Kuřárny do hospod, navrhuje Kaňkovský. Nechte zákaz cigaret chvíli fungovat, oponují Heger s Běhounkem

Protikuřácký zákon přišel znovu na přetřes mezi hosty páteční předvolební debaty ČT na téma Zdravotnictví. Lídr kandidátky KDU-ČSL na Vysočině Vít Kaňkovský ctí zákaz kouření jako ochranu nekuřáků, kteří tvoří většinu populace. Kuřáci nám ale ze světa nevymizeli, říká Kaňkovský, a to vidí jako dostatečný důvod přidat do zákona povolení kuřáren v restauracích a dalších institucích. První muž kandidátky TOP 09 na Královéhradecku Leoš Heger se naproti tomu s lídrem kandidátky ČSSD na Vysočině a hejtmanem Jiřím Běhounkem shodli, že zákon je potřeba nechat nějaký čas beze změn, aby se vůbec mohla ukázat jeho funkčnost.

„O plně odfiltrované kuřárně v restauraci, pokud bude bez obsluhy a jasně oddělená od prostor, kde se nekouří, si myslím, je možné při případné novelizaci uvažovat,“ uvedl Kaňkovský v debatě.

Kandidát Hnutí ANO 2011 v Jihomoravském kraji Rostislav Vyzula popsal vznik zákona jako běžný poslanecký styl práce, kdy se na návrh zákona nabalují další a další pozměňovací návrhy. Připomněl, že od jednoho poslance jich přišlo 90 a že původní návrh zákona při schvalování ve sněmovně pohořel právě na kuřárnách.

Kuřárny se staly důvodem, proč poslanci ANO novelu „típli“

Sněmovna se začala zabývat návrhem protikuřáckého zákona v prosinci 2015 a v prvním kole jej poslanci schválili. O kontroverzích, které vyvolával, svědčí i fakt, že během dalšího projednávání se k němu sešlo více než 200 pozměňovacích návrhů.

Koncem května pak poslanci zákon neschválili také kvůli hlasům koaličního hnutí ANO, když se sporným bodem stala právě přijatá změna poslance ODS Marka Bendy, díky níž by mohly v restauracích vznikat kuřárny. Upravený návrh poslala vláda znovu do sněmovny při nejbližší možné příležitosti a ta ho schválila 9. prosince 2016. V lednu prošel zákaz kouření v restauracích platný od května 2017 Senátem a v únoru ho podepsal prezident Miloš Zeman.

Průzkum Medianu pro ČT
Zdroj: ČT24

Zákon potřebuje svůj čas

Se zákazem kouření v restauracích nesouhlasí více než polovina z oslovených respondentů průzkumu, který v srpnu provedla pro Českou televizi agentura Median. Třetina jich pak je o chybnosti vládní úpravy přesvědčená. Přibližně stejně silný je ale i tábor příznivců tzv. protikuřáckého zákona - těch je 29 procent. Další pětina se k této možnosti přiklání. Celkově pak podpora tvrdého postihu kouření v restauracích a dalších provozech klesá. Zákaz kouření více schvalují ženy, vysokoškolsky vzdělaní lidé a lidé z velkých měst. U obcí do tisíce obyvatel lehce převažuje názor, že by kouření nemělo být zakázáno.
Průzkum agentury Median pro ČT

Kandidát TOP 09 a bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger má ale zato, že když už zákon budil takovou diskusi, a nakonec byl přijat, měl by zůstat alespoň nějakou dobu nezměněn. „Měl by se nechat alespoň rok žít, než se začne měnit,“ míní Heger.

Jiří Běhounek, lídr kandidátky ČSSD na Vysočině, kde také nyní zastává post hejtmana, s Leošem Hegerem souhlasí. Půl roku fungování zákona považuje za příliš krátkou dobu. „Britové to po deseti letech zhodnotili, klesl jim počet kuřáků o 2,5 milionu a počet mrtvých na srdeční choroby nad 35 let o 21 procent. To jsou naprosto jasná čísla,“ odkázal se hejtman Vysočiny na zkušenost ze zahraničí.

Předvolební debata ČT24 - téma zdravotnictví (zdroj: ČT24)

Po novelizaci zákona ale volají i Piráti. Petr Třešňák, který za ně kandiduje v Karlovarském kraji, tlumočil postoj strany, která vnímá regulaci jako zásah do svobody podnikání. Proto by se měla novela týkat případů, kdy živnostník provozující restauraci sám – bez zaměstnanců – by si mohl rozhodovat o kouření ve svém podniku podle svého uvážení. „Protože zákon měl primárně chránit zaměstnance,“ zdůvodňuje Třešňák.

Samovolný nástup nekuřáckých podniků zůstává otázkou

Poslanecký kandidát ODS a bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda se staví úplně proti zákonu. Poukázal na to, že ještě před jeho schválením bylo v Praze 60 procent nekuřáckých restaurací jen proto, že se majitel rozhodl. „Proč jsme nenechali tento liberální přístup prostě pokračovat?“ položil řečnickou otázku. Podle něj se má o své přítomnosti v kuřáckém prostředí rozhodovat každý sám. Nemá to ale regulovat stát, soudí Svoboda.

Kaňkovský mu namítl, že možná v Praze před zavedením regulace vznikala řada nekuřáckých podniků, ale Praha není jako většina území České republiky. „Jako otec několika dětí musím říct, když jsme vyjeli na výlet do jižních Čech, hledali jsme i hodinu nekuřáckou restauraci, nebo vůbec restauraci, kde bychom mohli poobědvat, aniž bychom měli vedle sebe někoho, kdo tam kouří,“ zpochybnil předpoklad, že by se nekuřácké podniky staly běžnou součástí i bez zákona.

Lídr liberecké kandidátky komunistů Stanislav Mackovík s regulací souhlasí. Je to v jeho očích cesta správným směrem, protože zamezuje tomu, aby kouření ze zaměstnanců restaurací dělalo pacienty třeba s karcinomem plic, jejichž léčba stojí miliony korun.