V Pyrenejích prší z nebe mikroplasty. V horách je jich stejně jako v Paříži

Oblast Pyrenejí na hranici mezi Francií a Španělskem je nepříliš obydlené území, kde stále ještě příroda poráží civilizaci. Alespoň na první pohled. Dlouhodobý výzkum skotských vědců totiž ukázal, jak masivně znečištěné toto místo je. Hlavním viníkem jsou mikroplasty.

Na každém čtverečním metru v této oblasti našli vědci každý den průměrně 365 drobných kousků plastu. Jednalo se přitom o odlehlé místo ve značné nadmořské výšce. Výzkum trval pět měsíců a probíhal na přelomu let 2017 a 2018.

„Je to ohromné a současně děsivé, že jsme na této pyrenejské lokalitě našli tolik částeček plastů,“ uvedl hlavní autor práce Steve Allen ze Skotska, který výzkum vedl. Vydal ho v odborném časopise Nature Geoscience.

Soustředil se v této práci na mikroplasty o velikosti mezi 10 a 150 mikrometry všech tvarů – od vláken přes kuličky až po úlomky. Pro srovnání – lidský vlas má šířku asi 70 mikrometrů.

„Nepředpokládali jsme, že by tato studie mohla odhalit tak vysoké znečištění plastovým odpadem,“ komentoval výsledky její spoluautor Gael Le Roux.

Problém jménem mikroplasty

Plastový odpad se ukázal v tomto století jako velký environmentální problém. Do oceánů se každoročně dostane asi 12 milionů tun umělých hmot, další miliony tun zůstanou na pevnině na skládkách, ale i ve volné přírodě.

Protože plastům trvá desítky a někdy i stovky let, než se rozloží. Ale i potom jejich částečky zůstanou nadále přítomné v přírodě. Vědci teprve nyní pomalu poznávají, jaký je dopad těchto látek na životní prostředí nebo na lidské zdraví.

Například na začátku letošního roku vědci popsali, že se úlomky mikroplastů nacházejí ve vnitřnostech živočichů žijících až deset kilometrů pod hladinou. A jiný výzkum je zase objevil i na Antarktidě.

Hory špinavé jako Paříž

„Naším největším objevem je, že mikroplasty jsou přenášené atmosférou a pak padají k zemi až ve vzdálených horách, ve vysoké nadmořské výšce, velmi daleko od jakéhokoliv velkého města,“ zdůrazňují autoři. Nejbližší větší město, Toulouse, se od místa nálezu nachází více než sto kilometrů. 

Také nejbližší vesnice leží sedm kilometrů daleko. Z analýzy vzdušných proudů nad oblastí vyplývá, že se tam částice musely dostat ze vzdálenosti přes sto kilometrů. 

„A to znamená, že mikroplasty znečišťují atmosféru. Naše studie ukázala, že množství mikročástic v horách odpovídá jejich úrovni v oblasti Paříže,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 6 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 1 hhodinou

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.