Do vesmíru poprvé odstartovala „recyklovaná“ raketa, a úspěšně přistála

Americká soukromá společnost SpaceX jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu, což má snížit náklady na vesmírné lety. K historickému letu se raketa Falcon 9 vydala z odpalovací rampy, která byla využívána k misím Apollo při letech na Měsíc a později i raketoplánů.

Z mysu Canaveral na Floridě odstartovala raketa Falcon 9 se spojovací družicí na palubě podle plánu ve čtvrtek v podvečer, v 18:27 místního času, kdy ve střední Evropě již byl pátek 00:27 SELČ.

O dvě minuty a 41 vteřin později se první stupeň rakety, dlouhý 41 metrů, oddělil od rakety s družicí. Po osmi minutách a 32 vteřinách letu uskutečnil měkké přistání na plošině plovoucí v Atlantickém oceánu. Na oběžnou dráhu se družice dostala bez problémů po 32 minutách po startu.

Start rakety, který společnost vysílala v přímém přenosu po internetu, provázel potlesk v řídicím středisku. Ten ještě zesílil po oddělení prvého stupně. A po úspěšném přistání prvého stupně na plošině v oceánu následovaly hotové ovace.

SpaceX mění pravidla hry o vesmír

Společnosti miliardáře Elona Muska se již opakovaně podařilo po startu a vynesení nákladu do vesmíru znovu přistát s prvním stupněm Falconu 9, který podle Muska představuje nejdražší část rakety. Vícenásobná využitelnost raket by zlevnila lety do vesmíru a rovněž zrychlila jejich přípravu. Nynější let označil Musk za „historický milník“, jenž povede k „velké revoluci ve vesmírných letech“.

Firma podle agentury Reuters až dosud uváděla sumu 62 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy Kč) jako náklady na jeden let nosné rakety. Od opětovného použití prvého stupně si slibuje snížení nákladů o 30 procent. Dosud však neoznámila cenu takového letu s recyklovanou raketou.

A lety už jsou levnější

  • Je americkou technologickou společností působící v aerokosmickém průmyslu, kterou v roce 2002 založil Elon Musk, mimo jiné spoluzakladatel platebního systému PayPal a společnosti Tesla Motors. Společnost vyvinula raketové nosiče Falcon 1 a Falcon 9, kosmickou loď Dragon a začala s komerčním vypouštěním telekomunikačních družic. Dále vyvíji těžkou nosnou raketu Falcon Heavy a pilotovanou variantu lodi Dragon. Dle vyjádření Elona Muska má být cílem společnosti významně snížit náklady na cestu do vesmíru a tím umožnit lidstvu kolonizaci Marsu.
  • Zdroj: Wikipedie

Na inaugurační let, spojený s vynesením komerční komunikační družice SES-10, která má zajišťovat televizní vysílání a další komunikační služby pro Latinskou Ameriku, dostala lucemburská společnost SES slevu. Její výši neupřesnila, prý však nepředstavovala hlavní důvod.

„Někdo musí jít první. Skutečně chceme povzbudit pokrok v tomto směru,“ uvedl Martin Halliwell ze SES. Firma disponuje flotilou 65 komerčních satelitů a je dlouhodobým klientem SpaceX.

Pro 33. let Falconu 9 byl použit první stupeň, který loni 8. dubna vynesl do vesmíru zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a poté úspěšně přistál na autonomní přistávací plošině na moři.

Právě jsme zlevnili to nejnákladnější, co stojí kosmické lety.
Elon Musk

Návratový manévr se poprvé uskutečnil v prosinci 2015 a od té doby – i s dnešním letem – se osmkrát zopakoval. Stejný stupeň rakety by mohl být podle dřívějšího vyjádření mluvčího společnosti použit i potřetí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled