Do vesmíru poprvé odstartovala „recyklovaná“ raketa, a úspěšně přistála

Americká soukromá společnost SpaceX jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu, což má snížit náklady na vesmírné lety. K historickému letu se raketa Falcon 9 vydala z odpalovací rampy, která byla využívána k misím Apollo při letech na Měsíc a později i raketoplánů.

Z mysu Canaveral na Floridě odstartovala raketa Falcon 9 se spojovací družicí na palubě podle plánu ve čtvrtek v podvečer, v 18:27 místního času, kdy ve střední Evropě již byl pátek 00:27 SELČ.

O dvě minuty a 41 vteřin později se první stupeň rakety, dlouhý 41 metrů, oddělil od rakety s družicí. Po osmi minutách a 32 vteřinách letu uskutečnil měkké přistání na plošině plovoucí v Atlantickém oceánu. Na oběžnou dráhu se družice dostala bez problémů po 32 minutách po startu.

Start rakety, který společnost vysílala v přímém přenosu po internetu, provázel potlesk v řídicím středisku. Ten ještě zesílil po oddělení prvého stupně. A po úspěšném přistání prvého stupně na plošině v oceánu následovaly hotové ovace.

SpaceX mění pravidla hry o vesmír

Společnosti miliardáře Elona Muska se již opakovaně podařilo po startu a vynesení nákladu do vesmíru znovu přistát s prvním stupněm Falconu 9, který podle Muska představuje nejdražší část rakety. Vícenásobná využitelnost raket by zlevnila lety do vesmíru a rovněž zrychlila jejich přípravu. Nynější let označil Musk za „historický milník“, jenž povede k „velké revoluci ve vesmírných letech“.

Firma podle agentury Reuters až dosud uváděla sumu 62 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy Kč) jako náklady na jeden let nosné rakety. Od opětovného použití prvého stupně si slibuje snížení nákladů o 30 procent. Dosud však neoznámila cenu takového letu s recyklovanou raketou.

A lety už jsou levnější

  • Je americkou technologickou společností působící v aerokosmickém průmyslu, kterou v roce 2002 založil Elon Musk, mimo jiné spoluzakladatel platebního systému PayPal a společnosti Tesla Motors. Společnost vyvinula raketové nosiče Falcon 1 a Falcon 9, kosmickou loď Dragon a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic. Dále vyvíji těžkou nosnou raketu Falcon Heavy a pilotovanou variantu lodi Dragon. Dle vyjádření Elona Muska má být cílem společnosti významně snížit náklady na cestu do vesmíru a tím umožnit lidstvu kolonizaci Marsu.
  • Zdroj: Wikipedie

Na inaugurační let, spojený s vynesením komerční komunikační družice SES-10, která má zajišťovat televizní vysílání a další komunikační služby pro Latinskou Ameriku, dostala lucemburská společnost SES slevu. Její výši neupřesnila, prý však nepředstavovala hlavní důvod.

„Někdo musí jít první. Skutečně chceme povzbudit pokrok v tomto směru,“ uvedl Martin Halliwell ze SES. Firma disponuje flotilou 65 komerčních satelitů a je dlouhodobým klientem SpaceX.

Pro 33. let Falconu 9 byl použit první stupeň, který loni 8. dubna vynesl do vesmíru zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a poté úspěšně přistál na autonomní přistávací plošině na moři.

Právě jsme zlevnili to nejnákladnější, co stojí kosmické lety.
Elon Musk

Návratový manévr se poprvé uskutečnil v prosinci 2015 a od té doby – i s dnešním letem – se osmkrát zopakoval. Stejný stupeň rakety by mohl být podle dřívějšího vyjádření mluvčího společnosti použit i potřetí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...