Zemřel kosmonaut Alexej Leonov, první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Ve věku 85 let podlehl dlouhé nemoci bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil to otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Roku 1965 tehdy třicetiletý Leonov vstoupil přes zvláštní vzduchovou komoru do vesmíru, kde se přes deset minut volně vznášel na „kosmické procházce“. S kosmickou lodí Voschod 2, od níž se vzdálil na 5,3 metru, jej spojovalo pouze zajišťovací lano.


Po Leonově návratu na palubu pokračoval Voschod 2, na jehož palubě byl vedle Leonova i Pavel Beljajev, v letu. Po šestadvaceti hodinách a sedmnácti obletech Země přistál 19. března 1965.

První sovětsko-americká mise

Do vesmíru se Leonov podíval ještě jednou, a to v červenci 1975 jako velitel Sojuzu 19 v rámci prvního společného letu sovětské a americké kosmické lodi Sojuz-Apollo. Jeho velký sen – být prvním pozemšťanem, který stane na Měsíci – se mu však nesplnil. Leonov také proslul jako malíř obrazů s vesmírnou tematikou.

První ženou, která vystoupula do volného kosmického prostoru, byla kosmonautka Světlana Savická. Výstup absolvovala během svého druhého pobytu na oběžné dráze kolem Země před 35 lety, 25. července 1984, a trval tři hodiny a 34 minut.

Tehdy pětatřicetiletá Savická byla členkou posádky sovětské kosmické lodi Sojuz T-12, která letěla k orbitální stanici Saljut 7. V otevřeném vesmíru společně s velitelem letu Vladimirem Džanibekovem uskutečnili několik pokusů se svařováním a dokončili opravu pohonného systému stanice.

První Američankou v otevřeném kosmu byla v říjnu 1984 členka posádky raketoplánu Challenge Kathryn Sullivanová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...