Očkování proti covidu extrémně pomohlo pacientům s rakovinou

Když zasáhl svět covid-19, každý třetí onkologický pacient s ním musel do nemocnice. Očkování to zcela změnilo, u lidí s rakovinou podle britské studie pomohlo zcela mimořádně.

Když na začátku roku 2020 zasáhla svět pandemie nemoci, která se tehdy ještě nazývala „wuchanský koronavirus“ a později dostala jméno covid-19, obzvlášť těžce dopadla na lidi, kteří trpěli jinými vážnými nemocemi, zejména rakovinou. Nový výzkum britských vědců se detailně zaměřil právě na ně a analyzoval, jakou změnu jim očkování proti covidu přineslo.

Výsledky, které vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports, jasně prokázaly, že u pacientů s rakovinou došlo po zavedení vakcín k výraznému poklesu hospitalizací a také úmrtnosti na covid i v souvislosti s ním. Tato práce je první svého druhu.

Vědci v monitorovali dopad globální pandemie na počet případů u onkologických pacientů v průběhu 21 měsíců od listopadu 2020 do srpna 2022. Tým pod vedením expertů Birminghamské univerzity zjistil, že počet hospitalizací v tomto období klesl z téměř každého třetího pacienta (30,58 procenta) na každého třináctého pacienta (7,45 procenta). Míra úmrtnosti v jednotlivých případech klesla z více než každého pátého pacienta (20,53 procenta) na méně než každého třicátého pacienta (3,25 procenta).

Dobrá zpráva, věří autor studie

Výsledky podle autorů ukazují přesvědčivě nejen to, jak účinnou zbraní se vakcíny staly zejména pro zranitelné skupiny, ale také, jak nebezpečný pro ně covid byl, zejména, když pronikl do nemocnic.

Studie také zjistila, že mezi pacienty s rakovinou byl spíše věk silnějším faktorem v úmrtnosti než typ rakoviny, kterou pacient trpěl. V roce 2022 činila úmrtnost pacientů starších 80 let více než jeden případ z deseti (10,32 procenta), zatímco u pacientů mladších 80 let to byl méně než jeden případ z 35 (2,83 procenta).

V porovnání s běžnou populací je u pacientů s nádorovým onemocněním v důsledku covidu-19 více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou na konci sledovaného období hospitalizováni (2,1krát vyšší pravděpodobnost) nebo zemřou (2,54krát vyšší pravděpodobnost).

Lennard Lee, který výzkum vedl, o výsledcích řekl: „Lidé žijící s rakovinou se bojí, že se na ně zapomnělo. Naše práce ukazuje, že Velká Británie vystupuje z tunelu globální pandemie, a my víme, kdo je stále nejvíce ohrožen následky covidu-19. Tyto údaje jsou určitě dobrou zprávou pro pacienty s rakovinou, ale i přes výrazný pokles hospitalizací a úmrtnosti v námi sledovaných letech stále vidíme další riziko.“

Autoři v práci uvádějí, že vliv mohly mít i další faktory, které se v průběhu pandemie objevily, například menší nebezpečnost některých variant (zejména omikron) a také účinnější léčba covidu spojená nejen s lepšími léky, ale také více zkušenostmi. Pozorovaný vliv očkování měl ale u všech variant silný vliv.

Podle autorů jsou tato data cenná pro více účelů. Jednak mohou pomoci Velké Británii i dalším zemím posloužit k vyhodnocení reálného dopadu pandemie, ale také se mohou hodit v ochraně této ohrožené skupiny. A do třetice, jsou velmi silným argumentem pro ty onkologické pacienty, kteří by ještě s očkováním váhali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 5 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...