Podívaná na nebi. Část Asie a Afriky sledovala prstencové zatmění Slunce

Obyvatelé některých afrických a asijských států v první polovině nedělního dne pozorovali částečné zatmění Slunce. Astronomický úkaz nastal v 5:45 našeho času a skončil v 11:32 našeho času. Část planety spatřila i nevšední prstencové zatmění, při kterém přirozená zemská družice vytvořila z hvězdy ohnivý kruh.

Částečné zatmění Slunce, které nastává jednou nebo dvakrát do roka, bylo viditelné nejprve pro obyvatele středu Afriky. Následně bylo pozorovatelné v Kongu, Jižním Súdánu, Etiopii, Jemenu, na severu Indie, v Číně a jižním Tchaj-wanu, posléze se přesunulo nad Tichý Oceán, jižně od ostrova Guam.

Prstencové zatmění bylo pozorovatelné mezi 6:47 a 10:32 našeho času a trvalo maximálně minutu a 22 vteřin, píše agentura AFP. Ohnivý kruh vzniká, když se Měsíc při průchodu mezí Zemí a Sluncem nachází blízko své největší možné vzdálenosti od Země, a je proto z pozemské perspektivy příliš malý na to, aby zakryl celý sluneční kotouč.

V roce 2020 bude zatmění Slunce pozorovatelné ještě jednou. V půlce prosince bude tentokrát úplné zatmění naší hvězdy pozorovatelné nad Jižní Amerikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.