Poprvé v historii. Čistě ženská posádka vystoupila do kosmického prostoru

Poprvé v historii Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) pracoval v pátek vně orbitálního komplexu pouze ženský tým. Americké astronautky Christina Kochová a Jessica Meirová úspěšně splnily úkol nahradit regulátor napájení, který uplynulý víkend vypověděl službu. Výstup mimo stanici, vysílaný v přímém přenosu na webu, letové středisko naplánovalo na 5,5 hodiny, trval ale sedm hodin a 17 minut.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na Twitteru informoval, že jeho astronautky zahájily pracovní směnu ve 13:38 středoevropského času, kdy provoz skafandrů přepnuly na bateriový provoz. Zpátky v bezpečí stanice pak byly ve 20:55.

Kochovou a Meirovou během jejich práce v přímém spojení pozdravil z Bílého domu prezident Donald Trump. První výstup ženského týmu, složeného ze dvou amerických astronautek, do otevřeného kosmu přitom označil za „vpravdě historickou událost“. „To, co děláte, je neuvěřitelné. Jste opravdu stateční lidé,“ řekl jim Trump.

Meirová mu poněkud skromně odpověděla, že „je to jen poprvé, kdy jsou venku ve stejnou dobu dvě ženy“. „Pro nás je to skutečně jenom to, že děláme svou práci,“ poznamenala.

Pro Meirovou to přitom byla teprve první pracovní směna v otevřeném kosmickém prostoru. Podle statistik NASA je jich po pátku už 221 a doposud se jich účastnilo 14 žen, Meirová je patnáctou.  

Astronautky Christina Kochová (vlevo) a Jessica Meirová (vpravo)
Zdroj: NASA

Úkolem astronautek bylo vyměnit staré zařízení regulující napájení pro jednu ze tří nových baterií, které minulý týden instalovala Kochová s Andrewem Morganem. To, že regulátor nefunguje správně, odborníci zjistili, když se pokusili zprovoznit nově připojené baterie k napájecímu systému.

NASA informovala, že kontrolní středisko na Zemi nové BCDU po nainstalování Kochovou a Meirovou aktivovalo a sdělilo, že funguje tak, jak má.

Původní nikl-vodíkové baterie astronauti mění od loňského roku za nové a výkonnější lithium-iontové. Kvůli nynější závadě se NASA rozhodla obnovu baterií dočasně pozastavit.

Výstup dvojice byl dlouhodobě připravovaný

Oběma astronautkám pomáhali v práci ze stanice Ital Luca Parmitano a Američan Andrew Morgan. Parmitano, který je velitelem ISS, obsluhoval robotickou paži Canadarm2 a Morgan měl na starosti dohled nad přechodovou komorou a správnou funkčností skafandrů.

Výstup Kochové a Meirové byl dlouhodobě připravovaný, původně obě astronautky ale měly vystoupit do volného prostoru až příští týden v pondělí, a to právě kvůli další výměně baterií. Jejich směna ale byla uspíšena a změněna na opravu regulátoru. Inženýrům NASA v pátek astronautky také pomáhaly zjistit příčinu problému, neboť jde o již druhou závadu na tomto zařízení po výměně baterií.

„Když máte jednu závadu, řeknete si, že je to zajímavé. Když ale máte dvě, tak zastavíte a zamyslíte se nad tím,“ vysvětlil Kenny Todd z vedení mise ISS. Dodal, že jakmile odborníci zjistí důvod opakované závady, bude posádka stanice s výměnami baterií pokračovat.

Původně se měl první výstup dvou žen uskutečnit už v březnu

První výstup dvou žen byl původně v plánu už letos v březnu, ale nakonec musel být zrušen. Příčinou byl mimo jiné nedostatek vhodných skafandrů, které by oběma ženám pohodlně padly tak, aby v nich mohly splnit zadané úkoly. Těch se nakonec chopila smíšená dvojice.

Příčina se může zdát malicherná, ale je důležité, aby skafandr přesně sedl na tělo astronauta – navíc při tak náročné činnosti, jako je výměna baterií. Najít správný skafandr není tak snadné, už jen proto, že astronauti se bez pozemské gravitace „protahují“. Zvětšují se jim vzdálenosti mezi klouby a ploténkami, což vede k poměrně výraznému zvětšení těla. Například Anne McClainová na začátku měsíce na Twitteru uvedla, že je skoro o šest centimetrů vyšší, než když do kosmu odlétala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 23 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...