Co důležitého se stalo ve vesmíru v průběhu roku 2017? Tady je seznam toho opravdu zásadního.
Rok 2017 byl na astronomické a vesmírné objevy víc než bohatý. Lidstvu se podařilo potvrdit řadu zajímavých teorií, pozorovali jsme ve vesmíru jevy, které jsme znali předtím jen teoreticky, a také se fantastickou rychlostí rozjíždí komerční cesty do vesmíru. Deset nejzajímavějších vesmírných objevů roku!
Na trpasličí planetě Ceres jsme našli organický materiál, oznámila NASA
Mise Dawn, v jejímž rámci NASA zkoumá trpasličí planetu Ceres, našla důkazy o organickém materiálu. Vědci, kteří k tomuto objevu využili spektrometr, jímž je sonda Dawn vybavena, našli stopy materiálu v kráteru Ernutet. Ten leží na severní polokouli planetky. Organické molekuly jsou pro vědce důležité v tom, že jsou nezbytným (ale nikoliv jediným dostačujícím) základem života na Zemi.
„Jde o první objev organických molekul, který byl proveden z oběžné dráhy nějakého tělesa v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem,“ uvedla Maria Cristina De Sanctis, hlavní autorka studia, v níž byl objev oznámen. Článek o nálezu vyšel v odborném časopise Science. Více zde.
NASA našla hvězdu se sedmi planetami. Tři jsou výjimečně vhodné pro život
Astronomové v únoru objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. Jde o mimořádně chladného červeného trpaslíka s katalogovým označením TRAPPIST-1.
Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života. V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. Článek oznamující objev byl publikován ve vědeckém časopise Nature.
Do vesmíru poprvé odstartovala „recyklovaná“ raketa, a úspěšně přistála
Americká soukromá společnost SpaceX na konci března jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu, což má snížit náklady na vesmírné lety. K historickému letu se raketa Falcon 9 vydala z odpalovací rampy, která byla využívána k misím Apollo při letech na Měsíc a později i raketoplánů.
Společnosti miliardáře Elona Muska se již opakovaně podařilo po startu a vynesení nákladu do vesmíru znovu přistát s prvním stupněm Falconu 9, který podle Muska představuje nejdražší část rakety. Vícenásobná využitelnost raket by zlevnila lety do vesmíru a rovněž zrychlila jejich přípravu. Nynější let označil Musk za „historický milník“, jenž povede k „velké revoluci ve vesmírných letech“. Více zde.
Překvapená NASA našla u Saturnu Velké prázdno
Sonda Cassini se letos přiblížila k Saturnu a po cestě k planetě sbírala data. Na konci dubna proletěla mezi prstenci Saturnu a pak sbírala data o tomto prostoru mezi planetou a jejími prstenci. Výsledky byly pro astronomy velmi překvapivé.
Vědci očekávali, že sonda bude prolétávat poměrně hustým prachem, místo toho však Cassini narazila na prázdno. „Oblast mezi prstenci a Saturnem můžeme označit jako Velké prázdno,“ uvedl Earl Maize z NASA.
Modely, které NASA využívá, předpovídaly, že toto pásmo bude hustě zaplněno částicemi, nicméně neměly být dostatečně velké na to, aby sondu Cassini ohrozily. Protože ale touto vesmírnou oblastí neproletělo žádné lidmi vyrobené těleso, NASA nasměrovala při průletu 26. dubna sondu tak, aby byla chráněná anténou – ta zásahy snese lépe než citlivé přístroje.
Když Cassini prolétala prstenci, zaznamenávaly její senzory na anténě stovky kontaktů za sekundu. Tato data jsou ve zvukovém formátu – je na nich jasně slyšet, jak částečky bubnují na ochranný štít. Vědci, kteří se o tyto přístroje starají, očekávali, že podobné zvuky se budou, byť v menší míře, ozývat i v zóně mezi planetou a prstenci. V září pak sonda Cassini svou dvacetiletou misi zakončila velkolepou „sebevraždou“. Více zde.
V Chile začali stavět největší dalekohled na světě. Bude hledat druhé Země
V Chile začala výstavba největšího dalekohledu na světě. Teleskop mohutnější než římské Koloseum umožní studovat planety mimo naši sluneční soustavu, vzdálené galaxie, supermasivní černé díry nebo temnou hmotu či temnou energii.
Symbolickým poklepáním základního kamene odstartovaly v noci na 27. květen práce na projektu Evropského Extrémně velkého teleskopu (E-ELT). Na financování projektu za více než 30 miliard korun se podílí i Česká republika. Více zde.
Ploštěnci na Mezinárodní vesmírné stanici vyrostla druhá hlava. Vědci zkoumají proč
Mezinárodní vědecký tým zkoumal na oběžné dráze regeneraci ploštěnců. Experiment dopadl jinak, než biologové předpokládali – jednomu ze zvířat dorostly dvě hlavy.
