Vědci poprvé v dějinách studovali asteroid, který do sluneční soustavy pronikl zpoza jejích hranic – z prázdného mezihvězdného prostoru.
Je rudé a kovové. Kolem Země se prohnalo těleso, které nepochází z naší sluneční soustavy
Pozorování, která podnikli astronomové na dalekohledu VLT v Chile i na dalších observatořích po celém světě, ukazují, že tento výjimečný objekt cestoval vesmírem miliony let, než se dostal do naší sluneční soustavy.
Jde o hnědý, narudlý, značně protáhlý objekt s vysokým obsahem kovů, uvedli vědci, kteří ho detailně studovali, v odborném časopise Nature 20. listopadu.
Poprvé byl tento návštěvník identifikován teleskopem Pan-STARRS 1 na Havaji. Dalekohled zaznamenal slabý záblesk světla na obloze, který zpočátku připomínal pomalu se pohybující malý asteroid. Další pozorování během následujících dní ale umožnila vědcům, aby spočítali s velkou přesností jeho dráhu.
Výpočty odhalily, že bez jakékoliv pochybnosti tento objekt nepochází ze sluneční soustavy – na rozdíl od všech ostatních asteroidů a komet, které doposud astronomové měli možnost pozorovat.
Místo jeho původu je někde mimo naši sluneční soustavu, daleko za jejími hranicemi. Zpočátku astronomové objekt zařadili mezi komety, citlivé přístroje ESO (Evropská jižní observatoř) ale dokázaly, že to kometa být nemůže; ukázalo se to, když se objekt přiblížil nejblíže Slunci během září 2017. Následně byl tedy překlasifikován jako asteroid a dostal jméno 1I/2017 U1 ('Oumuamua).
- Apostrofu na začátku slova 'Oumuamua se říká okina. Jde o havajskou hlásku, která říká, jak se má samohláska vyslovovat. Správná výslovnost tohoto tělesa tedy zní: „H O u mu a mu a“
„Museli jsme jednat velice rychle,“ uvedl Olivier Hainaut z centrály ESO v německém Garchingu. 'Oumuamua se už totiž v ten moment začínal vracet zpět do mezihvězdného prostoru.
Vědci proto okamžitě získali souhlas využít nejlepšího přístroje na světě, který je pro sledování takových objektů jako stvořený – VLT v Chile. Díky němu bylo možné asteroid lépe pochopit, popsat jeho dráhu, jasnost i barvu mnohem přesněji, než to dokáže jakýkoliv jiný dalekohled.
Nejdůležitější byla rychlost. „Jasnost 'Oumuamua rychle slábla s tím, jak se asteroid vzdaloval od Slunce a Země na jeho další cestě ze sluneční soustavy,“ uvedl Hainaut. Vědce ale ještě čekala spousta dalších překvapení.
První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Ukázalo se totiž, že jasnost asteroidu je značně proměnlivá, mění se s tím, jak se tento objekt otáčí vždy jednou za 7,3 hodin kolem své osy. Popsala to Karen Meechová z havajského Institute for Astronomy: „Tato nezvykle velká proměnlivost jasnosti znamená, že tento objekt je značně protáhlý, je tedy asi desetkrát delší než širší. Také jsme z toho poznali, že má temně rudou barvu, což je podobné jiným tělesům ve vnější části naší sluneční soustavy. A také se potvrdilo, že je kompletně neporušený – nenašli jsme kolem něj ani stopu po prachových částicích.“
To astronomům naznačuje, že 'Oumuamua je velmi hustý, skládá se zřejmě z kamení nebo kovů a také postrádá výraznější množství vody nebo ledu. Rudě nahnědlá barva povrchu je způsobena důsledky kosmického záření, které na asteroid dopadá miliony let. Podle odhadů měří asi 400 metrů na délku.
Předběžné výpočty naznačují, že pochází ze směru jasné hvězdy Vega. Jenže protože letí jen rychlostí 95 tisíc kilometrů za hodinu, v době, kdy se tam asteroid nacházel (před asi 300 tisíci roky), v této pozici Vega ještě nebyla. 'Oumuamua tedy možná cestuje po Mléčné dráze miliony let, aniž by za tu dobu potkal nějakou hvězdu nebo sluneční soustavu.
Astronomové odhadují, že takových mezihvězdných návštěvníků existuje mnohem více, sluneční soustavou proletí možná až jeden ročně – jsou však příliš nejasné a špatně se pozorují, takže až doposud unikaly naší pozornosti.