Úmrtí na nový koronavirus mohou souviset s nedostatkem vitaminu D, ukazuje výzkum

Vědci našli významnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a úmrtností na nový koronavirus. Může to podle nich vysvětlovat řadu zatím nepochopených rozdílů mezi tím, kolik lidí na tuto nemoc v různých zemích světa umírá.

Po prostudování nejnovějších dat o pandemii nového koronaviru objevili vědci silnou korelaci mezi úmrtností na tuto nemoc a výrazným nedostatkem vitaminu D.

Mezinárodní tým provedl statistickou analýzu dat z nemocnic a klinik po celé Číně, Francii, Německu, Itálii, Íránu, Jižní Koreji, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii a Spojených státech. Vědce zajímalo, jaké množství vitaminu D měli pacienti v zemích, kde docházelo k vyššímu počtu úmrtí na nemoc covid-19. Ukázalo se, že právě v zemích, kde zatím zemřelo nejvíce osob – tedy v Itálii, Španělsku a Velké Británii – měli lidé nižší hladiny.

Podle autorů studie to neznamená, že by měli lidé s nedostatkem vitaminu D začít okamžitě brát potravinové doplňky. 

Backmana a jeho tým vedla ke zkoumání vlivu vitaminu D obrovská rozdílnost v úmrtnosti na covid-19 v různých zemích. Je to otázka, která trápí experty z celého světa; někteří se domnívají, že vliv mohou mít rozdíly v kvalitě zdravotní péče, věkovém rozložení populace nebo různé kmeny koronaviru. Objevují se také spekulace o genetické odlišnosti jednotlivých populací nebo vlivu jiných očkování. Podle profesora Backmana má ale dominantní vliv něco jiného – vitamin D.

„Zdá se, že žádný z těchto faktorů nehraje významnou roli,“ uvedl Backman. „Systém zdravotní péče v severní Itálii je jedním z nejlepších na světě. Rozdíly v úmrtnosti existují i v rámci jedné věkové kategorie,“ dodal vědec. Ani další faktory podle něj neměly zásadní dopad. „Místo toho jsme ale našli významnou korelaci s nedostatkem vitamínu D,“ řekl.

Analýzou veřejně dostupných údajů o pacientech z celého světa objevil Backman a jeho tým silnou korelaci mezi nedostatkem vitaminu D a takzvanou cytokinovou bouří; právě tento stav způsobený nadměrně aktivním imunitním systémem vede velmi často k úmrtí pacienta.

„Cytokinová bouře může vážně poškodit plíce a vést k akutnímu syndromu respirační tísně a smrti u pacientů,“ uvedli autoři studie. „Zdá se, že právě ona zabíjí většinu pacientů s covidem-19, nikoliv poškození plic samotným virem.“

A právě v tomto procesu podle Backmana a jeho zatím nerecenzované studie vitamin D hraje hlavní roli. Tato látka totiž nejenže zesiluje funkci lidského imunitního systému, ale také brání tomu, aby se stal nadměrně aktivním – tedy aby se pro organismus nestala jeho imunita nebezpečnou. Správné množství vitaminu D by tedy mohlo chránit pacienty nemocné covidem-19 před závažnými komplikacemi, včetně smrti, věří vědec.

„Naše analýza ukazuje, že by se mohlo jednat o snížení úmrtnosti až na polovinu,“ uvedl Backman. „Vitamin D sice nezabrání nákaze virem, ale může zmenšit komplikace a zabránit úmrtí nakažených.“

Dětská imunita

Backman řekl, že tato korelace může pomoci vysvětlit mnoho záhad kolem nemoci covid-19 – například proč mají děti menší úmrtnost. Je to podle něj i dalších vědců tím, že děti nemají plně rozvinutý imunitní systém, takže u nich nemůže dojít k tak silné nepřiměřené reakci.

Backman varuje před užíváním nadměrných dávek vitaminu D – mohlo by to podle něj mít negativní vedlejší účinky. Je podle něj potřeba dalšího výzkumu, aby se lépe pochopilo, jak jde vitamin D nejlépe využít k ochraně před komplikacemi.

„Těžko říci, jaké množství je proti covidu-19 nejvýhodnější,“ řekl Backman. „Je však zřejmé, že nedostatek vitaminu D je škodlivý a lze jej snadno vyřešit vhodným doplněním. Může to být další klíč k ochraně zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou Afroameričané a starší pacienti, kteří mají častěji vitaminu D nedostatek.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 10 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 18 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 19 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...