Ukrajinská věda se od té ruské už emancipovala. Vědci se ale bojí budoucnosti

Krize na Ukrajině má dopad i na tamní vědu a vědce. Hrozící konflikt ovlivňuje jejich výzkum. Ten se už stačil během uplynulých let adaptovat na změny v regionu. Místo s Ruskem ukrajinští vědci čím dál intenzivnějši spolupracují s Evropskou unií.

V době, kdy se Ukrajina připravovala na možnost bezprostřední ruské invaze, několik ukrajinských vědců popsalo odbornému časopisu Nature, jaká oni a jejich kolegové přijímají opatření na ochranu sebe i své práce.

Země po revoluci z roku 2014 i ve vědě a výzkumu navázala užší vztahy s Evropskou unií. Vědci se obávají, že nový konflikt uvrhne Ukrajinu do zmatků a zastaví pokrok, kterého od té doby ve vědě dosáhla.

„Momentálně sedím v teple a internet mi jede. Nevím ale, jestli to tak bude i zítra,“ popsala Irina Jegorčenková, matematička z Matematického ústavu v Kyjevě, který leží nedaleko ukrajinských hranic s Běloruskem.

V posledních několika týdnech znamenalo masivní vojenské posilování Ruska na hranicích s Ukrajinou a uvnitř Běloruska rychlé zesílení napětí, které doutná již od roku 2013. Tehdy vlna protestů a občanských nepokojů svrhla na začátku roku 2014 ukrajinského vůdce nakloněného Rusku a země si zvolila proevropskou vládu. V témže roce Rusko napadlo Ukrajinu a zmocnilo se Krymského poloostrova.

Výzkumné instituce na Krymu, které dříve řídila Národní akademie věd Ukrajiny, byly převedeny pod ruskou kontrolu. Boje ve východoukrajinských oblastech Luhansk a Doněck pokračují dodnes. Konflikt vedl k přemístění osmnácti univerzit z Luhanska a Doněcka do jiných částí země, přičemž mnoho vědců přišlo o své domovy i laboratoře.

Většinu akademických pracovníků jedné z vysídlených univerzit, Doněcké národní univerzity Vasila Stuse, která se nyní nachází ve Vinnycji, tvoří lidé, kteří byli nuceni odejít zde svého domova a přišli o svůj majetek, živobytí a rodinné vazby, říká rektor této instituce Roman Fjodorovič Hryňuk.

Odklon od ruské vědy

V důsledku konfliktu mnoho ukrajinských vědců přerušilo styky s Ruskem a navázalo nové vazby se svými kolegy v Evropě, Spojených státech a Číně. „Bylo pro nás velmi bolestné ztrácet zavedené vztahy a budovat nové, ale donutilo nás to podívat se na svět z jiného úhlu,“ říká Ilja Chadžynov, prorektor pro vědeckou práci na univerzitě.

V roce 2015 se Ukrajina připojila k programu EU pro financování výzkumu, čímž její vědci získali stejná práva žádat o granty jako členové EU.

Vědci pod hrozbou války

„Existuje zcela jistá hrozba války. Mám pocit, že zítra nebo za dva dny mohu zemřít, ale nemohu s tím nic dělat,“ říká Jegorčenková. Přestože má pocit, že je zbytečné se připravovat, udržuje elektronická zařízení, jako jsou telefony a powerbanky, nabitá. Je v neustálém kontaktu se svou rodinou. „To dělají všichni vědci,“ dodává.

„Obecně toto ruské napětí směřuje k vytvoření chaosu na Ukrajině a poškození ekonomické situace. Víme, že budeme mít méně finančních prostředků na výzkum, méně možností cestovat a nulové šance na konference na Ukrajině,“ vysvětluje. Celkově se ale snaží zbytečně se neznepokojovat a pracuje více než obvykle, aby pomohla situaci zvládnout. „Matematika je dobrá terapie,“ říká.

Na Sumské národní agrární univerzitě, která se nachází třicet kilometrů od hranic s Ruskem, byli už zaměstnanci vyškoleni, jak se chovat v případě konfliktu. Univerzita například vypracovala plány pro evakuaci zaměstnanců z budovy do protiatomových krytů, v plánu je také přesun unikátního vědeckého vybavení a biologických vzorků mimo region.

„V soukromých rozhovorech vědci říkají, že si připravili nouzová zavazadla s dokumenty a nezbytnými věcmi,“ říká Jurij Danko, ekonom instituce. Danko nevěří, že Rusko provede invazi, ale říká, že pokud by k ní došlo, mnoho vědců by se muselo přestěhovat ze svých domovů do oblastí kontrolovaných Ukrajinou, aby mohli pokračovat v práci – nebo by možná museli odejít do zahraničí. „V případě okupace nebudou vědci pracovat pro nepřítele,“ uzavírá.

Snaha zachovat klid

Dále na západ, ve městě Lvov, nedaleko polských hranic, působí počítačový expert Oleksandr Berezko. Ví, že mnozí cítí napětí, ale snaží se zachovat klid. „Možná to zní divně, ale válka začala před osmi lety, nezačala teď,“ říká.

Berezko, který pracuje na Lvovské polytechnické národní univerzitě, plánoval na konec března malé setkání asi dvaceti začínajících výzkumných pracovníků, na němž se mělo diskutovat o otevřené vědě. Podle jeho slov bude nyní pravděpodobně zrušeno. „Ukrajinský výzkum není v nejlepší kondici a mnoho lidí se snaží náš výzkumný systém rozvíjet, aby se přiblížil evropským a světovým standardům,“ konstatuje. Je mu jasné, že pokud dojde k válce, prioritou vlády budou ozbrojené síly a pomoc lidem.

Vladimir Kuzněcov, rostlinný biolog z Ústavu fyziologie rostlin K. A. Timirjazeva v Moskvě, říká, že situace mezi jeho zemí a Ukrajinou je velmi nežádoucí a nepřijatelná. „Nechtějí dávat peníze vědcům. Mnoho výzkumníků Ukrajinu opustí, a to bude velmi špatné,“ uvádí Kuzněcov. Také on si myslí, že k invazi nedojde, a doufá, že se situace brzy stabilizuje. Přestože vědecká spolupráce mezi oběma národy poklesla, vědci na Ukrajině se snaží nedávat najevo, že jsou v kontaktu s ruskými kolegy, „aby nevystavili riziku sebe a své rodiny“, dodává Kuzněcov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 10 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 20 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
29. 3. 2025

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
29. 3. 2025

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025
Načítání...