V Česku vznikne obří výzkumné centrum umělé inteligence. Půjde do něj více než miliarda korun

V Česku vznikne evropské výzkumné centrum pro využití umělé inteligence v moderním průmyslu. Povede ho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT) společně se Středoevropským technologickým institutem Vysokého učení technologického v Brně (CEITEC VUT).

O podpoře projektu s názvem RICAIP nyní rozhodla Evropská unie. Půjde na něj 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bude trvat šest let. Oznámil to vědecký ředitel CIIRC Vladimír Mařík, který projekt vede.

V projektu RICAIP má vzniknout výzkumné centrum, které umožní virtuální propojení různých laboratoří pro inteligentní výrobu v Evropě. „Založíme ho velmi brzy, ale musíme ho pak rozšířit do evropských rozměrů,“ uvedl Mařík. „Cílem je za šest let mít fungující centrum, kde si může kdokoli v Evropě nebo ve světě nechat vyvinout experimentálně robotizovanou výrobní linku,“ vysvětlil.

Úspěch projektu v žádosti o podporu z Evropské unie uvítal premiér Andrej Babiš (ANO). „Česká republika tak právě dostala unikátní šanci udávat směr průmyslu budoucnosti,“ uvedl na Twitteru.

Evropská unie podpoří projekt 15 miliony eur z celkových 50 milionů eur. O její dotaci se podle Maříka ucházelo asi 200 projektů a peníze získala nakonec přibližně desítka z nich. Rozhodnutím bylo podle Maříka podmíněno uvolnění peněz z dalších zdrojů, které také přislíbily peníze. Zhruba 30 milionů eur tak půjde z evropských strukturálních fondů. Další finance dají v různých programech česká a německá vláda. Zhruba po čtyřech letech by pak měl podle Maříka projekt začít na svůj provoz také sám vydělávat.

Vedle institutů CIIRC a CEITEC se na projektu budou podílet také Německé centrum pro umělou inteligenci a Centrum pro mechatroniku a automatizovanou techniku v Saarbrückenu. Vysoké učení technické v Brně získá na projekt 300 milionů korun, na ČVUT v Praze půjde 950 milionů, řekl Mařík. Zájem o spolupráci s budoucím centrem podle něj už vyslovili například Nizozemci nebo Korejci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 13 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...