V Litoměřicích se v úterý otevřelo centrum na výzkum geotermální energie. Vědci v něm budou zkoumat možnosti tohoto energetického zdroje, který by město chtělo v budoucnosti využívat pro vytápění. Teplo z vrtů by tak mohlo nahradit hnědé uhlí – a polabské město proměnit ve výzkumnické centrum evropského významu.
Vyhřát celé Litoměřice. Město se chce stát centrem pro zkoumání geotermální energie
Stavba centra v areálu bývalých Jiříkových kasáren stála 43 milionů korun, celý projekt výzkumného centra je za 132 milionů korun. Náklady hradí Evropská unie a české ministerstvo školství. Na projektu spolupracují Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a další výzkumníci a vědci.
„Na projektu pracujeme od roku 2003. Že jsme otevřeli výzkumné centrum, je první krok, po němž by měl následovat hluboký vrt, jenž by měl potvrdit předpoklady spočítané odborníky,“ uvedl starosta a senátor Ladislav Chlupáč (ODS). „Je to velký přínos pro město. Spolupracujeme s celou řadou univerzit, zahraničními experty, ti všichni budou ve městě pobývat.“
Centrum vytváří příležitost pro spolupráci vědecko-výzkumných institucí. „Soustředí se tu všichni odborníci, kteří se zaměřují na využití geotermální energie, tedy toho, jak dostat teplo, které je v hloubce v zemi, na povrch tak, abychom ho mohli využít,“ uvedl ředitel centra RINGEN Tomáš Fischer.
Teplo z hlubin Země
Nedaleko litoměřického centra vznikl už na přelomu let 2006 a 2007 zkušební, zhruba dvoukilometrový vrt. Ověřil předpoklady expertů týkající se teploty a geologické struktury a vědci ho nyní chtějí využívat pro další experimenty.
Hlubinná geotermální energie představuje podle odborníků prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. Hlavním cílem projektu RINGEN je ověřit možnosti čerpání zemského tepla v hloubkách tři až pět kilometrů, kde teplota dosahuje 100 až 150 stupňů a lze ji používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny.
V budovaném centru budou odborníci podle ředitele testovat nové vrtné technologie. Zabývat se budou propustností hornin pro tvorbu podzemních geotermálních výměníků a seismickým monitorováním.
Pracoviště bude také poskytovat specializované služby průmyslovým a stavebním oborům, zázemí pro výzkum budou moci využít vysoké školy. Dalším krokem po zbudování centra je realizace samotného hlubokého vrtu. Náklady se odhadují na 900 milionů korun, žádost o dotaci z ministerstva školství město už podalo.
Centrum evropského výzkumu
Litoměřice jsou jediným městem v republice, které má povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě.
Získaná geotermální energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Teplo by se převádělo do nynější distribuční soustavy. Mělo by to být ekologičtější a také levnější než využívat konvenční zdroje.