Zemřel kosmonaut Alexej Leonov, první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Ve věku 85 let podlehl dlouhé nemoci bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil to otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Roku 1965 tehdy třicetiletý Leonov vstoupil přes zvláštní vzduchovou komoru do vesmíru, kde se přes deset minut volně vznášel na „kosmické procházce“. S kosmickou lodí Voschod 2, od níž se vzdálil na 5,3 metru, jej spojovalo pouze zajišťovací lano.


Po Leonově návratu na palubu pokračoval Voschod 2, na jehož palubě byl vedle Leonova i Pavel Beljajev, v letu. Po šestadvaceti hodinách a sedmnácti obletech Země přistál 19. března 1965.

První sovětsko-americká mise

Do vesmíru se Leonov podíval ještě jednou, a to v červenci 1975 jako velitel Sojuzu 19 v rámci prvního společného letu sovětské a americké kosmické lodi Sojuz-Apollo. Jeho velký sen – být prvním pozemšťanem, který stane na Měsíci – se mu však nesplnil. Leonov také proslul jako malíř obrazů s vesmírnou tematikou.

První ženou, která vystoupula do volného kosmického prostoru, byla kosmonautka Světlana Savická. Výstup absolvovala během svého druhého pobytu na oběžné dráze kolem Země před 35 lety, 25. července 1984, a trval tři hodiny a 34 minut.

Tehdy pětatřicetiletá Savická byla členkou posádky sovětské kosmické lodi Sojuz T-12, která letěla k orbitální stanici Saljut 7. V otevřeném vesmíru společně s velitelem letu Vladimirem Džanibekovem uskutečnili několik pokusů se svařováním a dokončili opravu pohonného systému stanice.

První Američankou v otevřeném kosmu byla v říjnu 1984 členka posádky raketoplánu Challenge Kathryn Sullivanová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 4 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled