Středověká Anglie byla zřejmě multikulturnější, než to vypadalo. Ukazuje to výzkum mrtvých námořníků

Nahrávám video

Lidé s velmi světlou pletí a světlými nebo nazrzlými vlasy – to je tradiční představa rodilého Angličana, jakou chová svět i sami obyvatelé Britských ostrovů. Přelomový výzkum těl z poloviny 16. století ale tento zažitý názor začíná vyvracet. Analýza DNA obyvatel ostrovů totiž ukazuje, že v rušných přístavech námořní velmoci mohlo žít už tehdy velké množství lidí z Asie a Afriky.

Londýn 21. století je pulzující metropolí s téměř deseti miliony obyvatel a domovem pro lidi stovek národností a vyznání. Původních ostrovanů tam žije jen něco málo přes polovinu, zbytek má své kořeny v Asii, Africe nebo Americe.

Britští vědci teď našli důkaz, že Británie mohla být příslovečným „tavícím kotlem“ už v pozdním středověku. Podařilo se jim například objevit lebku, která patřila jednomu z námořníků krále Jindřicha VIII. V polovině 16. století byl členem elitní posádky na válečné lodi Mary Rose. Test DNA nyní ukázal, že voják nebyl čistý Brit – zčásti totiž pocházel ze severní Afriky.

Archeologie potvrzuje historické předpoklady

„Na tomto objevu je skvělé to, že vědecky potvrzuje, co nám historie už dávno napovídala. Když ji totiž studujete pozorně, odhalí vám, jak nesmírně různorodá naše minulost byla,“ uvedla Alexandra Hildredová, která výzkum vedla.

Potvrzuje to i bioinformatik Sam Robson: „Analýza DNA prošla v posledních deseti letech prudkým vývojem. Techniky jako třeba zkoumání historie za pomocí genetiky nám dovolují podívat se detailněji třeba i na takto staré vzorky DNA.“

Neznámý voják od vědců dostal přezdívku Henry, africké kořeny podle nich zdědil po otci. Vědci zatím prozkoumali pouze ostatky osmi z 500 utonulých námořníků z lodi Mary Rose, i tak ale mají nová zjištění šanci přepsat učebnice dějepisu.

„Můžeme říct, že tento výzkum prokázal, že tehdejší společnost byla pestřejší, než jsme si dokázali představit. Vůbec by nás nenapadlo, že mezi vzorky budou i lidé původem ze severní Afriky,“ říká Hildredová.

Stopy afrického i asijského vlivu jsou podle expertů patrné také na samotné konstrukci lodi Mary Rose. Ta se potopila v roce 1545 při obraně jižního pobřeží Anglie před Francouzi. Z vody ji archeologové vyzvedli už před 40 lety, tehdy ale na tak důkladnou analýzu neměli přístroje. Nyní doufají, že jim vrak lodi odhalí i další detaily z období vlády Tudorovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 54 mminutami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 23 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Evropský pohled