Měsíc je vlhčí, než se předpokládalo. Otevírá to nové cesty k jeho kolonizaci

Měsíc ukrývá vodu, zní překvapivé závěry práce vydané v časopise Nature Geoscience. Vyplývá to z nové analýzy již dříve známých dat z indické družice.

Ve většině učebnic se dočtete, že Měsíc je zcela suché místo. Výzkumy z posledních ale tuto představu značně narušují: voda byla nalezena například ve vulkanických sklech, což je hmota, která vznikla z magmatu vyneseného z nitra Měsíce.

To naznačilo výzkumníkům, že zatímco povrch naší oběžnice je suchý, uvnitř by voda být mohla. Ale až doposud neexistovala odpověď na otázku, jak moc tam vody je. Nyní na ni odpovídá studie, která vychází z analýzy satelitních dat: ukázala místa, kde je na povrchu ukrytá voda uvězněná zde prastarými erupcemi.

„Plášť Měsíce je mnohem vlhčí, než jsme si dříve mysleli,“ uvedl Shuai Li, fyzik z Brown University, který se na práci podílel. Tento objev má podle něj dalekosáhlé důsledky; jednak pro naše porozumění tomu, jak vlastně Měsíc vznikl (tedy srážkou vesmírného tělesa velikosti Marsu se Zemí před 4,5 miliardami let), ale také pro lepší pochopení toho, jak vypadají vnitřnosti Měsíce. Dokonce by to mohlo pomoci vysvětlit, co se stalo s magnetickým polem Luny.

Vědci zveřejnili výsledky své práce v odborném časopise Nature Geoscience. Vycházejí z analýzy údajů získaných z přístroje Moon Mineralogy Mapper, který nese na palubě indická družice Chandrayaan-1.

Nový přístup přinesl úspěch

Protože tato sonda sleduje Měsíc a jeho povrch už od roku 2008, měli vědci data z ní již dříve, ale signály vody ukryté ve vulkanických materiálech byly doposud maskované tepelnou radiací z Měsíce. Nový počítačový model je teď ale dokázal odfiltrovat a tak umožnil etapní pohled na skrytou vodu.

Tento filtr pak tým aplikoval na část měsíčního povrchu vybranou tak, aby byla geologicky co nejpestřejší – tvořily ji hory, krátery, planiny a další prvky. Na některých místech, včetně oblastí, kde přistály Apollo 15 a Apollo 17 ale ukazovaly značné hodnoty takto uložené vody. Všechna místa spojuje fakt, že jsou výsledkem sopečné činnosti.

Budoucnost Měsíce

Tato studie ale také může změnit pohled, jakým se kosmické agentury dívají na budoucí kolonizaci Měsíce. První, po čem se na vesmírných tělesech pátrá, je právě voda. Pokud existuje, stává se najednou mnohem zajímavějším; voda totiž přináší spoustu výhod pro dlouhodobý pobyt lidí i zásobování dalších misí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 8 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 9 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 10 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.