Vakcíny poskytují výbornou imunitu i devět měsíců po očkování, ukázal výzkum. Výjimkou jsou senioři a vážně nemocní

Rozsáhlá studie z reálných dat ve Velké Británii ukázala, že protilátky získané očkováním proti covidu-19 mizí jen velmi pomalu. Výjimkou jsou starší lidé a také ti s chronickými nemocemi. Výsledky tohoto výzkumu jsou zásadní pro podávání třetí dávky vakcíny.

V České republice se mohou první lidé začít přeočkovávat třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 a ke stejnému kroku vyzvaly své občany i vlády dalších zemí, včetně Francie, Izraele, Spojených států a Velké Británie. V současné době už má přeočkování schváleno nebo ho plánuje asi dvacet zemí.

Cílem je posílit slábnoucí imunitu po dvou původních dávkách, a zabránit tak zahlcení nemocnic pacienty během očekávané podzimní a zimní vlny. Řada epidemiologů se totiž obává, že po rozvolnění opatření se letos opět ve zvýšené míře objeví i chřipka a další respirační onemocnění.

Státy, které přeočkování umožňují, věnují velkou pozornost tomu, pro koho je třetí dávka vhodná, kdo by ji měl dostat a kdo ji naopak nepotřebuje. Výsledky byly zatím značně rozporuplné; první data z Izraele naznačovala významný pokles protilátek u většiny očkovaných, novější studie jsou ale optimističtější.

Ochrana je kvalitní i po devíti měsících

Přesvědčivá čísla teď přinesla studie britské zdravotnické služby Public Health England, která vyšla v polovině září. Zkoumala očkované osoby ve Spojeném království a sledovala, jakou úroveň ochrany jim vakcíny poskytovaly po dobu devíti měsíců – tedy během celé doby, co se v Británii očkuje.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Studie jasně ukazuje, že po třech měsících po druhé dávce začíná ochrana, kterou vakcína poskytuje proti závažnému průběhu a úmrtí, slábnout. Významně se ale liší to, jak moc tato imunita klesá, a velice záleží na věku očkovaných. Zatímco u nejstarších osob a lidí se závažnými vedlejšími zdravotními problémy klesala poměrně rychle, u zdravých lidí byl i po devíti měsících pokles jen velmi pozvolný a nepříliš závažný.

Účinnost vakcíny proti covidu-19
Zdroj: bioRxiv

Účinnost vakcíny proti symptomatickému onemocnění dosáhla vrcholu v prvních týdnech po druhé dávce, poté klesla na 47,3 (AstraZeneca) a 69,7 (Pfizer/ BioNTech) procent víc než 20 týdnů po očkování.

Mnohem méně účinnost vakcíny klesala proti hospitalizaci: byla 77,0 (AstraZeneca) a 92,7 procenta (Pfizer/ BioNTech) po 20 týdnech po očkování. Ještě méně proti úmrtí – 78,7 (AstraZeneca) a 90,4 (Pfizer/ BioNTech) procenta.

Ochrana je tedy velmi silná po celou zkoumanou dobu; jen u skupin chronicky nemocných a seniorů ve věku nad 65 let klesá rychleji. Největším problémem je mizející imunita u osob s dlouhodobými vážnými zdravotními problémy.

Potvrzení rizikových skupin

Tyto výsledky dobře odpovídají tomu, že právě tyto skupiny budou mít ve většině států při přeočkování přednost. Co se týká účinnosti vakcín, podle této práce je nejlepší Moderna, pak Pfizer/ BioNTech a nakonec AstraZeneca.

Podle analytika Johna Burn-Murdocha z deníku Financial Times jsou výsledky optimistické. „Jasně vidíme, že ne každý potřebuje posilovací dávku. U většiny osob mladších 65 let, a dokonce i u hodně zdravých osob starších 65 let je ochrana stále velmi dobrá. Pro osoby se závažnými zdravotními problémy by ale posilovací injekce mohla znamenat velký rozdíl,“ uvedl.

Autoři výzkumu v něm míní pokračovat i v dalších měsících a letech. Sledovat budou, jak se mění ochrana proti nemoci v delším časovém horizontu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje

Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
před 6 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 18 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026
Načítání...