Pokles případů covidu-19 bude v Česku pomalý, upozorňuje Centrum pro modelování

Pokles nových případů covidu-19 bude podle Centra pro modelování biologických procesů (BISOP) jen velmi pomalý. Doporučuje zpřísnění opatření nebo plošné testování podle vzoru Slovenska. Počet hospitalizací bude kulminovat kolem 10. listopadu. Centrum to uvedlo v situační zprávě, která hodnotí data za 45. týden. Výzkumný tým centra tvoří 17 vědců z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a institutu CERGE-EI.

„Epidemiologická situace se od posledního týdne nijak zásadně nezměnila, stále směřujeme ke scénáři s jen velmi pomalým poklesem,“ napsal výkonný ředitel centra René Levínský. Aktivním řešením by podle něj mělo být další zpřísnění opatření pro urychlení poklesu nebo rychlé plošné testování jako na Slovensku.

„Pokud nechceme dělat nic, pak nám nezbývá než doufat v zopakování jarního efektu, kdy po několika týdnech začala epidemie klesat rychleji nežli počet kontaktů – pravděpodobně v důsledku toho, že se jednalo o kontakty se stále stejnými osobami a nových kontaktů přibývalo jen minimálně,“ dodal.

Podle dat, ze kterých centrum vychází, klesl počet rizikových kontaktů na začátku listopadu z běžných zhruba 22 na asi 10,5. Za rizikové centrum ve svých výpočtech považuje kontakt delší než pět minut, na rozdíl od ministerstva zdravotnictví, které tak označuje delší než patnáctiminutové setkání.

„Jakkoliv je pravděpodobné, že počet hospitalizací a těžkých případů bude kulminovat kolem 10. listopadu, nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně,“ uvedla organizace.

Nejvíc nákaz je v práci

Centrum pro modelování biologických procesů upozorňuje na to, že 40 procent nákaz, tedy jejich největší podíl, vzniká na pracovištích. Je prý třeba firmy motivovat, aby umožnily práci z domova nebo alespoň bezpečnější pracovní prostředí. Doporučuje ve firmách povinné pravidelné testování.

Plošné a prakticky povinné testování na Slovensku podle BISOP poslalo při sedmdesátiprocentní účasti a asi sedmdesátiprocentní citlivosti antigenních testů do karantény asi polovinu z aktuálně pozitivních obyvatel.

V modelu jeho účinku v Česku počítá s hypotetickým plošným testováním o víkendu 14. a 15. listopadu. Vědci z centra předpokládají, že by záchyt byl asi 60 až 100 tisíc pozitivních případů. „V dlouhodobé perspektivě ale dochází jen k mírnému zlepšení,“ hodnotí centrum. Bylo by podle něj třeba za dva týdny celou akci zopakovat, podobně jako plánuje Slovensko.

„V případě dvoukolového plošného testování vidíme podstatně průkaznější výsledky. Do karantény by bylo odesláno 100 tisíc až 140 tisíc pozitivních, přírůstky na konci roku by klesly na úroveň 2000 až 3000 a počet hospitalizovaných na 4000,“ uvádí. Ani dvě vlny testování ale podle něj nemají na vývoj epidemie stejně pozitivní dopad jako ještě přísnější opatření.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve středu poslancům řekl, že podle něj je v tuzemsku ve srovnání s ostatními zeměmi poměrně přísný lockdown už teď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 11 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 12 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 15 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 17 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...