Jedna z největších epidemiologických studií nemoci COVID-19 přinesla odpovědi na řadu otázek, které jsou o této pandemii pokládané. Vznikla v čínském městě Šen-čen a pracovali na ní experti z řady prestižních výzkumných institucí - včetně americké Univerzity Johnse Hopkinse.
Výsledky rozsáhlého výzkumu vyšly 27. dubna v odborném časopise The Lancet Infectious Diseases. Vědci v něm analyzovali data shromážděná v Šen-čenu o 391 lidech s COVIDem-19. Šlo o první případy v tomto městě; epidemiologové se ale také věnovali 1286 kontaktům těchto osob. Výzkum trval 30 dní, od 14. ledna do 12. února. Tato analýza je prvním takto detailním výzkumem, proto je klíčová pro další modelování vývoje pandemie.
Její výsledky potvrdily řadu domněnek i nepřesně zdokumentovaných teorií. Klíčovým zjištěním je, že než se podařilo odhalit nakaženého člověka, měl do té doby průměrně už pět dní příznaky nemoci. Pokud ale bylo nasazeno rozsáhlé sledování kontaktů, pak se tato doba snížila jen na tři dny. Největší riziko přenosu COVIDu-19 je podle tohoto výzkumu mezi členy domácnosti – platí přitom, že děti se nakazí přibližně stejně rychle jako dospělí, jen se u nich méně pravděpodobně rozvinou závažné příznaky.
„Měli jsme údaje o souboru brzy infikovaných jedinců a jejich kontaktech. A to nám umožnilo řešit otázky týkající se dynamiky přenosu COVIDu-19, na které bylo doposud těžké odpovědět,“ uvedl spoluautor výzkumu Justin Lessler. Právě včasnost případů ze začátku epidemie byla důležitá: pokud se totiž nemoc začne rychle komunitně šířit, je pro epidemiology už v podstatě nemožné poznat, jak se mezi lidmi virus přenáší – možností je potom příliš mnoho.
Na základě zpráv z provincie Chu-pej, kde se začal COVID-19 šířit ve městě Wu-chan na konci roku 2019, začali v Šen-čenu hned na začátku ledna 2020 shromažďovat a testovat podezřelé případy ve městě. Týkalo se to lidí, kteří nedávno přicestovali z Chu-peje, lidí s horečkami, kteří byli hospitalizování v místních nemocnicích a dalších případů.
Hygienici také detailně vysledovali všechny nedávné blízké kontakty podezřelých případů. A právě tato data vědci nyní analyzovali.
COVID-19 ničí muže
Vědci zjistili, že mezi 391 potvrzenými případy COVIDu-19 byli muži (187 případů) a ženy (204 případů) zastoupeni přibližně stejně. Muži ale měli asi 2,5krát větší pravděpodobnost výskytu závažných symptomů. Děti byly infikovány přibližně stejně často jako dospělí, závažné příznaky se u nich ale objevovaly mnohem méně často.
Závažné příznaky mělo v době zachycení lékaři jen asi 9 procent nakažených. Mezi sekundárními případy, které byly objeveny až kontaktním trasováním, plných 20 procent nemělo příznaky žádné. To podle autorů studie naznačuje, že významná část nakažených jsou neviditelnými přenašeči – alespoň v časném stadiu infekce. Průměrný věk 391 infikovaných lidí se pohyboval kolem 45 let.
Důležité bylo také zjištění, že inkubační doba od okamžiku nákazy po nástup symptomů měla střední hodnotu 4,8 dne. Střední doba zotavení – tedy čas od nástupu příznaků po jejich zmizení a otestování pacienta na nepřítomnost virové RNA – byl 23 dní u lidí ve věku 60–69 let, 22 dní u osob ve věku 50–59 let a jen 19 dní u 20–29 letých.
Vědce zajímal i faktor nazývaný „attack rate“ – ten vyjadřuje, kolik osob vystavených viru ve skutečnosti onemocnělo. Průměrně to bylo 6,6 procent, ale u osob z jedné domácnosti tento faktor vzrostl na 11,2 procenta. Platilo přitom, že ode dne, kdy se člověk sám nakazil a pak infikoval někoho dalšího, uplynulo průměrně 6,3 dne.
Vědci ve studii také vypočítali, že reprodukční číslo, tedy průměrný počet infekcí způsobených každou infikovanou osobou, byl jen 0,4. Tak nízký údaj byl podle autorů studie pravděpodobně způsobený snahou šenčenských epidemiologů detekovat a co nejrychleji izolovat nemocné i jejich kontakty. Platí přitom, že pokud reprodukční číslo je menší než jedna, infekce se nemůže účinně šířit.
Superšiřitelé jsou hrozba
Kromě toho vědci ve studii zjistili, že někteří nakažení jsou schopní virus šířit mnohem účinněji než ostatní - jeden člověk tak může nakazit velké množství lidí. Pro lékaře je to velmi špatná zpráva, tito superšiřitelé totiž mají potenciál, aby se epidemie mohla znovu rychle rozjet. „Asi 80 procent nákaz mezi našimi případy bylo způsobeno pouhými 8,9 procenty nakažených,“ tvrdí studie.
Podle autorů budou nyní tato klíčová zjištění pomáhat epidemiologům, farmakologům i lékařům na celém světě, aby mohli připravovat účinnější opatření proti šíření pandemie.
