:
Miloš Zeman kritiku svých kroků odráží a argumentuje tím, že ústavu neporušuje. „Pan prezident se řídí ústavou a v žádném případě nepřekročuje své pravomoci… Pak tu máme nějaký terminus, kterému někdo říká ústavní zvyklosti. To je samozřejmě na diskusi, protože pod ústavní zvyklost může v České republice kdokoliv zařadit cokoliv,“ nechal se slyšet prezidentův kancléř Vratislav Mynář.
Stanislav Polčák (TOP 09) si ale myslí, že Zeman vytváří ústavní krizi a způsobuje v zemi chaos. „Pokud jsou v ústavě určitá bílá místa, prezident by měl fungovat jako svorník, moderátor mezi politickými stranami zastoupenými ve sněmovně,“ domnívá se Polčák.
Jeho sněmovní kolega, šéf poslanců ODS Marek Benda, sice o ústavní krizi nehovoří, zastává ale názor, že ústavní zvyklosti mají větší váhu než to, „co je napsáno na papíře.“ Odkázal například na Velkou Británii, která psanou ústavu nemá a řídí se podle zvyklostí.
„Zvyklosti se vykládají podle toho, komu se hodí,“ upozornil předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše bude rozhodující to, jak se situace bude vyvíjet po hlasování o důvěře. „Prezident sice zvyklosti nerespektuje, ale to není porušení ústavy,“ uzavřel Dolejš.
Debata o prezidentských pravomocech daných ústavou se naplno rozhořela poté, co první přímo volený prezident Miloš Zeman pověřil ekonoma Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády, přestože dosavadní vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM deklarovala většinu pro pokračování svého kabinetu. Koaliční vláda chtěla do svého čela místopředsedkyni ODS a předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou. Zeman sestavením vlády sice pověřil Rusnoka, nechal se ale slyšet, že případný druhý pokus o sestavení kabinetu by mohl nechat Němcové.
