Úmrtí na nový koronavirus mohou souviset s nedostatkem vitaminu D, ukazuje výzkum

Vědci našli významnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a úmrtností na nový koronavirus. Může to podle nich vysvětlovat řadu zatím nepochopených rozdílů mezi tím, kolik lidí na tuto nemoc v různých zemích světa umírá.

Po prostudování nejnovějších dat o pandemii nového koronaviru objevili vědci silnou korelaci mezi úmrtností na tuto nemoc a výrazným nedostatkem vitaminu D.

Mezinárodní tým provedl statistickou analýzu dat z nemocnic a klinik po celé Číně, Francii, Německu, Itálii, Íránu, Jižní Koreji, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii a Spojených státech. Vědce zajímalo, jaké množství vitaminu D měli pacienti v zemích, kde docházelo k vyššímu počtu úmrtí na nemoc covid-19. Ukázalo se, že právě v zemích, kde zatím zemřelo nejvíce osob – tedy v Itálii, Španělsku a Velké Británii – měli lidé nižší hladiny.

Podle autorů studie to neznamená, že by měli lidé s nedostatkem vitaminu D začít okamžitě brát potravinové doplňky. 

Backmana a jeho tým vedla ke zkoumání vlivu vitaminu D obrovská rozdílnost v úmrtnosti na covid-19 v různých zemích. Je to otázka, která trápí experty z celého světa; někteří se domnívají, že vliv mohou mít rozdíly v kvalitě zdravotní péče, věkovém rozložení populace nebo různé kmeny koronaviru. Objevují se také spekulace o genetické odlišnosti jednotlivých populací nebo vlivu jiných očkování. Podle profesora Backmana má ale dominantní vliv něco jiného – vitamin D.

„Zdá se, že žádný z těchto faktorů nehraje významnou roli,“ uvedl Backman. „Systém zdravotní péče v severní Itálii je jedním z nejlepších na světě. Rozdíly v úmrtnosti existují i v rámci jedné věkové kategorie,“ dodal vědec. Ani další faktory podle něj neměly zásadní dopad. „Místo toho jsme ale našli významnou korelaci s nedostatkem vitamínu D,“ řekl.

Analýzou veřejně dostupných údajů o pacientech z celého světa objevil Backman a jeho tým silnou korelaci mezi nedostatkem vitaminu D a takzvanou cytokinovou bouří; právě tento stav způsobený nadměrně aktivním imunitním systémem vede velmi často k úmrtí pacienta.

„Cytokinová bouře může vážně poškodit plíce a vést k akutnímu syndromu respirační tísně a smrti u pacientů,“ uvedli autoři studie. „Zdá se, že právě ona zabíjí většinu pacientů s covidem-19, nikoliv poškození plic samotným virem.“

A právě v tomto procesu podle Backmana a jeho zatím nerecenzované studie vitamin D hraje hlavní roli. Tato látka totiž nejenže zesiluje funkci lidského imunitního systému, ale také brání tomu, aby se stal nadměrně aktivním – tedy aby se pro organismus nestala jeho imunita nebezpečnou. Správné množství vitaminu D by tedy mohlo chránit pacienty nemocné covidem-19 před závažnými komplikacemi, včetně smrti, věří vědec.

„Naše analýza ukazuje, že by se mohlo jednat o snížení úmrtnosti až na polovinu,“ uvedl Backman. „Vitamin D sice nezabrání nákaze virem, ale může zmenšit komplikace a zabránit úmrtí nakažených.“

Dětská imunita

Backman řekl, že tato korelace může pomoci vysvětlit mnoho záhad kolem nemoci covid-19 – například proč mají děti menší úmrtnost. Je to podle něj i dalších vědců tím, že děti nemají plně rozvinutý imunitní systém, takže u nich nemůže dojít k tak silné nepřiměřené reakci.

Backman varuje před užíváním nadměrných dávek vitaminu D – mohlo by to podle něj mít negativní vedlejší účinky. Je podle něj potřeba dalšího výzkumu, aby se lépe pochopilo, jak jde vitamin D nejlépe využít k ochraně před komplikacemi.

„Těžko říci, jaké množství je proti covidu-19 nejvýhodnější,“ řekl Backman. „Je však zřejmé, že nedostatek vitaminu D je škodlivý a lze jej snadno vyřešit vhodným doplněním. Může to být další klíč k ochraně zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou Afroameričané a starší pacienti, kteří mají častěji vitaminu D nedostatek.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.