Vakcíny poskytují výbornou imunitu i devět měsíců po očkování, ukázal výzkum. Výjimkou jsou senioři a vážně nemocní

Rozsáhlá studie z reálných dat ve Velké Británii ukázala, že protilátky získané očkováním proti covidu-19 mizí jen velmi pomalu. Výjimkou jsou starší lidé a také ti s chronickými nemocemi. Výsledky tohoto výzkumu jsou zásadní pro podávání třetí dávky vakcíny.

V České republice se mohou první lidé začít přeočkovávat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 a ke stejnému kroku vyzvaly své občany i vlády dalších zemí, včetně Francie, Izraele, Spojených států a Velké Británie. V současné době už má přeočkování schváleno nebo ho plánuje asi dvacet zemí.

Cílem je posílit slábnoucí imunitu po dvou původních dávkách, a zabránit tak zahlcení nemocnic pacienty během očekávané podzimní a zimní vlny. Řada epidemiologů se totiž obává, že po rozvolnění opatření se letos opět ve zvýšené míře objeví i chřipka a další respirační onemocnění.

Státy, které přeočkování umožňují, věnují velkou pozornost tomu, pro koho je třetí dávka vhodná, kdo by ji měl dostat a kdo ji naopak nepotřebuje. Výsledky byly zatím značně rozporuplné; první data z Izraele naznačovala významný pokles protilátek u většiny očkovaných, novější studie jsou ale optimističtější.

Ochrana je kvalitní i po devíti měsících

Přesvědčivá čísla teď přinesla studie britské zdravotnické služby Public Health England, která vyšla v polovině září. Zkoumala očkované osoby ve Spojeném království a sledovala, jakou úroveň ochrany jim vakcíny poskytovaly po dobu devíti měsíců – tedy během celé doby, co se v Británii očkuje.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Studie jasně ukazuje, že po třech měsících po druhé dávce začíná ochrana, kterou vakcína poskytuje proti závažnému průběhu a úmrtí, slábnout. Významně se ale liší to, jak moc tato imunita klesá, a velice záleží na věku očkovaných. Zatímco u nejstarších osob a lidí se závažnými vedlejšími zdravotními problémy klesala poměrně rychle, u zdravých lidí byl i po devíti měsících pokles jen velmi pozvolný a nepříliš závažný.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Účinnost vakcíny proti symptomatickému onemocnění dosáhla vrcholu v prvních týdnech po druhé dávce, poté klesla na 47,3 (AstraZeneca) a 69,7 (Pfizer/ BioNTech) procent víc než 20 týdnů po očkování.

Mnohem méně účinnost vakcíny klesala proti hospitalizaci: byla 77,0 (AstraZeneca) a 92,7 procenta (Pfizer/ BioNTech) po 20 týdnech po očkování. Ještě méně proti úmrtí – 78,7 (AstraZeneca) a 90,4 (Pfizer/ BioNTech) procenta.

Ochrana je tedy velmi silná po celou zkoumanou dobu; jen u skupin chronicky nemocných a seniorů ve věku nad 65 let klesá rychleji. Největším problémem je mizející imunita u osob s dlouhodobými vážnými zdravotními problémy.

Potvrzení rizikových skupin

Tyto výsledky dobře odpovídají tomu, že právě tyto skupiny budou mít ve většině států při přeočkování přednost. Co se týká účinnosti vakcín, podle této práce je nejlepší Moderna, pak Pfizer/ BioNTech a nakonec AstraZeneca.

Podle analytika Johna Burn-Murdocha z deníku Financial Times jsou výsledky optimistické. „Jasně vidíme, že ne každý potřebuje posilovací dávku. U většiny osob mladších 65 let, a dokonce i u hodně zdravých osob starších 65 let je ochrana stále velmi dobrá. Pro osoby se závažnými zdravotními problémy by ale posilovací injekce mohla znamenat velký rozdíl,“ uvedl.

Autoři výzkumu v něm míní pokračovat i v dalších měsících a letech. Sledovat budou, jak se mění ochrana proti nemoci v delším časovém horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 14 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
před 17 hhodinami

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
před 17 hhodinami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 19 hhodinami

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
16. 3. 2025

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025
Načítání...