Rozsáhlá studie organizovaná vědci z Masarykovy univerzity v Brně popsala, jak obyvatelé České republiky vnímají změny klimatu i co by se s nimi mělo začít dělat.
Většina Čechů chce kvůli klimatu snižovat emise, ukázala studie. Nejvíc vnímají hlas Grety Thunbergové
Mezioborový tým vědců a vědkyň ve čtvrtek představil výsledky svého výzkumu, který zkoumal sociologické, psychologické a komunikační otázky ochrany klimatu. Zveřejněná studie navazuje na předchozí šetření výzkumného týmu a ještě lépe a detailněji popisuje různé skupiny obyvatel Česka, co se týká ochrany klimatu, a zkoumá způsoby, jak o ochraně klimatu komunikovat s veřejností.
Znalosti o klimatu
„Pro většinu české veřejnosti už není sporu, zda je změna klimatu závažný problém. V současnosti sedmdesát šest procent lidí ví, že změna klimatu probíhá a sedmdesát jedna procent si uvědomuje, že její hlavní příčinou jsou lidské aktivity. Celých dvacet osm procent uvádí, že více než dva roky podporuje ochranu klimatu. Jen čtyři procenta se přiklání k názoru, že klimatická změna neexistuje, a pouze dvě procenta odmítají ochranu klimatu více než před dvěma lety,“ představil výsledky výzkumu sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity.
Jak moc se lidé v Česku bojí klimatických změn?
Navazuje na něj sociální psycholog Ondřej Kácha z Green Dock: „Stejně tak se většina obyvatel shoduje, že máme tento problém řešit – podle šedesáti osmi procent je důležité, aby Česká republika přijala opatření proti změně klimatu. Zvláštní pozornost si zaslouží, že podle šedesáti šesti procent má Česko snižovat své emise skleníkových plynů bez ohledu na emise jiných zemí. Zároveň sedmdesát procent Čechů a Češek stojí o předvídavou, strategickou politiku a je přesvědčeno, že český stát má řešit problémy, které hrozí naší zemi kolem roku 2050.“
Češi jsou si jistí změnami klimatu
A které klimatické politiky podporuje česká veřejnost nejvíce? Přes sedmdesát procent souhlasí s tím, aby se ekonomicky podporovalo vytváření přírodních prvků zadržujících vodu v krajině, aby se v zemědělství používaly ekologické postupy, aby se zateplovaly budovy a stavěly objekty nenáročné na energie, rozvíjely obnovitelné zdroje nebo zavedla výuka o změně klimatu a jeho ochraně na všech základních a středních školách.
8 minut
UK: Jak Češi vnímají klimatickou změnu?
Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity, vedoucí výzkumného týmu to komentuje: „Mezi českou veřejností už je passé nejistota, zda ke změně klimatu dochází, nebo ne. Avšak v celé řadě dalších otázek obyvatelé tápou. Například jen sedm procent správně ví, že Česká republika produkuje více emisí skleníkových plynů na hlavu než Čína, Indie nebo Velká Británie. A jen dvacet čtyři procent správně odpovědělo, že Česko patří mezi největší vývozce elektrické energie v Evropské unii. Nejistotu ilustruje také to, že celých čtyřicet pět procent si netroufá odpovědět, zda má, či nemá Česko odstoupit od uhlí, či v jakém roce.“
Co cítí Češi, když se řekne klimatická změna
A environmentalistka Renata Svobodová z Masarykovy univerzity pokračuje: „Češi a Češky také jen okrajově sledují diskusi o změně klimatu. Například výroky a aktivity české vlády v ochraně klimatu zaznamenalo pouze devatenáct procent a uhelné komise deset procent. Působení světoznámé aktivistky Grety Thunbergové pak zachytilo jen čtyřicet šest procent veřejnosti, bývalého prezidenta a vyhlášeného klimaskeptika Václava Klause dvacet šest procent. Mimochodem, toho oznámkovali oslovení ze všech osobností a organizací nejhůře – od šedesáti tří procent veřejnosti dostal Václav Klaus za svá vyjádření v této oblasti čtyřku nebo pětku.“
Koho lidé znají ohledně klimatických změn?
A sociolog Tomáš Chabada z Masarykovy univerzity k tomu poznamenává: „Výsledky ukazují, že tu chybí známé, důvěryhodné a respektované osobnosti, které by s českými diváky, posluchači a čtenáři mluvili o ochraně klimatu způsobem, který jim je blízký. Více než sedmdesát procent veřejnosti by přitom chtělo, aby se do ochrany klimatu více zapojilo ministerstvo životního prostředí, vláda, firmy, domácnosti a čeští vědci a vědkyně, podle více než šedesáti procent také například česká média nebo politici a političky.“
Marné hledání řešení
Sociální psycholog Ondřej Kácha z Green Dock navazuje: „Česká veřejnost se přitom sama ostýchá mluvit o změně klimatu před druhými. Podle výsledků šedesát jedna procent Čechů a Češek nikdy s druhými nekomunikovalo o podpoře ochrany klimatu. Jen sedmáct procent dotázaných pak předpokládá, že bude toto téma více otevírat v budoucnu. To je menší ochota než například u podepisování klimatických petic.“
Co dělat s klimatickou změnou podle Čechů
Necelých šedesát sedm procent Čechů a Češek petici zatím nikdy nepodepsalo, nicméně třicet čtyři procent veřejnosti předpokládá, že bude klimatické petice podepisovat více. A sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity doplňuje: „Těch zajímavých výsledků však náš výzkum přináší mnohem více. Například se znovu ukázalo, že příroda je pro Češky a Čechy důležitá a zajímá je. Považují ji za vůbec nejatraktivnější mediální téma z třiceti nabízených, životní prostředí se pak umístilo třetí. Lidé také považují za mnohem důležitější svůj vztah k přírodě než to, zda jsou pravicoví či levicoví, liberálové nebo konzervativci: za ochránce přírody se považuje sedmdesát jedna procent a za ekologa čtyřicet osm procent české veřejnosti.“
Podle Krajhanzla se také většina české společnosti shoduje na tom, že budoucnost bude horší než současnost: „Zaujalo nás také poměrně kritické hodnocení současnosti i budoucnosti: více než šedesát procent veřejnosti očekává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten náš, a padesát čtyři procent veřejnosti není spokojeno se životním způsobem, kterým žije většina společnosti.“
Kompletní více než stostránková výzkumná zpráva s podrobnými výsledky je ke stažení na stránkách Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity.
