V Praze vznikne centrum umělé inteligence. Má nalákat i udržet technologické talenty

Praha, ČVUT, Univerzita Karlova a Akademie věd společně zřídí centrum, které bude mít za cíl přilákat zahraniční talenty pro výzkum umělé inteligence. Zřízení spolku nazvaného prg.ai, který centrum zastřeší, schválilo ve čtvrtek pražské zastupitelstvo jako poslední ze zúčastněných institucí. Město poskytne pro fungování takzvaného superhubu prostory a finanční příspěvek.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) přinese centrum do Prahy inovace, které se mohou promítnout nejen do komerčního sektoru, ale i správy města. „Víme, že umělá inteligence se dokáže uplatnit například ve zdravotnictví, optimalizaci dopravy a dalších oblastech,“ uvedl. Dodal, že Praha může pro výzkum poskytnout data.

„Naším hlavním cílem je především přilákat do Prahy nejlepší mozky ze zahraničí a zvyšovat zájem o práci v pražském ekosystému AI (umělé inteligence),“ uvedl jeden ze zakladatelů iniciativy prg.ai Michal Pěchouček z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ambicí je, aby byla Praha vnímána jako kosmopolitní a technologické město, které je atraktivním místem pro práci i život. „Pro vývoj umělé inteligence zkrátka potřebujeme hlavně tu lidskou,“ podotkl Pěchouček.

Nahrávám video

Z opozice zní kritika, že Praha nebude mít dostatečný vliv

Podobu schválených stanov spolku ovšem kritizoval opoziční zastupitel a někdejší ministr financí Ivan Pilný (ANO). Podle něj jsou nevýhodné, protože Praha se zavazuje k výrazné podpoře spolku, aniž má adekvátní vliv na jeho fungování.

Podle schváleného dokumentu má mít hlavní město v sedmičlenném výkonném výboru jeden hlas, ČVUT tři, Univerzita Karlova dva a Akademie věd rovněž jeden. „Schvalujeme něco, čím se dostáváme do obrovské defenzivy, a já k tomu nevidím jediný důvod,“ poznamenal Pilný. Dodal, že záměr se podle něj měl projednat ve výborech zastupitelstva, což se nestalo.

Ve výboru spolku má za město zasednout předseda výboru informatiky Jaromír Beránek (Piráti). Ten v reakci na kritiku Pilného řekl, že stanovy musely schválit všechny zapojené organizace a šlo o komplikovaný proces. Dodal, že město svoje připomínky odevzdalo a část jich byla přijata, část ne. Finální verze stanov městu dorazila koncem dubna až v době, kdy už byl naplánován start spolku a ostatní členové čekali na schválení Prahou.

Stanovy podle něj půjde upravit později, což bude moci učinit výkonný výbor spolku. Dodal, že se nyní počítá s tím, že město zaplatí milion korun, který musí uhradit všechny zakládající organizace, a dále přispěje na provoz v dalších třech letech 15 milionů korun. Tyto příspěvky bude schvalovat rada.

Primátor Hřib dodal, že město finančně i nefinančně podporuje řadu organizací, u kterých nemá vůbec žádný vliv na jejich řízení, takže v tomto případě je naopak výhoda, že bude mít člověka ve výkonném výboru. Nerovnoměrná míra financování je podle něj logická, protože každý ze členů spolku v něm bude plnit odlišnou roli.

Praha kromě toho plánuje poskytnout centru prostory pro kanceláře a ubytování hostujících zahraničních vědců. Iniciativa navazuje na Národní strategii umělé inteligence i evropskou snahu prosadit se v technologickém oboru budoucnosti. Kromě Evropské unie hodlá prg.ai spolupracovat s dalšími centry umělé inteligence ve Švýcarsku, Izraeli nebo Severní Americe. 

  • 1) Budujeme AI ekosystém. Propojíme studenty, pedagogy, vědce, podnikatele, investory a mnoho dalších za účelem aktivní spolupráce, podpory prvotřídního základního a aplikovaného výzkumu a tvorby produktů a služeb v oblasti umělé inteligence. Budeme tuzemskou veřejnost informovat o zásadních přínosech umělé inteligence pro budoucnost české ekonomiky a Českou republiku budeme v zahraničí prezentovat jako vhodnou lokalitu pro studium, výzkum a podnikání.
  • 2) Zastavíme odliv mozků. Motivujeme mladou generaci výzkumníků v oblasti AI, aby zůstala na akademické půdě v Praze. 
  • 3) Nalákáme AI vědce. Budeme financovat pět až deset výzkumných pozic pro vynikající vědce přicházející ze zahraničí, nejlépe z kvalitnějších univerzit, než jsou ČVUT a UK. Vypracujeme a implementujeme strategii dlouhodobé a udržitelné finanční podpory vedoucí ke zvýšení konkurenceschopnosti platů vědců, prevenci odlivu mozků z akademické sféry a získávání vysoce kvalifikovaných výzkumníků z oblasti AI.
  • 4) Vychováme AI talenty. Urychlíme získávání dovedností a znalostí v oblasti umělé inteligence a výrazně navýšíme počty absolventů s dovednostmi týkajícími se umělé inteligence.
  • 5) Líhneme AI start-upy. Podpoříme komercializovatelné nápady v akademické sféře a usnadníme vznik start-upů, čímž tuzemským podnikům umožníme využít výsledky základního a aplikovaného výzkumu v oblasti umělé inteligence. Start-upům pomůžeme získat podnikatelské dovednosti a zkušenosti, kontakty, obchodní příležitosti a kapitál potřebný pro jejich úspěch na globálním trhu.
  • 6) Inovujeme v podnicích. Propojením základního a aplikovaného výzkumu a start-upových společností s tradičním českými průmyslovými odvětvími zajistíme, že české podniky budou moci těžit z jejich poznatků a inovací, budou schopné předcházet případným rizikům spojeným s aplikací umělé inteligence do praxe a budou celkově připravené na přicházející celospolečenskou revoluci. Pomůžeme podnikům vytvořit pracovní místa v oboru AI, která zvýší jejich konkurenceschopnost.
  • 7) Zlidštíme a usměrníme AI. Budeme diskutovat o etických, právních a ekonomických aspektech výzkumu a zavádění umělé inteligence a zároveň prosazovat pozitivní aspekty a bojovat proti těm negativním.
  • 8) Propojíme svět. Budeme úzce spolupracovat, sdílet zkušenosti a vyhledávat synergie s českými a středoevropskými centry AI. Budeme propagovat značku prg.ai tak, aby se stala známou a respektovanou v evropské i světové komunitě AI. Jsme připraveni sehrát klíčovou roli při vyjednáváních s Evropskou komisí, aby se Praha oficiálně stala jedním z evropských center umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 57 mminutami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 2 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 2 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 6 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 19 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
včera v 08:01

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled