V Indii zemřelo na covid šestkrát víc lidí, než úřady uváděly, odhalila nová analýza

Indie od prvních dnů pandemie hlásila mnohem méně úmrtí na covid-19, než se vzhledem k počtu úmrtí v jiných zemích očekávalo. Tento paradox řada expertů považovala za iluzi, jiní za důkaz toho, jak úspěšná byla indická strategie v boji proti pandemii. Nové analýzy dat však ukazují, že skutečný dopad covidu na Indii byl mnohem horší. Problémy navíc ještě nemusí být u konce –⁠ v Indii se totiž začala šířit varianta koronaviru omikron.

Významný indický epidemiolog Prabhat Jha, který dlouho tvrdil, že jeho země byla ušetřena nejhoršího dopadu covidu-19, znovu analyzoval všechny dostupné údaje o úmrtnosti a dospěl k závěru, že se „mýlil“.

Podle epidemiologa působícího na Torontské univerzitě je v Indii „podstatně více“ úmrtí na covid-19, než uvádějí oficiální zprávy –⁠ téměř tři miliony, tedy víc než šestkrát tolik, než oficiálně uvádí vláda. Je to také největší počet obětí pandemie na celém světě.

Pokud se ukáže, že se tentokrít respektovaný epidemiolog nemýlí, mělo by to vést ke kontrole dalších zemí s neobvykle nízkým počtem úmrtí a mohlo by to významně zvýšit současný celkový počet úmrtí v pandemii, který Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje na přibližně 5,45 milionu lidí. „Myslím, že to skutečně vyžaduje přehodnocení celosvětových čísel,“ říká Jha, jehož tým zveřejnil novou analýzu v časopise Science.

Půl milionu nebo tři miliony?

Na konci roku 2021 hlásila Indie přibližně 480 tisíc úmrtí na infekci virem SARS-CoV-2. To je 340 úmrtí na covid-19 na milion obyvatel, přibližně jedna sedmina úmrtnosti na tuto nemoc ve Spojených státech.

Jhova vlastní dřívější analýza podpořila tvrzení, že Indie má neobvykle nízkou úmrtnost na covid-19, ale nedávno se s kolegy pustil do hlubší analýzy dat. Využili údaje nezávislé agentury pro průzkum veřejného mínění, která se telefonicky dotazovala téměř 140 tisíc lidí v celé zemi na to, zda někdo v jejich domácnosti zemřel na covid. Analyzovali také vládní zprávy z nemocnic a podobných zařízení a podívali se na oficiálně registrovaná úmrtí.

Výsledkem je odhad 2300 až 2500 úmrtí na milion obyvatel do září 2021, což je srovnatelné s mírou úmrtnosti ve Spojených státech.

Jha říká, že jeho prvotní, nízký odhad vycházel z první vlny infekcí na podzim roku 2020, která mohla být méně smrtelná než varianta delta, která způsobila masivní nárůst úmrtí v Indii na jaře roku 2021. Navíc první analýzy se zaměřily hlavně na velká města, kde mohla být úmrtnost nižší než na venkově. Problém je i v indickém systému, který registruje úmrtí –⁠ už před pandemií byl velmi nedokonalý. Tyto faktory však podle něj nemohou vysvětlovat všechno. „Musí tu být ještě další věci, kterým stále nerozumíme,“ tuší Jha.

Jednou z nich je podle něj politika. Epidemiolog pro Science uvedl, že vláda indického premiéra Naréndry Módího zamlžila skutečný obraz pandemie. „Indická vláda se velmi snaží potlačit čísla způsobem, jakým zakódovala úmrtí,“ říká Jha. On a řada dalších expertů vládě vyčítají, že nezveřejňuje údaje z takzvaného Systému výběrové registrace (SRS), v jehož rámci se běžně analyzuje stav jednoho procenta indické populace a sleduje se narození a úmrtí. „Myslím, že politické tlaky byly takové, že si řekli: Cokoli, co vyjde najevo, bude špatné.“

Ramanan Laxminarayan, epidemiolog a ekonom z Princetonské univerzity, nepovažuje podhodnocení počtu úmrtí za zcela záměrné. Poznamenává, že údaje SRS nebyly zveřejněny od roku 2018, tedy už před pandemií –⁠ jde tedy spíše o důkaz nízké kvality systému než záměrné manipulace. Dodává, že téměř každá země podhodnocuje úmrtnost na covid-19. „Myslím, že všechny vlády chtějí bagatelizovat míru úmrtnosti,“ tvrdí.

Úmrtí je víc, než se hlásí

Nové odhady pro Indii ale Laxminarayana příliš nepřekvapily. „Nevěřím na jakoukoli výjimečnost, pokud není dobře odůvodněná.“ Jeho tým minulý měsíc publikoval v časopise The Lancet studii, která se zaměřila na indický okres Čennaí a dospěla k závěru, že hlášená úmrtí tam „značně podhodnocují úmrtnost spojenou s pandemií“.

Také virolog Shahid Jameel z Ashoka University říká, že celostátní odhady Jhaova týmu jsou ve shodě s dalšími dvěma nezávislými studiemi, které zkoumaly vývoj úmrtnosti na subkontinentu. „Indie zaplatila vysokou cenu za to, že neměla k dispozici kvalitní údaje o úmrtích v reálném čase, zejména během první vlny. To vedlo k sebeuspokojení a strašlivým ztrátám na životech ve druhé vlně,“ podotýká Jameel.

Celosvětové srovnání úmrtnosti ze všech příčin před pandemií a během ní, publikované před půl rokem v časopise eLife, naznačuje, že podhodnocování je velmi rozšířené. V Rusku bylo zaznamenáno 4,5krát více úmrtí než obvykle, což daleko přesahuje oficiální údaje o covidu. Hluboké nesrovnalosti byly také v Tádžikistánu, Nikaragui, Uzbekistánu, Bělorusku či Egyptě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 1 hhodinou

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 3 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 8 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 18 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...