Experti, kteří se regenerativním schopnostem ploštěnců věnují, něco takového za léta intenzivního výzkumu nezaznamenali: zkoumají je už 18 let a jen v průběhu posledních pěti let testovali regeneraci na 15 000 zvířatech. Ještě pozoruhodnější byly ale výsledky experimentu, který vědci provedli poté, co se vzorky vrátily zpět na Zemi: když ploštěnci uřízli obě hlavy, z každého konce těla mu opět jedna dorostla – vznikl tak opět dvouhlavý jedinec. Tato změna je tedy zřejmě trvalá, nový tvor je přitom normálně schopný žít. Více zde.
Měsíc je vlhčí, než se předpokládalo. Otevírá to nové cesty k jeho kolonizaci
Měsíc ukrývá vodu, zní překvapivé závěry práce vydané v časopise Nature Geoscience. Vyplývá to z nové analýzy již dříve známých dat z indické družice.
„Plášť Měsíce je mnohem vlhčí, než jsme si dříve mysleli,“ uvedl Shuai Li, fyzik z Brown University, který se na práci podílel. Tento objev má podle něj dalekosáhlé důsledky; jednak pro naše porozumění tomu, jak vlastně Měsíc vznikl (tedy srážkou vesmírného tělesa velikosti Marsu se Zemí před 4,5 miliardami let), ale také pro lepší pochopení toho, jak vypadají vnitřnosti Měsíce. Dokonce by to mohlo pomoci vysvětlit, co se stalo s magnetickým polem Luny.
Vědci zveřejnili výsledky své práce v odborném časopise Nature Geoscience. Vycházejí z analýzy údajů získaných z přístroje Moon Mineralogy Mapper, který nese na palubě indická družice Chandrayaan-1. Více zde.
Astronomové věří, že našli první exoměsíc. Je 4000 světelných let od Země
Signál, který našel Keplerův vesmírný teleskop, naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety desetkrát těžší než Jupiter obíhá měsíc. Pokud je to pravda, jde o první měsíc objevený mimo Sluneční soustavu.
Přestože astronomové již našli přes 3000 exoplanet, zatím se jim nepodařilo prokázat, že by kolem jakékoliv z nich obíhal nějaký měsíc. Dokázat to je totiž extrémně složité. Nyní vědecký tým kolem Davida Kippinga z Columbia University v New Yorku tvrdí, že je takovému tělesu na stopě.
Planeta, kolem níž by měsíc měl obíhat, je v hvězdném systému, který leží asi 4000 světelných let od Země. Podle toho, co současná astronomie ví o formování měsíců, zřejmě u planety nemohl vzniknout, nejspíš byl zachycen jejím gravitačním polem. „Je to nejlepší kandidát, jakého jsme kdy měli,“ dodává dr. Kipping. Více zde.
Brněnští vědci nafotili jedinečné snímky sluneční koróny. Měli na to jen 120 sekund
V srpnu došlo nad USA k úplnému zatmění Slunce, které sledovali vědci z většiny zemí světa. Byli mezi nimi i Češi. Pouhých 120 sekund měl tým profesora Miloslava Druckmüllera z Fakulty strojního inženýrství VUT na zaznamenání dat úplného zatmění Slunce. Díky hezkému počasí a především novému softwaru, který naprogramoval matematik a člen týmu Pavel Štarha, se výzkumníkům podařilo získat historicky největší množství kvalitních dat.
Obrazy, které vznikly, zachycují korónu Slunce ve fázi jeho klesající aktivity, kdy je struktura magnetického pole této hvězdy zcela jiná než v období maxima. Pro tým brněnského matematika Miloslava Druckmüllera to byla už desátá výprava za zatměním Slunce. Přesto byla podle jeho slov jedinečná. „Letos jsme poprvé zachytili korónu ve fázi, kdy se aktivita Slunce blíží postupně k minimu. I laik na první pohled pozná, že Slunce je jako obrovský magnet se dvěma póly. Siločáry vycházejí ven v místě severního pólu a pak vstupují na opačném pólu,“ řekl. Více zde.
Je rudé a kovové. Kolem Země se prohnalo těleso, které nepochází z naší sluneční soustavy
Vědci poprvé v dějinách studovali asteroid, který do sluneční soustavy pronikl zpoza jejích hranic – z prázdného mezihvězdného prostoru. Pozorování, která podnikli astronomové na dalekohledu VLT v Chile i na dalších observatořích po celém světě, ukazují, že tento výjimečný objekt cestoval vesmírem miliony let, než se dostal do naší sluneční soustavy.
Jde o hnědý, narudlý, značně protáhlý objekt s vysokým obsahem kovů, uvedli vědci, kteří ho detailně studovali, v odborném časopise Nature 20. listopadu. Dostal jméno 1I/2017 U1 ('Oumuamua). Více zde.
