Tým amerických vědců zjistil, že přibližně třetina řek v USA za posledních 34 let změnila barvu z modrých na žluté a zelené odstíny. Prokázali to analýzou stovek tisíc satelitních snímků. Změnu vysvětlují usazeninami a růstem řas.
Třetina amerických řek změnila barvu z modré na žlutou a zelenou. Stačily k tomu tři dekády
Zdravé a na vodu bohaté řeky jsou pro existenci lidské společnosti klíčové; dávají nejen vodu samotnou, ale fungují také jako zdroj energie (v případě vodních elektráren) nebo dopravní tepna.
Testů, které by sledovaly říční znečištění, ovšem ve Spojených státech dosud proběhlo jen minimum, a informační deficit se nyní snažil napravit rozsáhlý výzkum, jehož výsledky zveřejnil odborný časopis Geophysical Research Letters.
Aby se vědci dozvěděli více o zdraví amerických řek, získali a prostudovali 235 tisíc satelitních snímků USA pořízených v letech 1984 až 2018. Porovnali satelitní snímky za 34 let pro většinu velkých řek v USA širokých alespoň šedesát metrů. Celkem tým použil 16 milionů měření, která zahrnovala 108 tisíc kilometrů řek.
Ukázalo se, že přibližně jedna třetina všech velkých toků ve sledovaném období změnila barvu. U poloviny z nich se jednalo o změnu na žlutou, což naznačuje, že jsou silně znečištěné usazeninami. Ostatní pak byly většinou zelené – to zase svědčí o velkém množství řas – a pouhých osm procent satelitních snímků pak ukazovalo řeky, které změnily původně jinou barvu na modrou.
Co říká barva řeky
Barva řeky nemusí být nutně ukazatelem jejího „zdraví“. Větší množství usazenin může být způsobené i dalšími vlivy, například větším množstvím srážek. Zelené řeky jsou naopak velmi často důsledkem toho, že do řek odtékají hnojiva z farem nebo pastvin.
Už starší výzkumy ukázaly, že hnojiva z amerických řek se dostávají i do oceánů, kde mají neblahý dopad na životní podmínky. Umocňují růst řas, a protože řasy z oceánů odčerpávají kyslík, jsou důsledkem mrtvá místa, kde jiné organismy nedokážou přežít.
Autoři práce popsali, že většina barevných změn, které pozorovali, byla postupná; řeky měnily svou barvu velmi pomalu. Zjistili také, že některé řeky se změnily na „méně přírodní barvy“, nejspíše kvůli chemickému či průmyslovému znečištění nebo nějaké organické hmotě. Ukázalo se také, že řeky na západě a severu mají tendenci přecházet z modré do zelené, zatímco řeky na východě se mění spíše do žluté.