Pandemii covidu prakticky nebylo možné zastavit, tvrdí výzkum

Nová analýza epidemiologů z Dukeovy univerzity ukazuje, že v prvních měsících pandemie covidu-19 byl průměrný počet nových infekcí způsobených jedním nakaženým člověkem (tedy takzvané základní reprodukční číslo R0) 4,5. To je více než dvojnásobek původního odhadu 2,2, se kterým tehdy pracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Tato mnohem větší rychlost šíření nákazy znamenala, že vlády měly pouhých dvacet dní od prvních nahlášených případů na to, aby zavedly dostatečně přísné nefarmaceutické zásahy, které by snížily reprodukční číslo pod 1,1 a zabránily tak rozsáhlému šíření nemoci i úmrtím.

Pokud by prodlevy při provádění těchto opatření způsobily, že se reprodukční číslo udrží nad 2,7 po dobu nejméně 44 dnů –⁠ jak tomu bylo u většiny z 57 zkoumaných zemí –⁠ jakékoli následné intervence by už zřejmě nebyly účinné. Většina vlád na tuto situaci nebyla připravená, anebo ji podcenila, proto se nemoc mohla šířit státy a překračovat jejich hranice.

„Tyto údaje potvrzují, že okno, kdy jsme mohli něco udělat, bylo jen velice krátké –⁠ a ve většině zemí se v té době zasáhnout nepodařilo,“ uvedl profesor Gabriel Katul, který studii vedl.

Podle Katula jsou výsledky velmi poučné. „Důsledky naší nečinnosti už teď nemůžeme zvrátit, ale můžeme využít poznatky, které jsme takto získali pro druhou vlnu covidu nebo pro budoucí pandemie,“ řekl.

Profesor Katul vydal svůj výzkum v odborném žurnálu PLOS ONE. „Schopnost odhadnout, jak rychle se nemoc šíří v různých částech epidemie a za různých podmínek, nám může pomoci nastavit co nejúčinněji načasování a typ opatření, která mohou nejlépe fungovat. Jde například o kapacitu nemocnic,“ dodal Katul.

Drahá skupinová imunita

Nová analýza také na základě dat odhaduje, že k dosažení skupinové imunity by bylo zapotřebí, aby imunní bylo nejméně 78 procent populace. Jiné studie pracují s nižšími čísly, nejčastěji kolem 67 procent. Tento výpočet, který budou další výzkumy dále upřesňovat, může být klíčový při rozhodování o tom, kolik vakcín bude zapotřebí.

Autoři studie využili pro analýzu potvrzených případů covidu-19 hlášených od ledna do března 2020 v 57 zemích standardní matematický model SIR.

Použití modelu umožnilo Katulovi a jeho týmu zmapovat rychlost přenosu nemoci v rané fázi za různých podmínek a při různých intervenčních scénářích. Pomohl také identifikovat dynamiku změn v průběhu času a předpovídat, kolik případů a úmrtí by nakonec mohlo nastat v rámci různých intervenčních scénářů, dokud nebude dosaženo skupinové imunity. Model také vědcům umožnil zpětně určit, jak brzy měly být zavedeny intervenční strategie, které by šíření viru zpomalily nebo zastavily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 3 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 4 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 7 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 9 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 11 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 20 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...