Pandemii covidu prakticky nebylo možné zastavit, tvrdí výzkum

Nová analýza epidemiologů z Dukeovy univerzity ukazuje, že v prvních měsících pandemie covidu-19 byl průměrný počet nových infekcí způsobených jedním nakaženým člověkem (tedy takzvané základní reprodukční číslo R0) 4,5. To je více než dvojnásobek původního odhadu 2,2, se kterým tehdy pracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Tato mnohem větší rychlost šíření nákazy znamenala, že vlády měly pouhých dvacet dní od prvních nahlášených případů na to, aby zavedly dostatečně přísné nefarmaceutické zásahy, které by snížily reprodukční číslo pod 1,1 a zabránily tak rozsáhlému šíření nemoci i úmrtím.

Pokud by prodlevy při provádění těchto opatření způsobily, že se reprodukční číslo udrží nad 2,7 po dobu nejméně 44 dnů –⁠ jak tomu bylo u většiny z 57 zkoumaných zemí –⁠ jakékoli následné intervence by už zřejmě nebyly účinné. Většina vlád na tuto situaci nebyla připravená, anebo ji podcenila, proto se nemoc mohla šířit státy a překračovat jejich hranice.

„Tyto údaje potvrzují, že okno, kdy jsme mohli něco udělat, bylo jen velice krátké –⁠ a ve většině zemí se v té době zasáhnout nepodařilo,“ uvedl profesor Gabriel Katul, který studii vedl.

Podle Katula jsou výsledky velmi poučné. „Důsledky naší nečinnosti už teď nemůžeme zvrátit, ale můžeme využít poznatky, které jsme takto získali pro druhou vlnu covidu nebo pro budoucí pandemie,“ řekl.

Profesor Katul vydal svůj výzkum v odborném žurnálu PLOS ONE. „Schopnost odhadnout, jak rychle se nemoc šíří v různých částech epidemie a za různých podmínek, nám může pomoci nastavit co nejúčinněji načasování a typ opatření, která mohou nejlépe fungovat. Jde například o kapacitu nemocnic,“ dodal Katul.

Drahá skupinová imunita

Nová analýza také na základě dat odhaduje, že k dosažení skupinové imunity by bylo zapotřebí, aby imunní bylo nejméně 78 procent populace. Jiné studie pracují s nižšími čísly, nejčastěji kolem 67 procent. Tento výpočet, který budou další výzkumy dále upřesňovat, může být klíčový při rozhodování o tom, kolik vakcín bude zapotřebí.

Autoři studie využili pro analýzu potvrzených případů covidu-19 hlášených od ledna do března 2020 v 57 zemích standardní matematický model SIR.

Použití modelu umožnilo Katulovi a jeho týmu zmapovat rychlost přenosu nemoci v rané fázi za různých podmínek a při různých intervenčních scénářích. Pomohl také identifikovat dynamiku změn v průběhu času a předpovídat, kolik případů a úmrtí by nakonec mohlo nastat v rámci různých intervenčních scénářů, dokud nebude dosaženo skupinové imunity. Model také vědcům umožnil zpětně určit, jak brzy měly být zavedeny intervenční strategie, které by šíření viru zpomalily nebo zastavily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
před 6 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 8 hhodinami

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
před 9 hhodinami

Vzácné setkání. Žraloka bílého natočili pod hladinou Středozemního moře

Žraloci bílí ve Středozemním moři už téměř vyhynuli, primárně kvůli nadměrnému rybolovu. Skupině dobrovolníků, kteří čistili vraky lodí od rybářských sítí, se teď podařilo tohoto predátora nafilmovat u pobřeží Sicílie.
před 10 hhodinami

Nadšení i zděšení. Vědci poprvé upravili lidská embrya novou technologií

Nová genetická technika umožňuje mnohem přesnější úpravu lidských embryí než doposud používaný CRISPR. Tým newyorských biochemiků dokázal posunout úspěšnost postupu natolik, že řada expertů vyjadřuje znepokojení z možnosti vzniku „dětí na zakázku“.
před 13 hhodinami

Nebezpečné invazní druhy může mapovat i veřejnost

V pondělí začíná Týden invazních druhů, který veřejnosti přiblíží rostlinné i živočišné druhy zavlečené do Česka a ohrožující místní druhovou rozmanitost. O víkendu ho pak zakončí pátý ročník akce Biosmršť, při níž se zájemci mohou zapojit do mapování výskytu invazních druhů.
před 17 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
včera v 15:26
Načítání...