Krize na Ukrajině má dopad i na tamní vědu a vědce. Hrozící konflikt ovlivňuje jejich výzkum. Ten se už stačil během uplynulých let adaptovat na změny v regionu. Místo s Ruskem ukrajinští vědci čím dál intenzivnějši spolupracují s Evropskou unií.
Ukrajinská věda se od té ruské už emancipovala. Vědci se ale bojí budoucnosti
V době, kdy se Ukrajina připravovala na možnost bezprostřední ruské invaze, několik ukrajinských vědců popsalo odbornému časopisu Nature, jaká oni a jejich kolegové přijímají opatření na ochranu sebe i své práce.
Země po revoluci z roku 2014 i ve vědě a výzkumu navázala užší vztahy s Evropskou unií. Vědci se obávají, že nový konflikt uvrhne Ukrajinu do zmatků a zastaví pokrok, kterého od té doby ve vědě dosáhla.
„Momentálně sedím v teple a internet mi jede. Nevím ale, jestli to tak bude i zítra,“ popsala Irina Jegorčenková, matematička z Matematického ústavu v Kyjevě, který leží nedaleko ukrajinských hranic s Běloruskem.
V posledních několika týdnech znamenalo masivní vojenské posilování Ruska na hranicích s Ukrajinou a uvnitř Běloruska rychlé zesílení napětí, které doutná již od roku 2013. Tehdy vlna protestů a občanských nepokojů svrhla na začátku roku 2014 ukrajinského vůdce nakloněného Rusku a země si zvolila proevropskou vládu. V témže roce Rusko napadlo Ukrajinu a zmocnilo se Krymského poloostrova.
Výzkumné instituce na Krymu, které dříve řídila Národní akademie věd Ukrajiny, byly převedeny pod ruskou kontrolu. Boje ve východoukrajinských oblastech Luhansk a Doněck pokračují dodnes. Konflikt vedl k přemístění osmnácti univerzit z Luhanska a Doněcka do jiných částí země, přičemž mnoho vědců přišlo o své domovy i laboratoře.
Většinu akademických pracovníků jedné z vysídlených univerzit, Doněcké národní univerzity Vasila Stuse, která se nyní nachází ve Vinnycji, tvoří lidé, kteří byli nuceni odejít zde svého domova a přišli o svůj majetek, živobytí a rodinné vazby, říká rektor této instituce Roman Fjodorovič Hryňuk.
Odklon od ruské vědy
V důsledku konfliktu mnoho ukrajinských vědců přerušilo styky s Ruskem a navázalo nové vazby se svými kolegy v Evropě, Spojených státech a Číně. „Bylo pro nás velmi bolestné ztrácet zavedené vztahy a budovat nové, ale donutilo nás to podívat se na svět z jiného úhlu,“ říká Ilja Chadžynov, prorektor pro vědeckou práci na univerzitě.
V roce 2015 se Ukrajina připojila k programu EU pro financování výzkumu, čímž její vědci získali stejná práva žádat o granty jako členové EU.
Vědci pod hrozbou války
„Existuje zcela jistá hrozba války. Mám pocit, že zítra nebo za dva dny mohu zemřít, ale nemohu s tím nic dělat,“ říká Jegorčenková. Přestože má pocit, že je zbytečné se připravovat, udržuje elektronická zařízení, jako jsou telefony a powerbanky, nabitá. Je v neustálém kontaktu se svou rodinou. „To dělají všichni vědci,“ dodává.
„Obecně toto ruské napětí směřuje k vytvoření chaosu na Ukrajině a poškození ekonomické situace. Víme, že budeme mít méně finančních prostředků na výzkum, méně možností cestovat a nulové šance na konference na Ukrajině,“ vysvětluje. Celkově se ale snaží zbytečně se neznepokojovat a pracuje více než obvykle, aby pomohla situaci zvládnout. „Matematika je dobrá terapie,“ říká.
Na Sumské národní agrární univerzitě, která se nachází třicet kilometrů od hranic s Ruskem, byli už zaměstnanci vyškoleni, jak se chovat v případě konfliktu. Univerzita například vypracovala plány pro evakuaci zaměstnanců z budovy do protiatomových krytů, v plánu je také přesun unikátního vědeckého vybavení a biologických vzorků mimo region.
„V soukromých rozhovorech vědci říkají, že si připravili nouzová zavazadla s dokumenty a nezbytnými věcmi,“ říká Jurij Danko, ekonom instituce. Danko nevěří, že Rusko provede invazi, ale říká, že pokud by k ní došlo, mnoho vědců by se muselo přestěhovat ze svých domovů do oblastí kontrolovaných Ukrajinou, aby mohli pokračovat v práci – nebo by možná museli odejít do zahraničí. „V případě okupace nebudou vědci pracovat pro nepřítele,“ uzavírá.
Snaha zachovat klid
Dále na západ, ve městě Lvov, nedaleko polských hranic, působí počítačový expert Oleksandr Berezko. Ví, že mnozí cítí napětí, ale snaží se zachovat klid. „Možná to zní divně, ale válka začala před osmi lety, nezačala teď,“ říká.
Berezko, který pracuje na Lvovské polytechnické národní univerzitě, plánoval na konec března malé setkání asi dvaceti začínajících výzkumných pracovníků, na němž se mělo diskutovat o otevřené vědě. Podle jeho slov bude nyní pravděpodobně zrušeno. „Ukrajinský výzkum není v nejlepší kondici a mnoho lidí se snaží náš výzkumný systém rozvíjet, aby se přiblížil evropským a světovým standardům,“ konstatuje. Je mu jasné, že pokud dojde k válce, prioritou vlády budou ozbrojené síly a pomoc lidem.
Vladimir Kuzněcov, rostlinný biolog z Ústavu fyziologie rostlin K. A. Timirjazeva v Moskvě, říká, že situace mezi jeho zemí a Ukrajinou je velmi nežádoucí a nepřijatelná. „Nechtějí dávat peníze vědcům. Mnoho výzkumníků Ukrajinu opustí, a to bude velmi špatné,“ uvádí Kuzněcov. Také on si myslí, že k invazi nedojde, a doufá, že se situace brzy stabilizuje. Přestože vědecká spolupráce mezi oběma národy poklesla, vědci na Ukrajině se snaží nedávat najevo, že jsou v kontaktu s ruskými kolegy, „aby nevystavili riziku sebe a své rodiny“, dodává Kuzněcov.