Očkování proti covidu extrémně pomohlo pacientům s rakovinou

Když zasáhl svět covid-19, každý třetí onkologický pacient s ním musel do nemocnice. Očkování to zcela změnilo, u lidí s rakovinou podle britské studie pomohlo zcela mimořádně.

Když na začátku roku 2020 zasáhla svět pandemie nemoci, která se tehdy ještě nazývala „wuchanský koronavirus“ a později dostala jméno covid-19, obzvlášť těžce dopadla na lidi, kteří trpěli jinými vážnými nemocemi, zejména rakovinou. Nový výzkum britských vědců se detailně zaměřil právě na ně a analyzoval, jakou změnu jim očkování proti covidu přineslo.

Výsledky, které vyšly v odborném žurnálu Scientific Reports, jasně prokázaly, že u pacientů s rakovinou došlo po zavedení vakcín k výraznému poklesu hospitalizací a také úmrtnosti na covid i v souvislosti s ním. Tato práce je první svého druhu.

Vědci v monitorovali dopad globální pandemie na počet případů u onkologických pacientů v průběhu 21 měsíců od listopadu 2020 do srpna 2022. Tým pod vedením expertů Birminghamské univerzity zjistil, že počet hospitalizací v tomto období klesl z téměř každého třetího pacienta (30,58 procenta) na každého třináctého pacienta (7,45 procenta). Míra úmrtnosti v jednotlivých případech klesla z více než každého pátého pacienta (20,53 procenta) na méně než každého třicátého pacienta (3,25 procenta).

Dobrá zpráva, věří autor studie

Výsledky podle autorů ukazují přesvědčivě nejen to, jak účinnou zbraní se vakcíny staly zejména pro zranitelné skupiny, ale také, jak nebezpečný pro ně covid byl, zejména, když pronikl do nemocnic.

Studie také zjistila, že mezi pacienty s rakovinou byl spíše věk silnějším faktorem v úmrtnosti než typ rakoviny, kterou pacient trpěl. V roce 2022 činila úmrtnost pacientů starších 80 let více než jeden případ z deseti (10,32 procenta), zatímco u pacientů mladších 80 let to byl méně než jeden případ z 35 (2,83 procenta).

V porovnání s běžnou populací je u pacientů s nádorovým onemocněním v důsledku covidu-19 více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou na konci sledovaného období hospitalizováni (2,1krát vyšší pravděpodobnost) nebo zemřou (2,54krát vyšší pravděpodobnost).

Lennard Lee, který výzkum vedl, o výsledcích řekl: „Lidé žijící s rakovinou se bojí, že se na ně zapomnělo. Naše práce ukazuje, že Velká Británie vystupuje z tunelu globální pandemie, a my víme, kdo je stále nejvíce ohrožen následky covidu-19. Tyto údaje jsou určitě dobrou zprávou pro pacienty s rakovinou, ale i přes výrazný pokles hospitalizací a úmrtnosti v námi sledovaných letech stále vidíme další riziko.“

Autoři v práci uvádějí, že vliv mohly mít i další faktory, které se v průběhu pandemie objevily, například menší nebezpečnost některých variant (zejména omikron) a také účinnější léčba covidu spojená nejen s lepšími léky, ale také více zkušenostmi. Pozorovaný vliv očkování měl ale u všech variant silný vliv.

Podle autorů jsou tato data cenná pro více účelů. Jednak mohou pomoci Velké Británii i dalším zemím posloužit k vyhodnocení reálného dopadu pandemie, ale také se mohou hodit v ochraně této ohrožené skupiny. A do třetice, jsou velmi silným argumentem pro ty onkologické pacienty, kteří by ještě s očkováním váhali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 1 hhodinou

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 3 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 3 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 5 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.