Evropská organizace staví v Chile extrémně velký dalekohled. Astronomové předpokládají, že jim odhalí největší struktury vesmíru, podrobnější informace o temné hmotě i energii a ukáže nové exoplanety.
V Chile začali stavět největší dalekohled na světě. Bude hledat druhé Země
V Chile začala výstavba největšího dalekohledu na světě. Teleskop mohutnější než římské Koloseum umožní studovat planety mimo naši sluneční soustavu, vzdálené galaxie, supermasivní černé díry nebo temnou hmotu či temnou energii.
Symbolickým poklepáním základního kamene odstartovaly v noci na dnešek našeho času práce na projektu Evropského Extrémně velkého teleskopu (E-ELT). Na financování projektu za více než 30 miliard korun se podílí i Česká republika.
GALERIE
European Extremely Large Telescope
Useknutá špička třítisícové hory Armazones je jedno z nejsušších míst na světě. Najdete ji uprostřed chilské pouště Atacama. V roce 2024 má na těchto připravených základech stát Extrémně velký teleskop.
Hlavní zrcadlo složené skoro z osmi stovek menších šestiúhelníků bude mít průměr přes 39 metrů. To je skoro čtyřikrát víc než současný největší dalekohled. Nový teleskop tedy úplně změní možnosti astronomů.
Hledání života ve vesmíru
- E-ELT soustředí 100milionkrát více světla než lidské oko, 8milionkrát více než Galileův dalekohled a 26krát více než jeden dalekohled VLT na observatoři Paranal. Získá také více světla než všechny existující 8 až 10metrové dalekohledy na světě dohromady.
Jan Palouš, vedoucí oddělení galaxií a planetárních soustav z Astronomického ústavu AV ČR, vysvětluje: „Jeden z cílů je možnost dělat spektroskopii planet v okolí blízkých hvězd. To by umožnilo zjištění, jestli tam je nebo není život.“ Metoda odhalí složení případné atmosféry vzdálených planet, a tak třeba i vodu na povrchu.
Obří dalekohled staví Evropská jižní observatoř, mezinárodní organizace spojující 16 evropských států včetně České republiky. Projekt je extrémně technicky náročný: optika je adaptivní, aby se korigovalo chvění v atmosféře, každé ze stovek zrcadel má vlastní pohon.
Česká stopa
Tim de Zeeuw, ředitel Evropské jižní observatoře, popisuje, jak náročné je mít tak komplikovaný systém: „Segmenty o sobě musí navzájem vědět. Říká se tomu okrajové senzory. Takže během milisekund vždy nastavuje zrcadlo úplně přesně do té správné pozice vůči jeho sousedům. To je skutečně zajímavá technická výzva.“
Komponenty pro ELT dodávají firmy z celého světa. O prestižní zakázku by se ráda ucházela třeba i opavská strojírenská firma Ostroj. Evropské jižní observatoři už do Chile dodávala díly pro menší dalekohledy VLT.