Za 80 procent případů nákazy koronavirem může jen 9 procent nemocných, ukázala velká epidemiologická studie

Jedna z největších epidemiologických studií nemoci COVID-19 přinesla odpovědi na řadu otázek, které jsou o této pandemii pokládané. Vznikla v čínském městě Šen-čen a pracovali na ní experti z řady prestižních výzkumných institucí - včetně americké Univerzity Johnse Hopkinse.

Výsledky rozsáhlého výzkumu vyšly 27. dubna v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases. Vědci v něm analyzovali data shromážděná v Šen-čenu o 391 lidech s COVIDem-19. Šlo o první případy v tomto městě; epidemiologové se ale také věnovali 1286 kontaktům těchto osob. Výzkum trval 30 dní, od 14. ledna do 12. února. Tato analýza je prvním takto detailním výzkumem, proto je klíčová pro další modelování vývoje pandemie.

Její výsledky potvrdily řadu domněnek i nepřesně zdokumentovaných teorií. Klíčovým zjištěním je, že než se podařilo odhalit nakaženého člověka, měl do té doby průměrně už pět dní příznaky nemoci. Pokud ale bylo nasazeno rozsáhlé sledování kontaktů, pak se tato doba snížila jen na tři dny. Největší riziko přenosu COVIDu-19 je podle tohoto výzkumu mezi členy domácnosti – platí přitom, že děti se nakazí přibližně stejně rychle jako dospělí, jen se u nich méně pravděpodobně rozvinou závažné příznaky.

„Měli jsme údaje o souboru brzy infikovaných jedinců a jejich kontaktech. A to nám umožnilo řešit otázky týkající se dynamiky přenosu COVIDu-19, na které bylo doposud těžké odpovědět,“ uvedl spoluautor výzkumu Justin Lessler. Právě včasnost případů ze začátku epidemie byla důležitá: pokud se totiž nemoc začne rychle komunitně šířit, je pro epidemiology už v podstatě nemožné poznat, jak se mezi lidmi virus přenáší – možností je potom příliš mnoho.

Na základě zpráv z provincie Chu-pej, kde se začal COVID-19 šířit ve městě Wu-chan na konci roku 2019, začali v Šen-čenu hned na začátku ledna 2020 shromažďovat a testovat podezřelé případy ve městě. Týkalo se to lidí, kteří nedávno přicestovali z Chu-peje, lidí s horečkami, kteří byli hospitalizování v místních nemocnicích a dalších případů.

Hygienici také detailně vysledovali všechny nedávné blízké kontakty podezřelých případů. A právě tato data vědci nyní analyzovali.

COVID-19 ničí muže

Vědci zjistili, že mezi 391 potvrzenými případy COVIDu-19 byli muži (187 případů) a ženy (204 případů) zastoupeni přibližně stejně. Muži ale měli asi 2,5krát větší pravděpodobnost výskytu závažných symptomů. Děti byly infikovány přibližně stejně často jako dospělí, závažné příznaky se u nich ale objevovaly mnohem méně často.

Závažné příznaky mělo v době zachycení lékaři jen asi 9 procent nakažených. Mezi sekundárními případy, které byly objeveny až kontaktním trasováním, plných 20 procent nemělo příznaky žádné. To podle autorů studie naznačuje, že významná část nakažených jsou neviditelnými přenašeči – alespoň v časném stadiu infekce. Průměrný věk 391 infikovaných lidí se pohyboval kolem 45 let.


Důležité bylo také zjištění, že inkubační doba od okamžiku nákazy po nástup symptomů měla střední hodnotu 4,8 dne. Střední doba zotavení – tedy čas od nástupu příznaků po jejich zmizení a otestování pacienta na nepřítomnost virové RNA – byl 23 dní u lidí ve věku 60–69 let, 22 dní u osob ve věku 50–59 let a jen 19 dní u 20–29 letých.

Vědce zajímal i faktor nazývaný „attack rate“ – ten vyjadřuje, kolik osob vystavených viru ve skutečnosti onemocnělo. Průměrně to bylo 6,6 procent, ale u osob z jedné domácnosti tento faktor vzrostl na 11,2 procenta. Platilo přitom, že ode dne, kdy se člověk sám nakazil a pak infikoval někoho dalšího, uplynulo průměrně 6,3 dne.

Vědci ve studii také vypočítali, že reprodukční číslo, tedy průměrný počet infekcí způsobených každou infikovanou osobou, byl jen 0,4. Tak nízký údaj byl podle autorů studie pravděpodobně způsobený snahou šenčenských epidemiologů detekovat a co nejrychleji izolovat nemocné i jejich kontakty. Platí přitom, že pokud reprodukční číslo je menší než jedna, infekce se nemůže účinně šířit.

Superšiřitelé jsou hrozba

Kromě toho vědci ve studii zjistili, že někteří nakažení jsou schopní virus šířit mnohem účinněji než ostatní - jeden člověk tak může nakazit velké množství lidí. Pro lékaře je to velmi špatná zpráva, tito superšiřitelé totiž mají potenciál, aby se epidemie mohla znovu rychle rozjet. „Asi 80 procent nákaz mezi našimi případy bylo způsobeno pouhými 8,9 procenty nakažených,“ tvrdí studie.

Podle autorů budou nyní tato klíčová zjištění pomáhat epidemiologům, farmakologům i lékařům na celém světě, aby mohli připravovat účinnější opatření proti šíření pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
včera v 09:00

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025
Načítání...