Pokles případů covidu-19 bude v Česku pomalý, upozorňuje Centrum pro modelování

Pokles nových případů covidu-19 bude podle Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) jen velmi pomalý. Doporučuje zpřísnění opatření nebo plošné testování podle vzoru Slovenska. Počet hospitalizací bude kulminovat kolem 10. listopadu. Centrum to uvedlo v situační zprávě, která hodnotí data za 45. týden. Výzkumný tým centra tvoří 17 vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Epidemiologická situace se od posledního týdne nijak zásadně nezměnila, stále směřujeme ke scénáři s jen velmi pomalým poklesem,“ napsal výkonný ředitel centra René Levínský. Aktivním řešením by podle něj mělo být další zpřísnění opatření pro urychlení poklesu nebo rychlé plošné testování jako na Slovensku.

„Pokud nechceme dělat nic, pak nám nezbývá než doufat v zopakování jarního efektu, kdy po několika týdnech začala epidemie klesat rychleji nežli počet kontaktů – pravděpodobně v důsledku toho, že se jednalo o kontakty se stále stejnými osobami a nových kontaktů přibývalo jen minimálně,“ dodal.

Podle dat, ze kterých centrum vychází, klesl počet rizikových kontaktů na začátku listopadu z běžných zhruba 22 na asi 10,5. Za rizikové centrum ve svých výpočtech považuje kontakt delší než pět minut, na rozdíl od ministerstva zdravotnictví, které tak označuje delší než patnáctiminutové setkání.

„Jakkoliv je pravděpodobné, že počet hospitalizací a těžkých případů bude kulminovat kolem 10. listopadu, nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně,“ uvedla organizace.

Nejvíc nákaz je v práci

Centrum pro modelování biologických procesů upozorňuje na to, že 40 procent nákaz, tedy jejich největší podíl, vzniká na pracovištích. Je prý třeba firmy motivovat, aby umožnily práci z domova nebo alespoň bezpečnější pracovní prostředí. Doporučuje ve firmách povinné pravidelné testování.

Plošné a prakticky povinné testování na Slovensku podle BISOP poslalo při sedmdesátiprocentní účasti a asi sedmdesátiprocentní citlivosti antigenních testů do karantény asi polovinu z aktuálně pozitivních obyvatel.

V modelu jeho účinku v Česku počítá s hypotetickým plošným testováním o víkendu 14. a 15. listopadu. Vědci z centra předpokládají, že by záchyt byl asi 60 až 100 tisíc pozitivních případů. „V dlouhodobé perspektivě ale dochází jen k mírnému zlepšení,“ hodnotí centrum. Bylo by podle něj třeba za dva týdny celou akci zopakovat, podobně jako plánuje Slovensko.

„V případě dvoukolového plošného testování vidíme podstatně průkaznější výsledky. Do karantény by bylo odesláno 100 tisíc až 140 tisíc pozitivních, přírůstky na konci roku by klesly na úroveň 2000 až 3000 a počet hospitalizovaných na 4000,“ uvádí. Ani dvě vlny testování ale podle něj nemají na vývoj epidemie stejně pozitivní dopad jako ještě přísnější opatření.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve středu poslancům řekl, že podle něj je v tuzemsku ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně přísný lockdown už teď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 4 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...