Astronomové věří, že našli první exoměsíc. Je 4000 světelných let od Země

Signál, který našel Keplerův vesmírný teleskop, naznačuje, že kolem vzdálené exoplanety desetkrát těžší než Jupiter obíhá měsíc. Pokud je to pravda, jde o první měsíc objevený mimo Sluneční soustavu.

Přestože astronomové již našli přes 3000 exoplanet, zatím se jim nepodařilo prokázat, že by kolem jakékoliv z nich obíhal nějaký měsíc. Dokázat to je totiž extrémně složité. Nyní vědecký tým kolem Davida Kippinga z Columbia University v New Yorku tvrdí, že je takovému tělesu na stopě.

Kipping se na hledání exoměsíců specializuje, zasvětil tomuto pátrání celý svůj vědecký život – ani on ale až doposud neměl štěstí; tato tělesa jsou tak drobná a tmavá, že jejich odhalení je pro pozemské přístroje téměř nemožné.

Není ale jasné, jestli tentokrát uspěl, sám varuje před přílišným optimismem: „Doposud to raději popisujeme jako něco podobného měsíci, ale kdo ví, klidně to nakonec může být něco úplně jiného.“ Podoba signálu však dává vědcům poměrně velkou jistotu.

Keplerův dalekohled pátrá po vzdálených planetách tak, že hledá drobné tečky, které přecházejí přes jasné hvězdy – právě tak se projevují oběžné dráhy planet. Pátrání po exoměsících je velmi podobné: mělo by je naznačovat další drobné ztemnění hvězdy těsně po přechodu planety přes sluneční kotouč.

Třikrát a dost

Tento konkrétní signál vědci sledovali už během tří přechodů, což je méně, než by si přáli a než stačí, aby si ujasnili, co vlastně sledovali. Na podzim by proto chtěli zatím záhadný objekt pozorovat znovu, tentokrát pomocí Hubbleova dalekohledu.

Planeta, kolem níž by měsíc měl obíhat, je v hvězdném systému, který leží asi 4000 světelných let od Země. Podle toho, co současná astronomie ví o formování měsíců, zřejmě u planety nemohl vzniknout, nejspíš byl zachycen jejím gravitačním polem. „Je to nejlepší kandidát, jakého jsme kdy měli,“ dodává dr. Kipping.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 16 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 17 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 19 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 21 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.