Psí výkaly mohou poškodit přírodu. V místech, kde se venčí, jsou obří koncentrace dusíku a fosforu

Psí výkaly a moč se ukládají v evropské přírodě v takovém množství, že tak zřejmě poškozují volně žijící zvířata, tvrdí nová studie. Do půdy se totiž dostává tolik fosforu a dusíku, že dosahuje extrémních koncentrací – například v zemědělské půdě by to porušilo zákony.

Psi mají nečekaně velký dopad na přírodu. Lidé je sice krmí doma, ale pak se tyto živiny dostávají do přírody během venčení. Belgičtí vědci spočítali, že na jeden hektar půdy připadá průměrně jedenáct kilogramů dusíku a pět kilogramů fosforu pocházejících ze psích exkrementů.

To je podobné množství těchto látek, které se do půdy dostává ze zemědělství a průmyslu – tam se odhady pohybují mezi pěti až pětadvaceti kilogramy dusíku, s fosforem je to složitější. Podle autorů výzkumu to znamená, že dopad psích výkalů a moči na přírodu je nečekaně významný.

Vědci v tomto výzkumu studovali psy, kteří žijí ve čtyřech přírodních rezervacích na předměstí belgického Gentu, ale soudí, že velmi podobná bude situace i ve zbytku Evropy – už jen proto, že v ní žije nejméně 87 milionů psů.

Badatelé sledovali asi 1600 psů během pěti set procházek v přírodě, a to ve všech denních dobách a ve všech dnech v týdnu. Tyto údaje pak zkombinovali se známým množstvím dusíku a fosforu, které psi vylučují, a odhadli tak celkové množství usazených živin. Výsledky popsali v odborném časopisu Ecological Solutions and Evidence.

Sebrat výkal, chránit přírodu

V současné době jsou hlavním argumentem pro sbírání psích exkrementů čisté chodníky. Nová studie ale ukazuje, že tato činnost by mohla mít ještě mnohem důležitější efekt – ochranu přírody.

Řada majitelů psů totiž věří, že pokud nechá svého mazlíčka, aby se vyvenčil v přírodě, nemá to na ni žádný dopad. Problém je, že si to myslí miliony pejskařů, kteří navíc často venčí ve stejných místech. Proč je to problém?

Většina ekosystémů na Zemi je přirozeně prostředím s nízkým obsahem živin – na nadměrné hnojení proto neumí příliš reagovat. Existují totiž organismy, které dokáží z vysokého množství živin, jako jsou fosfor nebo dusík, profitovat mnohem víc než ostatní druhy.

V moři jsou to řasy, které se mnohdy přemnoží právě v místech, kde do vody stékají hnojiva ze zemědělství, na souši jsou to zase rostliny jako bolševník nebo kopřivy. Ty se pak přemnoží, vytlačí ostatní druhy rostlin a tím pádem i živočišné druhy, které jsou na nich závislé. V důsledku klesá biologická rozmanitost a tím i stabilita celých ekosystémů. 

„Překvapilo nás, jak vysoký může být přísun živin od psů,“ komentoval výsledky studie její hlavní autor Pieter De Frenne z univerzity v Gentu. „Zatímco atmosférickým zdrojům dusíku ze zemědělství, průmyslu a dopravy se oprávněně věnuje velká pozornost, psy v tom zatím ignorujeme.“

Největší koncentrace těchto látek našli vědci v místech, kde majitelé musí držet psy na vodítku a zvířata se tak mohou vyprazdňovat jen na úzkém pruhu kolem těchto cest. „Tam jsou ty koncentrace ohromné,“ tvrdí DeFrenne. A protože většina evropských zemí je na tom s množstvím psů podobně jako Belgie, nevidí vědec důvod, proč by se v nich situace měla nějak zásadně lišit od jeho vlasti. 

Ve výzkumu chce DeFrennův tým pokračovat detailní analýzou různých míst v přírodě, kde plánuje podrobně rozebírat dopady na chemické složení půdy. V další fázi by vědci rádi popsali biologické složení ekosystémů, které psi nejvíc ovlivňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 15 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 17 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 21 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 23 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...