Je rudé a kovové. Kolem Země se prohnalo těleso, které nepochází z naší sluneční soustavy

Vědci poprvé v dějinách studovali asteroid, který do sluneční soustavy pronikl zpoza jejích hranic – z prázdného mezihvězdného prostoru.

Pozorování, která podnikli astronomové na dalekohledu VLT v Chile i na dalších observatořích po celém světě, ukazují, že tento výjimečný objekt cestoval vesmírem miliony let, než se dostal do naší sluneční soustavy.

Jde o hnědý, narudlý, značně protáhlý objekt s vysokým obsahem kovů, uvedli vědci, kteří ho detailně studovali, v odborném časopise Nature 20. listopadu.

Poprvé byl tento návštěvník identifikován teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji. Dalekohled zaznamenal slabý záblesk světla na obloze, který zpočátku připomínal pomalu se pohybující malý asteroid. Další pozorování během následujících dní ale umožnila vědcům, aby spočítali s velkou přesností jeho dráhu.

Výpočty odhalily, že bez jakékoliv pochybnosti tento objekt nepochází ze sluneční soustavy – na rozdíl od všech ostatních asteroidů a komet, které doposud astronomové měli možnost pozorovat.

Místo jeho původu je někde mimo naši sluneční soustavu, daleko za jejími hranicemi. Zpočátku astronomové objekt zařadili mezi komety, citlivé přístroje ESO (Evropská jižní observatoř) ale dokázaly, že to kometa být nemůže; ukázalo se to, když se objekt přiblížil nejblíže Slunci během září 2017. Následně byl tedy překlasifikován jako asteroid a dostal jméno 1I/2017 U1 ('Oumuamua).

  • Apostrofu na začátku slova 'Oumuamua se říká okina. Jde o havajskou hlásku, která říká, jak se má samohláska vyslovovat. Správná výslovnost tohoto tělesa tedy zní: „H O u mu a mu a

„Museli jsme jednat velice rychle,“ uvedl Olivier Hainaut z centrály ESO v německém Garchingu. 'Oumuamua se už totiž v ten moment začínal vracet zpět do mezihvězdného prostoru.

Vědci proto okamžitě získali souhlas využít nejlepšího přístroje na světě, který je pro sledování takových objektů jako stvořený – VLT v Chile. Díky němu bylo možné asteroid lépe pochopit, popsat jeho dráhu, jasnost i barvu mnohem přesněji, než to dokáže jakýkoliv jiný dalekohled.

Nejdůležitější byla rychlost. „Jasnost 'Oumuamua rychle slábla s tím, jak se asteroid vzdaloval od Slunce a Země na jeho další cestě ze sluneční soustavy,“ uvedl Hainaut. Vědce ale ještě čekala spousta dalších překvapení.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Ukázalo se totiž, že jasnost asteroidu je značně proměnlivá, mění se s tím, jak se tento objekt otáčí vždy jednou za 7,3 hodin kolem své osy. Popsala to Karen Meechová z havajského Institute for Astronomy: „Tato nezvykle velká proměnlivost jasnosti znamená, že tento objekt je značně protáhlý, je tedy asi desetkrát delší než širší. Také jsme z toho poznali, že má temně rudou barvu, což je podobné jiným tělesům ve vnější části naší sluneční soustavy. A také se potvrdilo, že je kompletně neporušený – nenašli jsme kolem něj ani stopu po prachových částicích.“

To astronomům naznačuje, že 'Oumuamua je velmi hustý, skládá se zřejmě z kamení nebo kovů a také postrádá výraznější množství vody nebo ledu. Rudě nahnědlá barva povrchu je způsobena důsledky kosmického záření, které na asteroid dopadá miliony let. Podle odhadů měří asi 400 metrů na délku.

Předběžné výpočty naznačují, že pochází ze směru jasné hvězdy Vega. Jenže protože letí jen rychlostí 95 tisíc kilometrů za hodinu, v době, kdy se tam asteroid nacházel (před asi 300 tisíci roky), v této pozici Vega ještě nebyla. 'Oumuamua tedy možná cestuje po Mléčné dráze miliony let, aniž by za tu dobu potkal nějakou hvězdu nebo sluneční soustavu.

Astronomové odhadují, že takových mezihvězdných návštěvníků existuje mnohem více, sluneční soustavou proletí možná až jeden ročně – jsou však příliš nejasné a špatně se pozorují, takže až doposud unikaly naší pozornosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...