Ruské rakety jsou na Ukrajině velmi nespolehlivé, tvrdí americká analýza

Ruské rakety na Ukrajině mají až šedesátiprocentní poruchovost, tvrdí američtí představitelé, jejichž vyjádření získala agentura Reuters.

Ruské přesně naváděné rakety na Ukrajině selhávají až v 60 procentech případů, uvedli pro agenturu Reuters tři američtí představitelé, kteří jsou obeznámeni se zpravodajskými informacemi o této problematice. Podle nich jde o další vysvětlení, proč je postup ruských vojsk tak pomalý.

Od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, se Rusku navzdory výrazně větším ozbrojeným silám nedaří dosáhnout ani tak základních cílů, jako je neutralizace ukrajinského letectva. To přitom mělo být podle všech předpokladů velmi snadné dosáhnout pouhou převahou. Jedním z možných vysvětlení by mohla být neúčinnost ruské raketové techniky.

Představitelé americké obrany tento týden novinářům sdělili, že Pentagon odhaduje, že Rusko od začátku války na Ukrajině odpálilo více než jedenáct set raket všeho druhu. Američtí představitelé zatím neuvedli, kolik z nich zasáhlo své cíle a kolik jich selhalo.

S odvoláním na americké zpravodajské informace ale tři američtí představitelé uvedli, že Spojené státy odhadují, že míra neúspěšnosti ruských raket se liší den ode dne, závisí významně na typu odpálené rakety a někdy přesahuje padesát procent. Dva z nich dokonce uvedli, že dosahuje až šedesáti procent.

Jeden z těchto úředníků doplnil, že podle zpravodajských informací se míra selhání ruských raket s plochou dráhou letu pohybuje v rozmezí dvaceti až šedesáti procent, v závislosti na dni.

Podle projektu protiraketové obrany z think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies) Rusko na Ukrajině prokazatelně nasadilo už dva typy raket s plochou dráhou letu, systémy Kh-555 a Kh-101.

Staré a (ne)spolehlivé

Raketa Kh-55 v terminologii NATO označovaná i jako AS-15 Kent je původně sovětská podzvuková řízená střela s plochou dráhou letu. Její historie sahá až do doby Studené války, první testovací let se odehrál roku 1976. 

Raketa AS-15 Kent v muzeu
Zdroj: Wikimedia Commons

Od té doby byla mnohokrát vylepšena a upravena, takže v současné době má dolet až dva a půl tisíce kilometrů a může nést i těžké hlavice, včetně těch jaderných. Odpaluje se výhradně z bombardérů, nejčastěji z Tu-95MS a Tu-160. Díky tomu, jak dobře je ověřená desítkami let praxe, vznikla řada variant s konvenčními hlavicemi, které jsou určené pro taktické použití.

Do služby se ale zřejmě dostaly pouze verze Kh-101 a Kh-555, které byly obě nasazené i nyní na Ukrajině. Kh-555 má vylepšenou navigaci, v ruské armádě se používá od roku 2004, Kh-101 zase disponuje technologií, která by jí měla umožnit, aby byla hůř odhalitelná radarem.

Bombardér Tu-160 odpalující střelu Kh-101 roku 2015 nad Sýrií. Eskortuje je Su-30sm
Zdroj: Wikimedia Commons

Co se pokazilo?

Poruchy mohou zahrnovat cokoli od selhání při startu, přes závadu pohonu až po selhání rakety, když při dopadu nevybuchne.

Spojené státy se domnívají, že Rusko začátkem tohoto měsíce při útoku na ukrajinskou vojenskou základnu poblíž polských hranic vypálilo z ruského vzdušného prostoru řízené střely s plochou dráhou letu. Jeden z amerických představitelů agentuře Reuters řekl, že právě při tomto útoku došlo k obzvláště vysokému počtu selhání. Při úderu zahynulo podle ukrajinských úřadů 35 lidí.

Raketové útoky jsou velmi charakteristickým rysem ruské invaze a z ruské strany hojně komentovaným. Moskva pravidelně informuje o úspěšných úderech na vojenské cíle včetně skladů zbraní. 

Pentagon svá tvrzení nedoložil, Moskva mluví o dezinformační válce

Američtí představitelé, kteří hovořili s agenturou Reuters pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti informací, neposkytli důkazy na podporu tohoto hodnocení a neprozradili, co přesně způsobuje vysokou míru selhání ruských raket.

Ačkoli agentura Reuters nedokázala určit, jaká je standardní míra selhání u raket s plochou dráhou letu, další dva odborníci, které agentura oslovila, uvedli, že jakákoli míra selhání ve výši dvacet procent a více by se měla považovat za vysokou.

Kreml přitom opakuje, že „speciální vojenská operace“ na Ukrajině probíhá podle plánu a že Rusko dosáhne všech svých cílů. Spojené státy označuje za „říši lží“, která rozpoutala proti Rusku informační válku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl údaje komentovat a navrhl agentuře Reuters, aby se obrátila na ministerstvo obrany, které ale na telefonáty a písemnou žádost o komentář také  nereagovalo.

V posledních dnech ruské ministerstvo obrany chválilo profesionalitu a raketovou techniku ozbrojených sil. Tvrzení o selháních jsou podle něj zavádějící propagandou šířenou nepřáteli Ruska v čele se Spojenými státy.

Dopady na civilisty

Neschopnost raket zasahovat přesně cíle na jedné straně snižuje úspěšnost plnění ruských taktických i strategických cílů, ale současně zvyšuje utrpení civilního obyvatelstva, které se může snadno stát nechtěným cílem nepřesné palby.

Invaze si přitom už vyžádala tisíce mrtvých a vyhnala z domovů čtvrtinu ze 44 milionů obyvatel Ukrajiny. Bombardování zasáhlo obytné oblasti, školy a nemocnice v ukrajinských městech včetně Charkova a obléhaného přístavu Mariupol u Azovského moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.