Dálnice D3 je výjimečná. Přinejmenším v jižních Čechách nikdy nenarazila na zásadní odpor například kvůli ochraně území. Přesto se její příprava a stavba vleče, zatímco na staré silnici umírají lidé ve velkém. Nyní začíná další epizoda seriálu s názvem Stavba dálnice D3. Za jedenáctikilometrový úsek Ševětín–Borek zaplatí stát 933 milionů korun, hotový by měl být za čtyři roky. Ještě v roce 2015 přitom ministerstvo dopravy deklarovalo, že bude dálnice od Tábora až ke krajskému městu hotová letos.
„Okresní dálnice“ D3 brzy ztratí svou jedinečnost. Začal se stavět nový úsek, celá ale ještě dlouho nebude
UDÁLOSTI: Začala stavba dalších 11 kilometrů dálnice D3 (zdroj: ČT24)
Okresní silnice je docela ustálený výraz. Ale okresní dálnice je v Česku jen jedna. Má označení D3, začíná na severní hranici okresu Tábor a končí na jeho jižní hranici. Kdo jede například z Prahy do Českých Budějovic, musí zatím na jejím severním i jižním konci sjíždět na starou silnici číslo 3.
I když na Českobudějovicku právě začíná stavba dalšího nového úseku, ve středních Čechách je stále ticho po pěšině. Pokud bude dálnice zcela hotová do konce příštího desetiletí, bude to bezpochyby malý zázrak.
Studio ČT24: Zahájení dostavby D3 (zdroj: ČT24)
Stigmatu „okresní dálnice“ by se přesto měla D3 zbavit již letos na podzim, kdy se otevřou hned dva nové úseky na Českobudějovicku. Mezi nimi však zůstane mezera, kterou zacelí až dokončení úseků Bošilec–Ševětín a především Ševetín–Borek, jehož stavba právě začíná.
Vlastně to nebude úplná novostavba. Již na počátku 90. let vznikla přeložka původní silnice, která představuje poloviční profil budoucí dálnice. Stačí tedy dostavět druhou její polovinu.
„Ke stávajícímu pravému jízdnímu pásu se dobuduje levý jízdní pás. Upraví se též stávající mimoúrovňové křižovatky Ševětín a Lhotice. Díky dálnici se doprava v místě stane plynulejší, a tím pádem i bezpečnější,“ shrnul generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Nových bude například pět mostů včetně ekoduktu pro divokou zvěř.
Výstavba dálnice D3
„Práce navážou na rozestavěný úsek Bošilec–Ševětín a končit budou na kilometru 128,1, kde pokračuje další stavba Borek–Úsilné. D3 zvýší bezpečnost provozu, zrychlí dopravu a odstraní nebezpečné situace vznikající kvůli riskantnímu předjíždění v hustém provozu. Pro obyvatele přilehlých obcí se sníží hluková zátěž díky protihlukovým stěnám,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.
Tomu, že je dálnice částečně již hotová, odpovídá také cena. Za 10,6 kilometru dálnice zaplatí ŘSD pouhých 933 milionů korun, což je cena zhruba o polovinu vyšší než to, co silničáři platili za jediný kilometr dálnice D8 v Českém středohoří.
Stavební práce by měly mezi Ševětínem a Borkem trvat 48 měsíců. Se zahájením provozu ale počítá ŘSD podstatně dříve – v prosinci 2019, tedy pouhých deset měsíců po dokončení sousedního severního úseku. Potom by již měla vést souvislá dálnice od hranic Středočeského kraje až k Českým Budějovicím.
EIA, výkupy, táborské motocentrum – potíže jsou na D3 na každém kroku
Úsek Ševětín–Borek zatím patří v rámci stavby jihočeské dálnice k nejméně problematickým. Určité komplikace pochopitelně nastaly, ještě před dvěma lety vyhlašovalo ministerstvo dopravy, že by chtělo mít kompletní jihočeskou dálnici z Táborska až ke krajskému městu do konce roku 2017. To se nepodaří jednak kvůli výkupu pozemků, ale také kvůli úředním průtahům. ŘSD loni v únoru vyhlásilo tendr s tím, že stavba měla začít na jaře – realita ale byla jiná.
Okrajově na stavbu dopadla loňská aféra s propadlou platností posudků vlivu na životní prostředí u některých staveb. Dálnice u Ševětína však brzy získala od ministerstva životního prostředí potvrzení, že její EIA stále platí. Přesto nakonec začaly přípravné práce až na podzim a naplno začíná stavba nyní.
Dálnice se staví už od roku 1987
Problém s posudkem EIA je ale maličkost ve srovnání s tím, čemu čelilo a stále čelí mnoho dalších úseků D3 od Prahy po Dolní Dvořiště. Stavba dálnice začala v roce 1987, kdy jednak začal vznikat obchvat Tábora a také přeložka mezi Ševětínem a Borkem. (Tehdy se počítalo s dokončením celé D3 do roku 2010.) Obchvat Tábora zprvu sloužil skutečně jako obchvat, součástí dálnice se stal až později.
