Místopředsedy sněmovny se stali Filip, Hamáček, Pikal i Okamura. Fiala dvakrát neuspěl

Pátek v Poslanecké sněmovně patří volbě jejích místopředsedů a poslanci hned v prvním kole volby obsadili čtyři z pěti postů. Do vedení dolní komory vyslali Vojtěcha Filipa (KSČM), Jana Hamáčka (ČSSD), Vojtěcha Pikala (Piráti) a Tomia Okamuru (SPD). Pátý kandidát, šéf ODS Petr Fiala, neuspěl v prvním ani druhém kole volby.

Video Události
video

Události: Sněmovna zná své místopředsedy

Poslanci ustanovili i sněmovní výbory, čímž první schůze nové sněmovny skončila. Konec ustavující schůze zároveň znamená, že může podat demisi Sobotkova vláda. Premiér na Twitteru uvedl, že tak učiní příští týden ve středu 29. listopadu. 

O předsedovi sněmovny poslanci rozhodli už ve středu, když jím zvolili kandidáta hnutí ANO Radka Vondráčka. Pátek na plénu patří hlasování o složení předsednictva, kterého se v prvním kole volby účastnilo 195 poslanců; pro úspěch kandidáta byla potřeba většina osmadevadesáti hlasů.

Ve volbě místopředsedů dostal nejvíc hlasů Hamáček 

Nejvyšší podporu získal někdejší šéf Poslanecké sněmovny Hamáček, pro kterého hlasovalo 143 poslanců, staronový sněmovní místopředseda Filip dostal 121 hlasů a Okamura s Pikalem shodně po 102 hlasech.

Na většinu nedosáhl jen Petr Fiala, kterého podpořilo 83 poslanců, a o obsazení pátého předsednického křesla se nerozhodlo ani ve druhém kole volby. Ze 191 platných i neplatných lístků Fialu podpořilo 85 poslanců, potřeba jich bylo 96. Šéf sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO) následně oznámil, že se o obsazení prázdného křesla rozhodne ve druhé volbě, která by mohla proběhnout příští týden - po jednání jednotlivých frakcí.

Ve sněmovně se tak opakuje situace, kterou zažívala už v minulém volebním období před čtyřmi lety, kdy se poslední volné místo podařilo obsadit až napotřetí. Na ustavující schůzi neuspěl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a Tomio Okamura jako nominant Úsvitu, na druhé schůzi se o hlasy poslanců ucházel Okamura a nynější předseda STAN Petr Gazdík, jenomže zase neuspěl ani jeden z nich - a Gazdíka nakonec poslanci zvolili až na čtvrté schůzi potom, co se Okamura nominace vzdal.

Hněv Demokratického bloku

Neúspěch Petra Fialy vzbudil odpor zejména u Demokratického bloku. „Je to demonstrace síly. Nepolíbili jsme prsten, takže jsme tu funkci nedostali,“ prohlásil občanský demokrat Zbyněk Stanjura s odkazem na způsob, kterým se projevuje loajalita v mafiánském filmu Kmotr. „Souhlasím s kolegou Stanjurou. Tomu, kdo nepolíbí prsten, je jasně ukázáno, kdo je tady šéf,“ dodal šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

„Nezvolit předsedu druhé nejsilnější strany je porušení všech nepsaných zásad, které vždy v Poslanecké sněmovně platily a patří k politické kultuře,“ připojil šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. „Je to válcování, kterou nám předvádí hnutí ANO se svou nevyřčenou koalicí s SPD a komunisty,“ kritizoval průběh volby také volební lídr Starostů Jan Farský. 

Odpor vůči nezvolení Petra Fialy do vedení vyjádřili na plénu i Piráti a sociální demokraté. Jan Chvojka nezvolení Fialy označil za projev toho, jak funguje „ďábelská koalice“, šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek v souvislosti s ANO, SPD a KSČM mluvil o „hlasovací mašině“ a „koalici lži“.

Komunisté avizovali, že Fiala coby šéf druhé nejsilnější strany má na křeslo nárok a nakonec zvolen bude. Obdobně mluvil i Okamura. „Budu apelovat na naše kolegy na klubu, abychom podpořili pana Fialu na tuto pozici,“ prohlásil také šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. 

Před volbou se přitom očekávalo, že problém s podporou bude mít hlavně předseda SPD. Piráti totiž oznámili, že ve volbě nepodpoří Okamuru ani Vojtěcha Filipa. Proti Okamurovi se vyslovila i ČSSD a i zástupci Demokratického bloku, který sdružuje ODS, lidovce, TOP 09 a STAN. Okamura ale nakonec ve vedení sněmovny zasedne, stejně tak Piráty odmítaný šéf komunistů.

Občanská demokracie po následném jednání uvnitř klubu i Bloku oznámila, že bude i v další volbě sněmovního místopředsedy navrhovat Petra Fialu. „Míra pomstychtivosti a míra moci je možná až překvapivá,“ uvedl sám Fiala, který se na plénu ke svému nezvolení nijak nevyjadřoval.

Hra o výbory

Po volbě místopředsedů dolní komory na základě čtvrtečního jednání šéfů všech sněmovních frakcí sněmovna rozhodla o tom, jaké výbory budou v dolní komoře pracovat a kolik budou mít členů. Stejně jako v předchozím volebním období bude výborů celkem osmnáct, s počty členů od sedmnácti do čtyřiadvaceti.

Hnutí ANO by mělo ve sněmovně vést sedm výborů, Demokratický blok (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) čtyři. Po dvou výborech připadne Pirátům, SPD a KSČM, jeden získá ČSSD.

Jediný výbor, který už vznikl, je mandátový a imunitní, který vždy sněmovna zřizuje jako první. Jeho předsedou bude komunista Stanislav Grospič, který ve volbě porazil Petra Gazdíka. Právě členové mandátového výboru budou příští týden v úterý posuzovat žádost policie o vydání předsedy ANO Andreje Babiše a šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka.

O obsazení zbylých výborů se bude rozhodovat příští týden. Lhůta na podávání návrhů na členy výborů je do pondělní desáté dopolední. Volební komise se sejde v pondělí odpoledne, aby volba a naplňování výborů začalo v úterý odpoledne na schůzi.

V samém závěru pátečního jednání se Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) kvůli povinnostem středočeské hejtmanky vzdala poslaneckého mandátu. Stejně se zachoval i další zástupce ANO, poslanec Jiří Hlavatý, který kvůli zvolení do sněmovny přišel o křeslo senátora a nyní ho v doplňovacích volbách hodlá získat zpět. Sněmovního křesla se vzdal i liberecký hejtman Martin Půta zvolený za Starosty a nezávislé.