V Pyrenejích prší z nebe mikroplasty. V horách je jich stejně jako v Paříži

Oblast Pyrenejí na hranici mezi Francií a Španělskem je nepříliš obydlené území, kde stále ještě příroda poráží civilizaci. Alespoň na první pohled. Dlouhodobý výzkum skotských vědců totiž ukázal, jak masivně znečištěné toto místo je. Hlavním viníkem jsou mikroplasty.

Na každém čtverečním metru v této oblasti našli vědci každý den průměrně 365 drobných kousků plastu. Jednalo se přitom o odlehlé místo ve značné nadmořské výšce. Výzkum trval pět měsíců a probíhal na přelomu let 2017 a 2018.

„Je to ohromné a současně děsivé, že jsme na této pyrenejské lokalitě našli tolik částeček plastů,“ uvedl hlavní autor práce Steve Allen ze Skotska, který výzkum vedl. Vydal ho v odborném časopise Nature Geoscience.

Soustředil se v této práci na mikroplasty o velikosti mezi 10 a 150 mikrometry všech tvarů – od vláken přes kuličky až po úlomky. Pro srovnání – lidský vlas má šířku asi 70 mikrometrů.

„Nepředpokládali jsme, že by tato studie mohla odhalit tak vysoké znečištění plastovým odpadem,“ komentoval výsledky její spoluautor Gael Le Roux.

Problém jménem mikroplasty

Plastový odpad se ukázal v tomto století jako velký environmentální problém. Do oceánů se každoročně dostane asi 12 milionů tun umělých hmot, další miliony tun zůstanou na pevnině na skládkách, ale i ve volné přírodě.

Protože plastům trvá desítky a někdy i stovky let, než se rozloží. Ale i potom jejich částečky zůstanou nadále přítomné v přírodě. Vědci teprve nyní pomalu poznávají, jaký je dopad těchto látek na životní prostředí nebo na lidské zdraví.

Například na začátku letošního roku vědci popsali, že se úlomky mikroplastů nacházejí ve vnitřnostech živočichů žijících až deset kilometrů pod hladinou. A jiný výzkum je zase objevil i na Antarktidě.

Hory špinavé jako Paříž

„Naším největším objevem je, že mikroplasty jsou přenášené atmosférou a pak padají k zemi až ve vzdálených horách, ve vysoké nadmořské výšce, velmi daleko od jakéhokoliv velkého města,“ zdůrazňují autoři. Nejbližší větší město, Toulouse, se od místa nálezu nachází více než sto kilometrů. 

Také nejbližší vesnice leží sedm kilometrů daleko. Z analýzy vzdušných proudů nad oblastí vyplývá, že se tam částice musely dostat ze vzdálenosti přes sto kilometrů. 

„A to znamená, že mikroplasty znečišťují atmosféru. Naše studie ukázala, že množství mikročástic v horách odpovídá jejich úrovni v oblasti Paříže,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...