Mezinárodní vědecký tým zkoumal na oběžné dráze regeneraci ploštěnců. Experiment dopadl jinak, než biologové předpokládali – jednomu ze zvířat dorostly dvě hlavy.
Ploštěnci na Mezinárodní vesmírné stanici vyrostla druhá hlava. Vědci zkoumají proč
- Ploštěnci jsou kmen prvoústých živočichů, jichž existuje obrovské množství druhů – současná věda jich popsala asi 20 000 druhů. Jsou mezi nimi drobní tvorečkové o velikosti 0,15 milimetru, ale i sedmnáctimetroví obři. Žijí v moři a sladké vodě, na souši či jako paraziti ve vnitřních orgánech hostitelů. Patří mezi ně například ploštěnky, tasemnice nebo motolice.
Schopnosti ploštěnců regenerovat části těl jsou v přírodě nepřekonatelné. Proto se stali také objektem zájmu vědeckého týmu, který chtěl studovat, jak proces regenerace probíhá v prostředí bez gravitace a se silnou radiací – tedy na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Šlo o lalokostřevního ploštěnce druhu Dugesia japonica. Vědci rozdělili zkoumané ploštěnce na dvě skupiny, jedna letěla do vesmíru, druhá zůstala na Zemi. Na obou proběhl stejný experiment, výzkumníci tak mohli porovnávat, jak se regenerace liší v obou podmínkách.
Během pět týdnů trvajícího pokusu, který se odehrál v lednu 2015, vědci pozorovali u ploštěnců na ISS řadu změn oproti těm, jež zůstali na Zemi. Rozdíly byly například u jejich střevních bakterií, ale ploštěnky také odlišně reagovaly na světlo. Ještě zajímavější výsledek se ale objevil u ploštěnců, kteří putovali do vesmíru rozřezaní.
Vesmír plodí podivnosti
Část těchto bezobratlých totiž ještě na Zemi biologové rozřezali – odřízli jim hlavu. Jeden z ploštěnců na ISS si nejen hlavu podle očekávání regeneroval, ale dokonce mu na druhém konci těla dorostla ještě jedna.
Experti, kteří se regenerativním schopnostem ploštěnců věnují, něco takového za léta intenzivního výzkumu nezaznamenali: zkoumají je už 18 let a jen v průběhu posledních pěti let testovali regeneraci na 15 000 zvířatech. Ještě pozoruhodnější byly ale výsledky experimentu, který vědci provedli poté, co se vzorky vrátily zpět na Zemi: když ploštěnci uřízli obě hlavy, z každého konce těla mu opět jedna dorostla – vznikl tak opět dvouhlavý jedinec. Tato změna je tedy zřejmě trvalá, nový tvor je přitom normálně schopný žít.
Podle studie, kterou o tom vydali v odborném časopise Regeneration, jde o důkaz, že tyto mechanismy jsou naprogramované pro jasně dané podmínky – v jiných se mohou tyto „biologické programy“ chovat zcela neočekávaně.