První plnohodnotný dálniční úsek D3 otevírali v roce 2004 mimo jiné tehdejší premiér Stanislav Gross a jihočeský hejtman Jan Zahradník.
Druhý úsek D3, který vedl od Tábora k Chotovinám, totiž byl hotový až v roce 2004. Tehdy byla dálnice pětikilometrová, takže to byla pro obyvatele jižních Čech jenom taková ochutnávka, jak by jednou mohla dálnice vypadat – jedno sousto místo celé večeře.
Příliš se to nezlepšilo ani po otevření navazujícího úseku k Meznu na samém okraji Středočeského kraje v roce 2007 (a později ještě krátkého napojení na starou silnici u Nové Hospody), ačkoli se tím délka dálnice více než zdvojnásobila.
Skutečné dálniční svezení na vzdálenost alespoň několika desítek kilometrů (konkrétně 45 kilometrů) nabídla D3 až v roce 2013. Tehdy se – po poněkud kontroverzním finiši, kdy se dálnice dodělávala za prudkých dešťů, aby byla hotová do prázdnin, jak slíbil ministr dopravy – otevřel navazující úsek od Tábora až za Veselí nad Lužnicí.
Dálnice se tehdy sice už dostala na jižní hranici táborského okresu – pak ale nebylo na obzoru nic než další dlouhé čekání.
obrázek
Tedy, bylo na obzoru jedno zhoršení. V rámci stavby úseku Tábor – Veselí nad Lužnicí měla proběhnout rekonstrukce táborského obchvatu tak, aby splňoval parametry dálnice. Rekonstrukce sice začala, ale dodnes neskončila, uprostřed prací ji totiž zastavil soud.
Vyšlo najevo, že sice nedopatřením, ale přesto pravomocně získala trvalou kolaudaci odbočka k motocentru, která je však podle silničářů zkonstruována tak, že na dálnici zkrátka být nemůže a je potřeba ji v rámci rekonstrukce zrušit. To však majitelé odmítají.
2016: Dálnice D3 u Tábora dál zůstane nedostavěná (zdroj: ČT24)
Veškeré práce tak ustaly a dálnice zůstala průjezdná jen v polovičním profilu, zatímco druhá půlka je dodnes rozkopaná a zůstává mementem neschopnosti úřadů situaci vyřešit.
Loni skončilo jednání o odkupu areálu neúspěšně a dokončení rekonstrukce D3 u Tábora tak stále není na dohled. ŘSD v současnosti uvádí ve svém přehledu uzavírek termín ukončení 31. 10. 2019.
Nebylo PPP ani dokončení v roce 2015
Stavba jižně od Tábora měla nést jistý primát. Ministerstvo dopravy počítalo s tím, že dálnici zde postaví v režimu PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Jinými slovy, dálnici by postavila a pak provozovala soukromá firma. A ta by od státu dlouhodobě inkasovala peníze. Jenomže příprava projektů se zadrhla a z PPP nakonec nic nebylo, dálnici nakonec zaplatil stát přímo.
S problémy se ale potýkaly i další stavby mezi Veselím nad Lužnicí a Českými Budějovicemi. Jestliže před dvěma lety silničáři uváděli, že se až do krajského města začne jezdit po dálnici letos, ještě dříve platil termín dokončení v roce 2015 (kam se postupně dostal z někdejšího roku 2010). Již před zprovozněním úseků od Tábora k Veselí však tehdejší ministři dopravy a průmyslu ohlásili odklad.
„Cesta z Českých Budějovic do Veselí po současné komunikaci první třídy řidiče tolik netrápí. Tam auta příliš nestojí. Skutečnou bolestí jižních Čech je chybějící obchvat Českých Budějovic,“ prohlásil v roce 2012 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).
Budoucí dálnice
Politici opět spekulovali o PPP a opět to nevyšlo. Problémy byly i s pozemky – jejich výkupem se zabývala i protikorupční policie a Mladá fronta DNES v roce 2012 psala o tom, že tehdejší poslanec ODS Václav Baštýř je nabízel státu za 100 korun za metr čtvereční, ačkoli je nedlouho předtím nakoupil za 6 až 8 korun.
Výkupy také postihla tehdejší úprava, která naopak nařizovala snížit výkupní ceny a majitelé půdy přestali být ochotní prodávat je.
Hladce nešly ani tendry na dodavatele, firmy se odvolávaly, zasahoval do nich i antimonopolní úřad, a tak se příprava nadále protahovala. Stavby dvou úseků začaly v roce 2015, další začal vznikat loni a poslední až nyní.
Dálnice D3 ale nebude končit u Českých Budějovic. Má být jednou ze dvou dálničních spojnic Česka a Rakouska (tou druhou bude moravská D52), stavba tedy bude pokračovat dále na jih až k Dolnímu Dvořišti.
Po silnici smrti se bude jezdit ještě pět let
Ten příběh zná i po čtrnácti letech téměř každý. Zejména ale ten, kdo tudy často jezdí: Dvoupodlažní autobus jel příliš rychle, řidič nad ním ztratil kontrolu, vůz vyletěl ze silnice, převrátil se na bok a odtrhla se jeho střecha. Zemřelo dvacet lidí. Za tragédii u Nažidel šel do vězení řidič autobusu, který nepochybně nesl největší část viny. Od soudu dostal za obecné ohrožení, ale i za další činy (mj. padělání veřejné listiny) osm let.
