Astronomové věří, že našli první exoměsíc. Je 4000 světelných let od Země

Signál, který našel Keplerův vesmírný teleskop, naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety desetkrát těžší než Jupiter obíhá měsíc. Pokud je to pravda, jde o první měsíc objevený mimo Sluneční soustavu.

Přestože astronomové již našli přes 3000 exoplanet, zatím se jim nepodařilo prokázat, že by kolem jakékoliv z nich obíhal nějaký měsíc. Dokázat to je totiž extrémně složité. Nyní vědecký tým kolem Davida Kippinga z Columbia University v New Yorku tvrdí, že je takovému tělesu na stopě.

Kipping se na hledání exoměsíců specializuje, zasvětil tomuto pátrání celý svůj vědecký život – ani on ale až doposud neměl štěstí; tato tělesa jsou tak drobná a tmavá, že jejich odhalení je pro pozemské přístroje téměř nemožné.

Není ale jasné, jestli tentokrát uspěl, sám varuje před přílišným optimismem: „Doposud to raději popisujeme jako něco podobného měsíci, ale kdo ví, klidně to nakonec může být něco úplně jiného.“ Podoba signálu však dává vědcům poměrně velkou jistotu.

Keplerův dalekohled pátrá po vzdálených planetách tak, že hledá drobné tečky, které přecházejí přes jasné hvězdy – právě tak se projevují oběžné dráhy planet. Pátrání po exoměsících je velmi podobné: mělo by je naznačovat další drobné ztemnění hvězdy těsně po přechodu planety přes sluneční kotouč.

Třikrát a dost

Tento konkrétní signál vědci sledovali už během tří přechodů, což je méně, než by si přáli a než stačí, aby si ujasnili, co vlastně sledovali. Na podzim by proto chtěli zatím záhadný objekt pozorovat znovu, tentokrát pomocí Hubbleova dalekohledu.

Planeta, kolem níž by měsíc měl obíhat, je v hvězdném systému, který leží asi 4000 světelných let od Země. Podle toho, co současná astronomie ví o formování měsíců, zřejmě u planety nemohl vzniknout, nejspíš byl zachycen jejím gravitačním polem. „Je to nejlepší kandidát, jakého jsme kdy měli,“ dodává dr. Kipping.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 37 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.