Zemřel kosmonaut Alexej Leonov, první člověk, který vystoupil do volného kosmu

Ve věku 85 let podlehl dlouhé nemoci bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který v roce 1965 jako první člověk vystoupil to otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Roku 1965 tehdy třicetiletý Leonov vstoupil přes zvláštní vzduchovou komoru do vesmíru, kde se přes deset minut volně vznášel na „kosmické procházce“. S kosmickou lodí Voschod 2, od níž se vzdálil na 5,3 metru, jej spojovalo pouze zajišťovací lano.


Po Leonově návratu na palubu pokračoval Voschod 2, na jehož palubě byl vedle Leonova i Pavel Beljajev, v letu. Po šestadvaceti hodinách a sedmnácti obletech Země přistál 19. března 1965.

První sovětsko-americká mise

Do vesmíru se Leonov podíval ještě jednou, a to v červenci 1975 jako velitel Sojuzu 19 v rámci prvního společného letu sovětské a americké kosmické lodi Sojuz-Apollo. Jeho velký sen – být prvním pozemšťanem, který stane na Měsíci – se mu však nesplnil. Leonov také proslul jako malíř obrazů s vesmírnou tematikou.

První ženou, která vystoupula do volného kosmického prostoru, byla kosmonautka Světlana Savická. Výstup absolvovala během svého druhého pobytu na oběžné dráze kolem Země před 35 lety, 25. července 1984, a trval tři hodiny a 34 minut.

Tehdy pětatřicetiletá Savická byla členkou posádky sovětské kosmické lodi Sojuz T-12, která letěla k orbitální stanici Saljut 7. V otevřeném vesmíru společně s velitelem letu Vladimirem Džanibekovem uskutečnili několik pokusů se svařováním a dokončili opravu pohonného systému stanice.

První Američankou v otevřeném kosmu byla v říjnu 1984 členka posádky raketoplánu Challenge Kathryn Sullivanová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...