Je tady ale ještě jedna okolnost: Nehoda by se nejspíše nestala, kdyby autobus nejel tak rychle (podle policie bylo příčinou nehody nepřizpůsobení rychlosti a nevěnování se řízení) a hlavně kdyby nejel tak rychle v tak nebezpečném úseku.
Státní silnice číslo 3 u Nažidel je sice součástí mezinárodního tahu E55, ale ani trochu tak nevypadá. Má spíše charakter okresky, nemá ani zpevněnou krajnici. Není to tak jen u Nažidel, ale v celém úseku od Kamenného Újezda až k Dolnímu Dvořišti (což jsou jediné obce jižně od Budějovic, které mají obchvat).
Silničáři přitom neplánují a nikdy neplánovali silnici rozšířit či jinak výrazně upravit. Většina dopravy z ní se totiž přesune na dálnici. D3 bude hotová již za pět let. Možná ale ne, s odklady mají v jižních Čechách bohaté zkušenosti.
Místo nehody autobusu u Nažidel
Obchvat získal EIA zrychleně, zbytek dálnice ještě čeká
Nejjižnější část dálnice D3 začíná podle projektu obchvatem krajského města, který sestává ze dvou úseků. A právě těch se bezprostředně dotkly loňské problémy s EIA. Stavby byly již připravené, ale měly příliš staré posudky vlivu na životní prostředí. Evropská komise proto informovala Prahu, že je považuje za neplatné.
Nakonec úseky Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín získaly výjimku a na základě urychleně vydaného kladného stanoviska ministerstva životního prostředí může jejich stavba začít.
„V současné době žádáme o stavební povolení. Zároveň vykupujeme poslední pozemky,“ přiblížil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). ŘSD počítá s tím, že zahájí práce na podzim, až bude hotová křižovatka Úsilné, na kterou obchvat naváže. Šéf silničářů však připustil, že „je tam spousta rizik“, takže by se zahájení stavby ještě mohlo posunout.
obrázek
Budějovický obchvat bude nejsložitější částí jihočeské D3. Vznikne na něm kilometrový tunel Pohůrka, projektanti se museli zabývat například jeho odvodněním, protože půjde vůbec o nejnižší bod celé dálnice. „Máme tam vyprojektovanou štolu,“ poznamenal Jan Kroupa.
Problémy s EIA se týkají i dalších úseků, jejich stavba však začne až později, a tak mohlo začít opakované plnohodnotné posouzení. Stavba posledního úseku od Nažidel na státní hranice začne podle současných plánů silničářů v roce 2019 s uvedením do provozu v roce 2022.
Stát se může ještě leccos. Podle současné politické reprezentace by ale neměl nastat nedostatek peněz. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) ujistil při zahájení stavby mezi Ševětínem a Borkem, že „peníze vždy na takovéto stavby budou“.
Jižní Čechy mají alespoň části dálnic. Ale dál nic
Ani dostavbou do Dolního Dvořiště to ale neskončí. Dálnice bude hotová od hranic Středočeského a Jihočeského kraje až na česko-rakouské hranice, zůstane ale stále mezera mezi Prahou a Táborskem. ŘSD sice pracuje s orientačními termíny 2024 až 2028, jenomže ty zatím ještě mnoho neznamenají. Problém je, že stále není zcela jasné, kudy dálnice povede.
Středočeský kraj sice po desetiletích sporů schválil trasu od Jesenice kolem Jílového a jihozápadně od Týnce nad Sázavou k Václavicím. Odtamtud by jednak měla dálnice pokračovat dále na jih ke krajskému pomezí, jednak vznikne také Václavická spojka – přivaděč od Benešova. Celá D3 od Jesenice do lokality Nová Hospoda u Mezna, kde dnes dálnice začíná, by měla stát 57 miliard korun.
Schválená trasa D3 ve Středočeském kraji
Definitivně ale trasu potvrdí až územní rozhodnutí, o které silničáři požádají zřejmě v létě. Již loni však uvedl Jan Kroupa z ŘSD, že jsou hotové dva dokumenty zásadní pro to, aby se o stavbě vůbec dalo uvažovat – středočeské zásady územního rozvoje a také posouzení vlivu na životní prostředí EIA.
I kdyby silničáři nakonec dokázali odpůrce stavby v hustě obydleném Posázaví umlčet či přemluvit, nebude všem problémům konec. ŘSD přiznává, že jde o stavebně velmi náročné území, které je geologicky složité, prochází jím kaňon řeky Sázavy a navíc je poddolované.
V nejbližší době, a to nejspíše i po dokončení celé jihočeské části D3, se tak řidiči nejspíše budou muset spokojit s připravovanými úpravami stávající silnice I/3, která má dostat mezi Mirošovicemi a Benešovem třetí pruh, silničáři počítají také s jejím zahloubením u Benešova.