Poprvé v historii. Čistě ženská posádka vystoupila do kosmického prostoru

Poprvé v historii Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) pracoval v pátek vně orbitálního komplexu pouze ženský tým. Americké astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová úspěšně splnily úkol nahradit regulátor napájení, který uplynulý víkend vypověděl službu. Výstup mimo stanici, vysílaný v přímém přenosu na webu, letové středisko naplánovalo na 5,5 hodiny, trval ale sedm hodin a 17 minut.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Twitteru informoval, že jeho astronautky zahájily pracovní směnu ve 13:38 středoevropského času, kdy provoz skafandrů přepnuly na bateriový provoz. Zpátky v bezpečí stanice pak byly ve 20:55.

Kochovou a Meirovou během jejich práce v přímém spojení pozdravil z Bílého domu prezident Donald Trump. První výstup ženského týmu, složeného ze dvou amerických astronautek, do otevřeného kosmu přitom označil za „vpravdě historickou událost“. „To, co děláte, je neuvěřitelné. Jste opravdu stateční lidé,“ řekl jim Trump.

Meirová mu poněkud skromně odpověděla, že „je to jen poprvé, kdy jsou venku ve stejnou dobu dvě ženy“. „Pro nás je to skutečně jenom to, že děláme svou práci,“ poznamenala.

Pro Meirovou to přitom byla teprve první pracovní směna v otevřeném kosmickém prostoru. Podle statistik NASA je jich po pátku už 221 a doposud se jich účastnilo 14 žen, Meirová je patnáctou.  

Astronautky Christina Kochová (vlevo) a Jessica Meirová (vpravo)
Zdroj: NASA

Úkolem astronautek bylo vyměnit staré zařízení regulující napájení pro jednu ze tří nových baterií, které minulý týden instalovala Kochová s Andrewem Morganem. To, že regulátor nefunguje správně, odborníci zjistili, když se pokusili zprovoznit nově připojené baterie k napájecímu systému.

NASA informovala, že kontrolní středisko na Zemi nové BCDU po nainstalování Kochovou a Meirovou aktivovalo a sdělilo, že funguje tak, jak má.

Původní nikl-vodíkové baterie astronauti mění od loňského roku za nové a výkonnější lithium-iontové. Kvůli nynější závadě se NASA rozhodla obnovu baterií dočasně pozastavit.

Výstup dvojice byl dlouhodobě připravovaný

Oběma astronautkám pomáhali v práci ze stanice Ital Luca Parmitano a Američan Andrew Morgan. Parmitano, který je velitelem ISS, obsluhoval robotickou paži Canadarm2 a Morgan měl na starosti dohled nad přechodovou komorou a správnou funkčností skafandrů.

Výstup Kochové a Meirové byl dlouhodobě připravovaný, původně obě astronautky ale měly vystoupit do volného prostoru až příští týden v pondělí, a to právě kvůli další výměně baterií. Jejich směna ale byla uspíšena a změněna na opravu regulátoru. Inženýrům NASA v pátek astronautky také pomáhaly zjistit příčinu problému, neboť jde o již druhou závadu na tomto zařízení po výměně baterií.

„Když máte jednu závadu, řeknete si, že je to zajímavé. Když ale máte dvě, tak zastavíte a zamyslíte se nad tím,“ vysvětlil Kenny Todd z vedení mise ISS. Dodal, že jakmile odborníci zjistí důvod opakované závady, bude posádka stanice s výměnami baterií pokračovat.

Původně se měl první výstup dvou žen uskutečnit už v březnu

První výstup dvou žen byl původně v plánu už letos v březnu, ale nakonec musel být zrušen. Příčinou byl mimo jiné nedostatek vhodných skafandrů, které by oběma ženám pohodlně padly tak, aby v nich mohly splnit zadané úkoly. Těch se nakonec chopila smíšená dvojice.

Příčina se může zdát malicherná, ale je důležité, aby skafandr přesně sedl na tělo astronauta – navíc při tak náročné činnosti, jako je výměna baterií. Najít správný skafandr není tak snadné, už jen proto, že astronauti se bez pozemské gravitace „protahují“. Zvětšují se jim vzdálenosti mezi klouby a ploténkami, což vede k poměrně výraznému zvětšení těla. Například Anne McClainová na začátku měsíce na Twitteru uvedla, že je skoro o šest centimetrů vyšší, než když do kosmu odlétala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 3 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 5 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 6 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...