Čínské úřady v provincii Chu-pej vyhlásily změnu metodiky započítávání nakažených koronavirem. Zatímco doposud byl k potvrzení onemocnění nutný test, nyní stačí už jen příznaky respiračního zápalu plic a snímek, který to potvrzuje. Počet nemocných i mrtvých tak výrazně vzrostl. Náměstek tuzemského ministra zdravotnictví Roman Prymula směšování metodik označil za nesmysl, může to podle něj vyvolávat dojem, že se epidemie dostává mimo kontrolu.
Počínaje 13. únorem začala chupejská zdravotnická komise do statistik zahrnovat i případy, které byly diagnostikovány novými klinickými metodami. Podle dosavadního postupu by za středu počet nově nakažených činil 1508 případů, ke kterým komise připočítala dalších 13 332 případů označovaných jako klinické diagnózy. Úřady novou metodiku zdůvodnily tím, že to těmto pacientům umožní přístup k včasné léčbě.
Prudký nárůst případů se podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové dal očekávat. „Odborníci upozorňovali na to, že skutečný počet případů i obětí bude mnohonásobně vyšší,“ uvedla. „Více než polovina úmrtí během posledního dne byla označena na základě této nové diagnostiky,“ potvrzuje Šámalová. Čína podle ní má s diagnostikou koronaviru stále problémy: jednak chybí dostatečné množství těchto testů, ale současně je sporná i spolehlivost těchto testů. Ukazuje se totiž, že někdy je potřeba opakovat test několikrát.
Nesmyslné mísení čísel?
Náměstek ministra zdravotnictví Prymula je k nové metodě skeptický. „Udělat statistiku tak, že vycházím z jedné metodiky, a pak tam přidat čísla z metodiky druhé, je naprostý nesmysl,“ uvedl ve vysílání České televize. V laické veřejnosti to podle něj evokuje, že dochází k nějakému zvratu v epidemii, že je podstatně více případů.
„Na druhou stranu je zřejmé, že v Číně byla podhlášenost; proto se tam zavedlo toto klinické vyšetření,“ vysvětlil náměstek. Problematické je to dle něj proto, že se mezi „nakažené“ nyní musí dostávat také případy jiných nemocí, klasických pneumonií, chřipková onemocnění, „vlastně veškerý pozitivní nález na CT (počítačové tomografii),“ popisuje Prymula.
Zajímavé podle něj je i to, že tato metodika byla zavedena jen v jediné provincii, kde je největší ohnisko nákazy. „Myslím si, že teď se objeví množství falešně pozitivních vzorků,“ uvedl. Statistiky by se měly oddělit, jinak budou čísla zavádějící.
Že nová metodika výrazně zvýší počet nakažených, potvrzuje i Petr Pazdiora z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.
Koronavirus stále málo známe
Čína byla podle Prymuly pod velkým tlakem, že nedeklaruje všechny zemřelé, ani počet pacientů – proto zvolila extrémní způsob hlášení.
„Nepotřebujeme teď ani tak, aby byla zcela přesná absolutní čísla, ale spíš jejich vývoj. A v posledních dnes se skutečně zdálo, že se epidemie dostává pod kontrolu a že nárůst není tak vysoký jako v předchozích dnech a týdnech,“ uvedl náměstek.
Velmi důležité bude nyní podle Prymuly studium lodi u japonských břehů, kde je v karanténě přes 3700 lidí. Právě uzavřené prostředí, kde není reálná možnost izolace, totiž ukáže, jaký je opravdu potenciál viru se šířit. Zatím to vypadá, že pokud se nedaří držet osoby v izolaci, může se nemoc, které WHO říká Covid-19, šířit značně rychle – jen ze středy na čtvrtek přibylo 44 dalších nakažených osob. Celkem je tedy nyní na této lodi už 218 infikovaných.
V ostatních zemích je situace velmi klidná, informoval Prymula. „Drobný nárůst je v Indii – a to bude teď jakýsi prubířský kámen. Indie je velmi lidnatá a tam ta opatření budou složitá. Naštěstí jsou tam jen jednotky případů,“ uvedl.
Reagovala Čína dostatečně?
Skupina autorů uvedla v žurnálu Lancet, že Čína reagovala u nového koronaviru pomalu, konkrétně se sedmnáctidenním zpožděním. Prymula dodal, že u předchozích případů koronavirových epidemií byla tato zpoždění ještě vyšší, přesto je podle něj škoda každého dne.
„Ty první případy, a byly to jednotky, byly podceňovány. Preventivní opatření bylo zavedeno, až když se epidemie rozjela naplno,“ uvedl. „A jak je vidět z jiných zemí: pokud počet nakažených stoupá po jednotkách, tak je epidemie zvládnutelná. Ale pokud tam už byly infikované tisíce osob, tak je složité je nějakým způsobem vytrasovat v populaci – to znamená získat třeba všechny informace o jejich kontaktech.“ Z wuchanské zóny ale stejně podle něj mnoho lidí uniklo.
Kolik nakažených umírá?
Nová práce, která sbírala informace o koronaviru v jedné konkrétní wuchanské nemocnici, popsala, že smrtnost nemoci se pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty – to je výrazně více než 2,1 procenta, která uvádí čínské zdroje.
- Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortalita) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. Úmrtnost se vztahuje k celkové populaci, smrtnost pouze k nemocným daným typem choroby.
„Ta čísla se poměrně výrazně liší. Když se podíváme do Číny jako takové a budeme sledovat smrtnost toho onemocnění, tak je u běžné populace výrazně nižší – asi 0,6 procenta. Ale u těch už hospitalizovaných je toto číslo opravdu vysoké a také je vysoké množství závažných forem toho onemocnění. A tam se smrtnost pohybuje mezi čtyřmi až pěti procenty,“ popsal Prymula. Zhruba 80 procent zemřelých jsou osoby ve věku nad 60 let.
