Měsíc je vlhčí, než se předpokládalo. Otevírá to nové cesty k jeho kolonizaci

Měsíc ukrývá vodu, zní překvapivé závěry práce vydané v časopise Nature Geoscience. Vyplývá to z nové analýzy již dříve známých dat z indické družice.

Ve většině učebnic se dočtete, že Měsíc je zcela suché místo. Výzkumy z posledních ale tuto představu značně narušují: voda byla nalezena například ve vulkanických sklech, což je hmota, která vznikla z magmatu vyneseného z nitra Měsíce.

To naznačilo výzkumníkům, že zatímco povrch naší oběžnice je suchý, uvnitř by voda být mohla. Ale až doposud neexistovala odpověď na otázku, jak moc tam vody je. Nyní na ni odpovídá studie, která vychází z analýzy satelitních dat: ukázala místa, kde je na povrchu ukrytá voda uvězněná zde prastarými erupcemi.

„Plášť Měsíce je mnohem vlhčí, než jsme si dříve mysleli,“ uvedl Shuai Li, fyzik z Brown University, který se na práci podílel. Tento objev má podle něj dalekosáhlé důsledky; jednak pro naše porozumění tomu, jak vlastně Měsíc vznikl (tedy srážkou vesmírného tělesa velikosti Marsu se Zemí před 4,5 miliardami let), ale také pro lepší pochopení toho, jak vypadají vnitřnosti Měsíce. Dokonce by to mohlo pomoci vysvětlit, co se stalo s magnetickým polem Luny.

Vědci zveřejnili výsledky své práce v odborném časopise Nature Geoscience. Vycházejí z analýzy údajů získaných z přístroje Moon Mineralogy Mapper, který nese na palubě indická družice Chandrayaan-1.

Nový přístup přinesl úspěch

Protože tato sonda sleduje Měsíc a jeho povrch už od roku 2008, měli vědci data z ní již dříve, ale signály vody ukryté ve vulkanických materiálech byly doposud maskované tepelnou radiací z Měsíce. Nový počítačový model je teď ale dokázal odfiltrovat a tak umožnil etapní pohled na skrytou vodu.

Tento filtr pak tým aplikoval na část měsíčního povrchu vybranou tak, aby byla geologicky co nejpestřejší – tvořily ji hory, krátery, planiny a další prvky. Na některých místech, včetně oblastí, kde přistály Apollo 15 a Apollo 17 ale ukazovaly značné hodnoty takto uložené vody. Všechna místa spojuje fakt, že jsou výsledkem sopečné činnosti.

Budoucnost Měsíce

Tato studie ale také může změnit pohled, jakým se kosmické agentury dívají na budoucí kolonizaci Měsíce. První, po čem se na vesmírných tělesech pátrá, je právě voda. Pokud existuje, stává se najednou mnohem zajímavějším; voda totiž přináší spoustu výhod pro dlouhodobý pobyt lidí i zásobování dalších misí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled