Očkování proti koronaviru se nesmí uspěchat, varuje čínský virolog

Příliš rychlý vývoj očkování a léčiv proti koronaviru podle virologa z Univerzity Fu-tan v Šanghaji Š'-po Ťianga může nést i celou řadu rizik. Odborník to napsal v komentáři, který publikoval na svých stránkách časopis Nature. Podle virologa například hrozí, že nové látky začnou být podávány dříve, než budou řádně prokázány jejich účinky nebo se najdou možné negativní dopady na lidské zdraví.

„Svět se snaží o podporu rychlých programů usilujících o vývoj vakcín a léků proti nemoci COVID-19. Firmy ve Spojených státech a Číně už dokonce plánují testovat vakcíny na zdravých lidských dobrovolnících,“ popsal virolog.

Také on souhlasí s tím, že je důležité, aby léčiva proti této nemoci byla globálně dostupná co nejdříve, současně je ale podle něj důležité při jejich vývoji nic neuspěchat a nepodcenit. 

Š'-po Ťiang, který se sám na vývoji látek proti koronavirům léta podílí, podotýká, že vakcíny proti spalničkám, zarděnkám, dětské obrně nebo třeba chřipce mají za sebou už dlouhou historii bezpečného používání. Byly přitom vyvinuty v souladu s požadavky regulačních úřadů.

„Podle mého názoru jsou pro ochranu zdraví nezbytné standardní protokoly,“ domnívá se virolog. „Předtím než bude povoleno použití vakcíny proti COVID-19 na lidech, měly by regulační orgány nejdříve ověřit jejich bezpečnost,“ dodal.

Regulační orgány by měly vyžadovat také výsledky předklinického testování dokazující, že vakcína dokáže zabránit infekci. „A to i přesto, že to bude pravděpodobně znamenat týdny až měsíce testování,“ poznamenal Š'-po Ťiang.

Cíl? Bezpečná a účinná vakcína

Míra smrtnosti u COVID-19 je podle Š'-po Ťianga sice relativně nízká, nemoc se ale rychle šíří. Vakcínu proto bude potřebovat velké množství lidí. Regulační orgány by proto měly řádně – nejprve na zvířatech – vyhodnotit možná zdravotní rizika těchto nových látek a až pak začít testovat vakcínu na zdravých dobrovolnících.

Většina z léčiv na COVID-19, které jsou v Číně zaregistrované ke klinickému testování, obsahuje látky již dříve schválené k léčbě jiných nemocí. To znamená, že nejsou určeny přímo proti lidským koronavirům a jejich účinky na COVID-19 nebyly testovány na zvířatech, což by bylo za jiných okolností čínskými regulačními úřady vyžadováno, podotýká virolog. 

Navíc mnohdy nebylo bráno v potaz, jak tyto látky reagují v kombinaci s jinými léky. Jejich případná toxicita musí být vyhodnocena předtím, než mohou být použity u nynější nákazy.

„Dvakrát měř, jednou řež“

Vědci by při vývoji vakcín měli podle Š'-po Ťianga zohlednit také to, že koronavirus stojící za nemocí COVID-19 má potenciál mutovat, což by mohlo z původně fungující vakcíny učinit neúčinnou látku. Regulační orgány by tak měly dbát na to, aby látky, které pouští na testování, nefungovaly výlučně na konkrétní koronavirus, ale spíše obecněji. 

Testování vakcín a léčiv na lidech bez toho, aniž by se věnoval dostatek času na vyhodnocení možných bezpečnostních rizik, by navíc podle virologa mohlo narušit důvěru občanů ve své vlády. Ochota veřejnosti dodržovat protiepidemická opatření totiž s touto důvěrou souvisí. Pro vývoj léčiv a vakcín proti koronaviru proto podle něj platí přísloví „dvakrát měř, jednou řež“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...