Poprvé v historii. Čistě ženská posádka vystoupila do kosmického prostoru

Poprvé v historii Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) pracoval v pátek vně orbitálního komplexu pouze ženský tým. Americké astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová úspěšně splnily úkol nahradit regulátor napájení, který uplynulý víkend vypověděl službu. Výstup mimo stanici, vysílaný v přímém přenosu na webu, letové středisko naplánovalo na 5,5 hodiny, trval ale sedm hodin a 17 minut.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Twitteru informoval, že jeho astronautky zahájily pracovní směnu ve 13:38 středoevropského času, kdy provoz skafandrů přepnuly na bateriový provoz. Zpátky v bezpečí stanice pak byly ve 20:55.

Kochovou a Meirovou během jejich práce v přímém spojení pozdravil z Bílého domu prezident Donald Trump. První výstup ženského týmu, složeného ze dvou amerických astronautek, do otevřeného kosmu přitom označil za „vpravdě historickou událost“. „To, co děláte, je neuvěřitelné. Jste opravdu stateční lidé,“ řekl jim Trump.

Meirová mu poněkud skromně odpověděla, že „je to jen poprvé, kdy jsou venku ve stejnou dobu dvě ženy“. „Pro nás je to skutečně jenom to, že děláme svou práci,“ poznamenala.

Pro Meirovou to přitom byla teprve první pracovní směna v otevřeném kosmickém prostoru. Podle statistik NASA je jich po pátku už 221 a doposud se jich účastnilo 14 žen, Meirová je patnáctou.  

Astronautky Christina Kochová (vlevo) a Jessica Meirová (vpravo)
Zdroj: NASA

Úkolem astronautek bylo vyměnit staré zařízení regulující napájení pro jednu ze tří nových baterií, které minulý týden instalovala Kochová s Andrewem Morganem. To, že regulátor nefunguje správně, odborníci zjistili, když se pokusili zprovoznit nově připojené baterie k napájecímu systému.

NASA informovala, že kontrolní středisko na Zemi nové BCDU po nainstalování Kochovou a Meirovou aktivovalo a sdělilo, že funguje tak, jak má.

Původní nikl-vodíkové baterie astronauti mění od loňského roku za nové a výkonnější lithium-iontové. Kvůli nynější závadě se NASA rozhodla obnovu baterií dočasně pozastavit.

Výstup dvojice byl dlouhodobě připravovaný

Oběma astronautkám pomáhali v práci ze stanice Ital Luca Parmitano a Američan Andrew Morgan. Parmitano, který je velitelem ISS, obsluhoval robotickou paži Canadarm2 a Morgan měl na starosti dohled nad přechodovou komorou a správnou funkčností skafandrů.

Výstup Kochové a Meirové byl dlouhodobě připravovaný, původně obě astronautky ale měly vystoupit do volného prostoru až příští týden v pondělí, a to právě kvůli další výměně baterií. Jejich směna ale byla uspíšena a změněna na opravu regulátoru. Inženýrům NASA v pátek astronautky také pomáhaly zjistit příčinu problému, neboť jde o již druhou závadu na tomto zařízení po výměně baterií.

„Když máte jednu závadu, řeknete si, že je to zajímavé. Když ale máte dvě, tak zastavíte a zamyslíte se nad tím,“ vysvětlil Kenny Todd z vedení mise ISS. Dodal, že jakmile odborníci zjistí důvod opakované závady, bude posádka stanice s výměnami baterií pokračovat.

Původně se měl první výstup dvou žen uskutečnit už v březnu

První výstup dvou žen byl původně v plánu už letos v březnu, ale nakonec musel být zrušen. Příčinou byl mimo jiné nedostatek vhodných skafandrů, které by oběma ženám pohodlně padly tak, aby v nich mohly splnit zadané úkoly. Těch se nakonec chopila smíšená dvojice.

Příčina se může zdát malicherná, ale je důležité, aby skafandr přesně sedl na tělo astronauta – navíc při tak náročné činnosti, jako je výměna baterií. Najít správný skafandr není tak snadné, už jen proto, že astronauti se bez pozemské gravitace „protahují“. Zvětšují se jim vzdálenosti mezi klouby a ploténkami, což vede k poměrně výraznému zvětšení těla. Například Anne McClainová na začátku měsíce na Twitteru uvedla, že je skoro o šest centimetrů vyšší, než když do kosmu odlétala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 26 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled