Očkování proti koronaviru se nesmí uspěchat, varuje čínský virolog

Příliš rychlý vývoj očkování a léčiv proti koronaviru podle virologa z Univerzity Fu-tan v Šanghaji Š'-po Ťianga může nést i celou řadu rizik. Odborník to napsal v komentáři, který publikoval na svých stránkách časopis Nature. Podle virologa například hrozí, že nové látky začnou být podávány dříve, než budou řádně prokázány jejich účinky nebo se najdou možné negativní dopady na lidské zdraví.

„Svět se snaží o podporu rychlých programů usilujících o vývoj vakcín a léků proti nemoci COVID-19. Firmy ve Spojených státech a Číně už dokonce plánují testovat vakcíny na zdravých lidských dobrovolnících,“ popsal virolog.

Také on souhlasí s tím, že je důležité, aby léčiva proti této nemoci byla globálně dostupná co nejdříve, současně je ale podle něj důležité při jejich vývoji nic neuspěchat a nepodcenit. 

Š'-po Ťiang, který se sám na vývoji látek proti koronavirům léta podílí, podotýká, že vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, dětské obrně nebo třeba chřipce mají za sebou už dlouhou historii bezpečného používání. Byly přitom vyvinuty v souladu s požadavky regulačních úřadů.

„Podle mého názoru jsou pro ochranu zdraví nezbytné standardní protokoly,“ domnívá se virolog. „Předtím než bude povoleno použití vakcíny proti COVID-19 na lidech, měly by regulační orgány nejdříve ověřit jejich bezpečnost,“ dodal.

Regulační orgány by měly vyžadovat také výsledky předklinického testování dokazující, že vakcína dokáže zabránit infekci. „A to i přesto, že to bude pravděpodobně znamenat týdny až měsíce testování,“ poznamenal Š'-po Ťiang.

Cíl? Bezpečná a účinná vakcína

Míra smrtnosti u COVID-19 je podle Š'-po Ťianga sice relativně nízká, nemoc se ale rychle šíří. Vakcínu proto bude potřebovat velké množství lidí. Regulační orgány by proto měly řádně – nejprve na zvířatech – vyhodnotit možná zdravotní rizika těchto nových látek a až pak začít testovat vakcínu na zdravých dobrovolnících.

Většina z léčiv na COVID-19, které jsou v Číně zaregistrované ke klinickému testování, obsahuje látky již dříve schválené k léčbě jiných nemocí. To znamená, že nejsou určeny přímo proti lidským koronavirům a jejich účinky na COVID-19 nebyly testovány na zvířatech, což by bylo za jiných okolností čínskými regulačními úřady vyžadováno, podotýká virolog. 

Navíc mnohdy nebylo bráno v potaz, jak tyto látky reagují v kombinaci s jinými léky. Jejich případná toxicita musí být vyhodnocena předtím, než mohou být použity u nynější nákazy.

„Dvakrát měř, jednou řež“

Vědci by při vývoji vakcín měli podle Š'-po Ťianga zohlednit také to, že koronavirus stojící za nemocí COVID-19 má potenciál mutovat, což by mohlo z původně fungující vakcíny učinit neúčinnou látku. Regulační orgány by tak měly dbát na to, aby látky, které pouští na testování, nefungovaly výlučně na konkrétní koronavirus, ale spíše obecněji. 

Testování vakcín a léčiv na lidech bez toho, aniž by se věnoval dostatek času na vyhodnocení možných bezpečnostních rizik, by navíc podle virologa mohlo narušit důvěru občanů ve své vlády. Ochota veřejnosti dodržovat protiepidemická opatření totiž s touto důvěrou souvisí. Pro vývoj léčiv a vakcín proti koronaviru proto podle něj platí přísloví „dvakrát měř, jednou řež“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 16 hhodinami

Biologové po půl století odhalili „vývrtkového vraha“ tuleních mláďat

Celé desítky let vědci nacházeli na plážích po celém světě podivně poškozená těla mrtvých tuleňat. Předpokládali, že viníkem jsou lodní šrouby nebo agresivní žraloci, ale chyběly jim důkazy. Nyní popsali, že ve skutečnosti je zabíjí samci tuleňů.
před 16 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 18 hhodinami

V Keni navrací do místních lesů vzácný druh antilopy, zásadně přispělo Česko

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.
před 20 hhodinami
Načítání...