Ruské rakety jsou na Ukrajině velmi nespolehlivé, tvrdí americká analýza

Ruské rakety na Ukrajině mají až šedesátiprocentní poruchovost, tvrdí američtí představitelé, jejichž vyjádření získala agentura Reuters.

Ruské přesně naváděné rakety na Ukrajině selhávají až v 60 procentech případů, uvedli pro agenturu Reuters tři američtí představitelé, kteří jsou obeznámeni se zpravodajskými informacemi o této problematice. Podle nich jde o další vysvětlení, proč je postup ruských vojsk tak pomalý.

Od 24. února, kdy prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, se Rusku navzdory výrazně větším ozbrojeným silám nedaří dosáhnout ani tak základních cílů, jako je neutralizace ukrajinského letectva. To přitom mělo být podle všech předpokladů velmi snadné dosáhnout pouhou převahou. Jedním z možných vysvětlení by mohla být neúčinnost ruské raketové techniky.

Představitelé americké obrany tento týden novinářům sdělili, že Pentagon odhaduje, že Rusko od začátku války na Ukrajině odpálilo více než jedenáct set raket všeho druhu. Američtí představitelé zatím neuvedli, kolik z nich zasáhlo své cíle a kolik jich selhalo.

S odvoláním na americké zpravodajské informace ale tři američtí představitelé uvedli, že Spojené státy odhadují, že míra neúspěšnosti ruských raket se liší den ode dne, závisí významně na typu odpálené rakety a někdy přesahuje padesát procent. Dva z nich dokonce uvedli, že dosahuje až šedesáti procent.

Jeden z těchto úředníků doplnil, že podle zpravodajských informací se míra selhání ruských raket s plochou dráhou letu pohybuje v rozmezí dvaceti až šedesáti procent, v závislosti na dni.

Podle projektu protiraketové obrany z think tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies) Rusko na Ukrajině prokazatelně nasadilo už dva typy raket s plochou dráhou letu, systémy Kh-555 a Kh-101.

Staré a (ne)spolehlivé

Raketa Kh-55 v terminologii NATO označovaná i jako AS-15 Kent je původně sovětská podzvuková řízená střela s plochou dráhou letu. Její historie sahá až do doby Studené války, první testovací let se odehrál roku 1976. 

Raketa AS-15 Kent v muzeu
Zdroj: Wikimedia Commons

Od té doby byla mnohokrát vylepšena a upravena, takže v současné době má dolet až dva a půl tisíce kilometrů a může nést i těžké hlavice, včetně těch jaderných. Odpaluje se výhradně z bombardérů, nejčastěji z Tu-95MS a Tu-160. Díky tomu, jak dobře je ověřená desítkami let praxe, vznikla řada variant s konvenčními hlavicemi, které jsou určené pro taktické použití.

Do služby se ale zřejmě dostaly pouze verze Kh-101 a Kh-555, které byly obě nasazené i nyní na Ukrajině. Kh-555 má vylepšenou navigaci, v ruské armádě se používá od roku 2004, Kh-101 zase disponuje technologií, která by jí měla umožnit, aby byla hůř odhalitelná radarem.

Bombardér Tu-160 odpalující střelu Kh-101 roku 2015 nad Sýrií. Eskortuje je Su-30sm
Zdroj: Wikimedia Commons

Co se pokazilo?

Poruchy mohou zahrnovat cokoli od selhání při startu, přes závadu pohonu až po selhání rakety, když při dopadu nevybuchne.

Spojené státy se domnívají, že Rusko začátkem tohoto měsíce při útoku na ukrajinskou vojenskou základnu poblíž polských hranic vypálilo z ruského vzdušného prostoru řízené střely s plochou dráhou letu. Jeden z amerických představitelů agentuře Reuters řekl, že právě při tomto útoku došlo k obzvláště vysokému počtu selhání. Při úderu zahynulo podle ukrajinských úřadů 35 lidí.

Raketové útoky jsou velmi charakteristickým rysem ruské invaze a z ruské strany hojně komentovaným. Moskva pravidelně informuje o úspěšných úderech na vojenské cíle včetně skladů zbraní. 

Pentagon svá tvrzení nedoložil, Moskva mluví o dezinformační válce

Američtí představitelé, kteří hovořili s agenturou Reuters pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti informací, neposkytli důkazy na podporu tohoto hodnocení a neprozradili, co přesně způsobuje vysokou míru selhání ruských raket.

Ačkoli agentura Reuters nedokázala určit, jaká je standardní míra selhání u raket s plochou dráhou letu, další dva odborníci, které agentura oslovila, uvedli, že jakákoli míra selhání ve výši dvacet procent a více by se měla považovat za vysokou.

Kreml přitom opakuje, že „speciální vojenská operace“ na Ukrajině probíhá podle plánu a že Rusko dosáhne všech svých cílů. Spojené státy označuje za „říši lží“, která rozpoutala proti Rusku informační válku.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl údaje komentovat a navrhl agentuře Reuters, aby se obrátila na ministerstvo obrany, které ale na telefonáty a písemnou žádost o komentář také  nereagovalo.

V posledních dnech ruské ministerstvo obrany chválilo profesionalitu a raketovou techniku ozbrojených sil. Tvrzení o selháních jsou podle něj zavádějící propagandou šířenou nepřáteli Ruska v čele se Spojenými státy.

Dopady na civilisty

Neschopnost raket zasahovat přesně cíle na jedné straně snižuje úspěšnost plnění ruských taktických i strategických cílů, ale současně zvyšuje utrpení civilního obyvatelstva, které se může snadno stát nechtěným cílem nepřesné palby.

Invaze si přitom už vyžádala tisíce mrtvých a vyhnala z domovů čtvrtinu ze 44 milionů obyvatel Ukrajiny. Bombardování zasáhlo obytné oblasti, školy a nemocnice v ukrajinských městech včetně Charkova a obléhaného přístavu Mariupol u Azovského moře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 2 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...