Pokles případů covidu-19 bude v Česku pomalý, upozorňuje Centrum pro modelování

Pokles nových případů covidu-19 bude podle Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) jen velmi pomalý. Doporučuje zpřísnění opatření nebo plošné testování podle vzoru Slovenska. Počet hospitalizací bude kulminovat kolem 10. listopadu. Centrum to uvedlo v situační zprávě, která hodnotí data za 45. týden. Výzkumný tým centra tvoří 17 vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Epidemiologická situace se od posledního týdne nijak zásadně nezměnila, stále směřujeme ke scénáři s jen velmi pomalým poklesem,“ napsal výkonný ředitel centra René Levínský. Aktivním řešením by podle něj mělo být další zpřísnění opatření pro urychlení poklesu nebo rychlé plošné testování jako na Slovensku.

„Pokud nechceme dělat nic, pak nám nezbývá než doufat v zopakování jarního efektu, kdy po několika týdnech začala epidemie klesat rychleji nežli počet kontaktů – pravděpodobně v důsledku toho, že se jednalo o kontakty se stále stejnými osobami a nových kontaktů přibývalo jen minimálně,“ dodal.

Podle dat, ze kterých centrum vychází, klesl počet rizikových kontaktů na začátku listopadu z běžných zhruba 22 na asi 10,5. Za rizikové centrum ve svých výpočtech považuje kontakt delší než pět minut, na rozdíl od ministerstva zdravotnictví, které tak označuje delší než patnáctiminutové setkání.

„Jakkoliv je pravděpodobné, že počet hospitalizací a těžkých případů bude kulminovat kolem 10. listopadu, nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně,“ uvedla organizace.

Nejvíc nákaz je v práci

Centrum pro modelování biologických procesů upozorňuje na to, že 40 procent nákaz, tedy jejich největší podíl, vzniká na pracovištích. Je prý třeba firmy motivovat, aby umožnily práci z domova nebo alespoň bezpečnější pracovní prostředí. Doporučuje ve firmách povinné pravidelné testování.

Plošné a prakticky povinné testování na Slovensku podle BISOP poslalo při sedmdesátiprocentní účasti a asi sedmdesátiprocentní citlivosti antigenních testů do karantény asi polovinu z aktuálně pozitivních obyvatel.

V modelu jeho účinku v Česku počítá s hypotetickým plošným testováním o víkendu 14. a 15. listopadu. Vědci z centra předpokládají, že by záchyt byl asi 60 až 100 tisíc pozitivních případů. „V dlouhodobé perspektivě ale dochází jen k mírnému zlepšení,“ hodnotí centrum. Bylo by podle něj třeba za dva týdny celou akci zopakovat, podobně jako plánuje Slovensko.

„V případě dvoukolového plošného testování vidíme podstatně průkaznější výsledky. Do karantény by bylo odesláno 100 tisíc až 140 tisíc pozitivních, přírůstky na konci roku by klesly na úroveň 2000 až 3000 a počet hospitalizovaných na 4000,“ uvádí. Ani dvě vlny testování ale podle něj nemají na vývoj epidemie stejně pozitivní dopad jako ještě přísnější opatření.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve středu poslancům řekl, že podle něj je v tuzemsku ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně přísný lockdown už teď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 1 hhodinou

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 3 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 9 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...