V Česku vznikne obří výzkumné centrum umělé inteligence. Půjde do něj více než miliarda korun

V Česku vznikne evropské výzkumné centrum pro využití umělé inteligence v moderním průmyslu. Povede ho Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze (CIIRC ČVUT) společně se Středoevropským technologickým institutem Vysokého učení technologického v Brně (CEITEC VUT).

O podpoře projektu s názvem RICAIP nyní rozhodla Evropská unie. Půjde na něj 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bude trvat šest let. Oznámil to vědecký ředitel CIIRC Vladimír Mařík, který projekt vede.

V projektu RICAIP má vzniknout výzkumné centrum, které umožní virtuální propojení různých laboratoří pro inteligentní výrobu v Evropě. „Založíme ho velmi brzy, ale musíme ho pak rozšířit do evropských rozměrů,“ uvedl Mařík. „Cílem je za šest let mít fungující centrum, kde si může kdokoli v Evropě nebo ve světě nechat vyvinout experimentálně robotizovanou výrobní linku,“ vysvětlil.

Úspěch projektu v žádosti o podporu z Evropské unie uvítal premiér Andrej Babiš (ANO). „Česká republika tak právě dostala unikátní šanci udávat směr průmyslu budoucnosti,“ uvedl na Twitteru.

Evropská unie podpoří projekt 15 miliony eur z celkových 50 milionů eur. O její dotaci se podle Maříka ucházelo asi 200 projektů a peníze získala nakonec přibližně desítka z nich. Rozhodnutím bylo podle Maříka podmíněno uvolnění peněz z dalších zdrojů, které také přislíbily peníze. Zhruba 30 milionů eur tak půjde z evropských strukturálních fondů. Další finance dají v různých programech česká a německá vláda. Zhruba po čtyřech letech by pak měl podle Maříka projekt začít na svůj provoz také sám vydělávat.

Vedle institutů CIIRC a CEITEC se na projektu budou podílet také Německé centrum pro umělou inteligenci a Centrum pro mechatroniku a automatizovanou techniku v Saarbrückenu. Vysoké učení technické v Brně získá na projekt 300 milionů korun, na ČVUT v Praze půjde 950 milionů, řekl Mařík. Zájem o spolupráci s budoucím centrem podle něj už vyslovili například Nizozemci nebo Korejci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled